Wikipedista:Apophiso/Pískoviště

== [[Praha hlavní město České republiky ]]Kurzíva Praha údaje

Státní poznávací značka: A

katastrální výměra: 496 km² 

obyvatel: 1 204 897 Hustota zalidnění: 2 429 obyvatel/km² zeměpisná šířka: 50° 05′ s. š.

zeměpisná délka: 14° 25′ v. d. 

nadmořská výška: 177 m. n m. - 399 m. n m. nejvyšší bod: vrch Teleček u Zličína (399 m n. m.)

nejnižší bod: hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.) 

počet městských obvodů: 10 počet městských (správních) obvodů: 22 počet

městských částí: 57 počet 

místních částí: 146 počet katastrálních území: 112 počet základních sídelních jednotek: 901 adresa magistrátu: Magistrát hlavního města Prahy�Mariánské nám. 2�110 01 Praha 1 primátor: Pavel Bém (ODS) (od r. 2002, znovuzvolen 2006)

Nezaměstnanost v Praze k 30.11.2008

Míra nezaměstnanosti: 2,0 %   Počet nezaměstnaných: 16 784 Nově příchozí uchazeči: 3 269

Lhotka (Praha)

Charakteristika Lhotka je především vilová čtvrť. Sestává se ze dvou prakticky oddělených částí. Západní se rozkládá kolem koupaliště Lhotka a zahrnuje i přilehlou část sídliště Novodvorská. Většina sídliště Novodvorská včetně nákupního centra Novodvorská Plaza se však nachází na území Braníka. Východní část Lhotky zahrnuje především vilovou kolonii Tempo obklopenou sídlištěm Krč, sídlištěm Novodvorská a sídlištěm Lhotka. V této kolonii rodinných domků z 30. let 20. století, nazvané podle stavebního družstva Tempo, které ho v té době začalo stavět, se nachází několik architektonicky cenných domů, např. secesní Villa Voyta, v současnosti přeměněná na luxusní hotel. Tato část Lhotky byla však v 70. letech 20. století necitlivě doplněna několika panelovými domy. Jižně od této kolonie se na místě původně zemědělské usedlosti nacházejí kancelářské budovy "Nové Dvory". Vlastní sídliště Lhotka se však nachází mimo území Lhotky – leží na katastru Kamýk. Do katastru Lhotky zasahuje lesopark, nazývaný „Lhotecký les“. Alšovy sady jsou malý a klidný relaxační park uprostřed kolonie Tempo s mnoha vzácnými stromy.

Památky v Praze oslavují triumfy i strádání Praha však jako hlavní město byla i centrem českých proher a strádání. K těm poslední a nejtragičtějším patří jistě okupace německými vojsky v letech 1939 až 1945 a sovětská okupace v roce 1968. Dodnes obě události připomínají skromné hroby a pamětní desky po celém městě. Současná Praha je ale svobodným městem, které dýchá z plných plic. Zdejší život je řízen ruchem doby a také velkým množstvím turistů, kteří přijíždějí obdivovat památky v Praze a jejich atmosféru. A mají co obdivovat. Praha je pokladnicí uměleckých hodnot vytvořených nejen českými umělci, ale i mistry z mnoha zemí. Historie a památky v Praze jsou milovány pro své jedinečné kouzlo a neopakovatelnou atmosféru

Informace o dopravě

Železniční doprava v pražské aglomeraci Praha je nejvýznamnějším uzlem osobní železniční dopravy v České republice. Je přirozeným centrem nejen dálkové dopravy, ale i příměstské, na hlavních tratích intervalové. Do budoucna se připravuje významné zvýšení úlohy železnice v městské a příměstské osobní dopravě. Nákladní železniční doprava byla z Prahy od první poloviny dvacátého století postupně vytlačována na okraj města a v důsledku útlumu nákladní železniční dopravy je provoz a rozsah nákladových nádraží omezován. Pražský železniční uzel prochází přestavbou, která má umožnit propojení nejvýznamnějších pražských nádraží a zvýšení dopravní kapacity tratí v centru Prahy.

Metro v Praze Metro tvoří v Praze základ sítě městské hromadné dopravy. Každý den přepraví více než milion cestujících.[1] Je to jediná síť podzemní dráhy a zároveň jediná speciální železniční dráha v Česku. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974. Metro má v současné době tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Dohromady měří jeho síť 54,7 km. Soupravy metra zastavují celkem v 54 stanicích, z nichž tři páry jsou přestupní. Linky podzemní dráhy na čtyřech místech procházejí pod řekou Vltavou.

Tramvajová doprava v Praze je provozována od roku 1875, kdy zahájila provoz první linka koněspřežné tramvaje. První elektrická tramvaj Františka Křižíka následovala v roce 1891. Město začalo vlastní dráhu provozovat v roce 1897 a do roku 1907 odkoupilo všechny dráhy od dosavadních provozovatelů. Provozovatelem sítě tratí i dopravy na nich je nyní Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, jehož stoprocentním vlastníkem je město. Pražská tramvajová síť je největší v Česku. Na 140,9 km[1] tratí jezdilo k 30. červnu 2007 934 tramvajových vozů[2] nasazených do provozu na 26 denních a 9 nočních linkách o celkové délce 559,3 km. V roce 2006 přepravily pražské tramvaje přes 349 milionů cestujících, což je s 29,8% po metru druhý nejvyšší podíl počtu přepravených osob pražskou MHD.

Autobusová doprava v Praze V hlavním městě Praze provozují různí dopravci, z nichž nejvýznamnější je Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s., hustou síť městské autobusové dopravy. Praha je také důležitým východiskem a uzlem příměstské a dálkové autobusové dopravy Linky pro místní obsluhu U některých linek či jejich úseků převažuje význam pro místní dopravu v rámci čtvrtě (obce) nebo mezi sousedními čtvrtěmi (obcemi), bez přestupu na jiný druh dopravy a bez výrazné centralizace sítě. Také tyto linky však přestup na jiné linky umožňují.

V hlavním městě Česka, Praze, byla mezi lety 1936 a 1972 provozována trolejbusová doprava Na přelomu 80. a 90. let se v orgánech města a v Dopravním podniku hl. m. Prahy objevily návrhy na brzké znovuzavedení trolejbusů.[1] Dokonce byla vypracována studie pro obnovení trolejbusové dopravy, v několika fázích se postupně uvažovalo o oblasti Bohnic, Malešic či Košířů a Jinonic. Mezi lety 1992 a 1994 byla v DP vytvořena vnitřní organizační jednotka „Trolejbusy a opravny MHD“, která se měla zabývat výrobou trolejbusů. K realizaci záměru však nikdy nedošlo. V podniku ČKD na začátku 90. let vznikl projekt trolejbusu Tatra Tr831, který využíval karoserii trolejbusu Škoda 17Tr. Tento pokusný vůz byl „vyroben“ (respektive byla do něj nainstalována elektrická výzbroj ČKD) v dílnách dopravního podniku v Hostivaři. Jedním z impulsů vzniku tohoto vozu bylo uvažování o opětovném zavedení trolejbusové dopravy v Praze.

Lanová dráha na Petřín je pozemní lanová dráha zajišťujíci přepravu osob na vrch Petřín v Praze. Provoz je zajišťován po kolejích systémem tažných lan. Dráha je dlouhá 511 m. Vlastníkem a provozovatelem lanovky je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. (správu i provoz zajišťuje organizační jednotka „Provoz Tramvaje“). Lanovka je součástí systému městské hromadné dopravy a Pražské integrované dopravy. Převážná část lanovky spadá do území Malé Strany,