Wikipedista:Adelarambouskova/Pískoviště

Práva žen v Polsku

„Práva žen v Polsku“ je téma, které zahrnuje mnoho aspektů, od právní rovnosti až po sociální a kulturní otázky. Celkově je situace práv žen v Polsku složitá a dynamická, s významnými rozdíly mezi legislativními standardy a skutečnou praxí. Aktivismus a protesty hrají klíčovou roli v prosazování změn a zlepšování postavení žen ve společnosti. Polsko, jako člen Evropské unie, je zavázáno dodržovat evropské standardy v oblasti lidských práv a rovnosti pohlaví, ale situace v praxi může být komplexnější.

Rovnost pohlaví a pracovní trh

Platové rozdíly: V Polsku přetrvávají rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Ženy v průměru vydělávají méně než muži, což je částečně způsobeno horizontální a vertikální segregací na trhu práce.

Přístup ke vzdělání: Muži a ženy mají v Polsku rovný přístup ke vzdělání. Ženy často dosahují vysoké úrovně vzdělání, ale toto se ne vždy projevuje v jejich kariérním postupu a platovém ohodnocení.

Studijní obory: Dochází k segregaci podle studijních oborů, kdy ženy častěji volí humanitní a společenské vědy, zatímco muži preferují technické a přírodní vědy.

Pracovní trh: Ženy jsou často zaměstnány v méně placených sektorech a méně zastoupeny v manažerských a výkonných pozicích. Diskriminace při náboru a povýšení je stále problémem.

Domácí násilí

Právní ochrana: Polsko má zákony na ochranu obětí domácího násilí, ale implementace a podpora obětí může být nedostatečná. Nevládní organizace často hrají klíčovou roli v poskytování podpory a pomoci.

Istanbulská úmluva: Polsko ratifikovalo Istanbulskou úmluvu, která je zaměřena na prevenci násilí na ženách a domácího násilí, ale vláda zvažovala odstoupení od této úmluvy.

Politická reprezentace

Zastoupení žen v politice: V posledních letech došlo k určitému nárůstu zastoupení žen v polské politice, ale stále je pod evropským průměrem. Byly zavedeny kvóty pro ženy na kandidátních listinách politických stran.

Vládní iniciativy: Existují různé vládní programy a iniciativy zaměřené na podporu žen v politice a veřejném životě.

Interrupce

Potraty v Polsku jsou silně omezené kvůli přísným zákonům, které patří k nejpřísnějším v Evropě. Právní rámec týkající se potratů v Polsku prošel v posledních letech významnými změnami, což vedlo k složité a často kontroverzní situaci.

Potrat je v Polsku povolen pouze ve třech specifických případech: když těhotenství představuje ohrožení života nebo zdraví matky, když existuje vysoká pravděpodobnost těžkého a nevratného poškození plodu nebo nevyléčitelné nemoci, která ohrožuje život plodu, a když je těhotenství výsledkem trestného činu, jako je znásilnění nebo incest. Tato pravidla již byla velmi restriktivní, ale situace se ještě zhoršila v roce 2020.

Dne 22. října 2020 rozhodl Ústavní soud v Polsku, že potrat kvůli vrozeným vadám plodu je protiústavní, což fakticky zakázalo téměř všechny potraty v zemi. Toto rozhodnutí vyvolalo rozsáhlé protesty a mezinárodní kritiku. Rozhodnutí významně omezilo již tak omezený přístup k legálnímu potratu, protože vrozené vady plodu byly jedním z nejčastějších důvodů pro potrat v Polsku.

Reakce veřejnosti na toto rozhodnutí byla velmi silná. Rozhodnutí vedlo k masivním protestům po celém Polsku, kdy mnoho lidí, zejména žen, vyšlo do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas se zpřísněním potratových zákonů. Protesty byly jedny z největších v Polsku od pádu komunismu, což odráží širokou nespokojenost s rozhodnutím a širšími otázkami týkajícími se práv žen.

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) má silné vazby na katolickou církev, která má v polské politice a společnosti značný vliv. Církev silně vystupuje proti potratům a její postoj ovlivňuje legislativu. Tato kombinace politického a náboženského tlaku vede k velmi restriktivnímu právnímu a sociálnímu prostředí, pokud jde o potraty v Polsku

Feministická hnutí

Historie feministického hnutí

Práva žen v Polsku mají hluboké kořeny sahající do 19. století. V tomto období se objevily první texty s feministickými rysy, jako například dílo Klementiny z Tańskich Hoffmanové. Během 19. a začátku 20. století se polské feministické hnutí vyvíjelo paralelně s hnutím v dalších evropských zemích, přičemž se zaměřovalo na otázky vzdělání a emancipace žen​.

První a druhá vlna feminismu

Polsko zažilo několik vln feminismu. První vlna se objevila před listopadovým povstáním v roce 1830 a zaměřovala se na vzdělávání žen. Druhá vlna, která byla silnější, probíhala mezi listopadovým povstáním v roce 1830 a lednovým povstáním v roce 1863, kdy feministické myšlenky ovlivnily především francouzské "proto-feministické" ideje​.

Třetí vlna feminismu

Třetí a nejsilnější vlna feminismu v Polsku proběhla po roce 1870, kdy se feministické hnutí inspirovalo západními myšlenkami a muži začali hrát významnou roli v prosazování rovnoprávnosti pohlaví ve vzdělání a profesích​.

Současné feministické hnutí

V posledních letech se feministické hnutí v Polsku zaměřilo na několik klíčových oblastí, jako je právo na potrat, boj proti domácímu násilí a genderové rovnoprávnosti. V roce 2020 Ústavní tribunál zpřísnil zákony o potratech, což vedlo k masovým protestům a demonstracím, známým jako Ogólnopolski Strajk Kobiet (Celostátní ženský stávkový protest)