Wikipedista:A Prokesova/Financování obcí v České republice
Financování obcí v České republice
editovat
Financování obcí v České republice (anglicky Financing of municipalities in the Czech Republic)
Rozpočty obcí nebo krajů jsou sestavovány v rámci soustavy veřejných rozpočtů. Rozpočet obce je nástrojem, který významně ovlivňuje dlouhodobý ekonomický potenciál oblasti[1]. Z obecného hlediska jsou obce hospodářskými organizacemi jako soukromé společnosti s právní subjektivitou, vlastními příjmy a majetkem[2]. Aby místní samosprávy mohly zajistit veškeré kompetence, potřebují finanční prostředky, které mohou získat z různých zdrojů. Nejdůležitějším ekonomickým nástrojem je rozpočet, přičemž hospodaření místních samospráv podle stanoveného rozpočtu je v každé zemi ze zákona povinné[1]. Rozpočty jsou na úrovni územních samosprávních celků a jsou nazývány také jako územní rozpočty nebo decentralizované peněžní fondy[3]. Rozpočet obce je klíčovým prostředkem pro zajištění financování a provozování funkcí samosprávy [4].
Finanční řízení obcí je součástí celkového řízení obcí, a tedy i celkových veřejných financí dané země. Hospodaření jednotlivých obcí tak ovlivňuje stav veřejných financí obecně. Procesy decentralizace přesunuly významnou část rozhodování, majetku, a především příjmů na vlastní úroveň. Finanční řízení obcí jako samostatných ekonomických subjektů v rámci veřejné správy patří mezi zásadní požadavky na kvalitní řízení[2]. Financování místních samospráv určuje důležití rámec pro jejich úspěšné fungování. Územní samosprávy poskytují obyvatelstvu celou řadu služeb, proto je nezbytné, aby byl systém místní samosprávy co nejefektivnější[5].
Financování obcí se dělí na příjmy obcí a výdaje obcí.
Příjmy obcí
editovatV rámci obecních příjmů můžeme vymezit čtyři skupiny zdrojů příjmů do územních rozpočtů obcí. Příjmy do rozpočtů můžeme rozčlenit na příjmy vlastní a cizí[3][4]. Nejčastějšími druhy příjmů místní samosprávy v Evropě jsou daňové příjmy, transfery, dotace, nedaňové příjmy. Tradičně největší podíl mají daňové příjmy[1]. Příjmy obcí také můžeme dělit na tzv. nenávratné příjmy a návratné příjmy. Mezi příjmy také můžeme zahrnout vlastní kapitálové příjmy[3][4]. V České republice mají komunální politici velmi omezenou možnost ovlivňovat své daňové a nedaňové příjmy. To je výrazné omezení na straně rozpočtových příjmů obcí[6].
Daňové příjmy obcí
editovatDaňové příjmy jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů v České republice a do značné míry ovlivňují jejich finanční stabilitu. Nejvýznamnějšími příjmy obecních rozpočtů jsou daňové příjmy, a to daně svěřené a sdílené. Daňové příjmy obcí v České republice jsou především definovány zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní[5]. Daně zaručují určitou míru solidarity a představují zálohu zaručeného příjmu pro místní správy[7]. V rámci daňových příjmů do rozpočtu obce plyne také daň z nemovitosti ve výši 100 %, která se zahrnuje do svěřených daní[4].
Nedaňové příjmy obcí
editovatDo skupiny nedaňových příjmů zahrnujeme například příjmy z vlastní činnosti a podnikání, uživatelské poplatky, přijaté sankční příjmy (pokuty). Příjmy z vlastní činnosti a podnikání mohou mít podobu podílu na zisku podniků s majetkových vkladem od obce nebo příjmy z pronájmu majetku, který daná obec vlastní. Uživatelské poplatky mohou zahrnovat vodné, poplatky za svoz komunálního odpadu. Přijaté sankční příjmy jsou těžko předvídatelné a mají povahu doplňkového příjmu[4].
Transfery a dotace obcím
editovatPříjmová stránka obecních rozpočtů z pohledu druhu příjmů jako jsou dotace a transfery, tyto příjmy nejsou součástí vlastních příjmů obce, získávání těchto prostředků je spojeno s určitým rizikem na straně obecního (finančního) hospodaření[2]. Transfery a dotace plynou do rozpočtu převážně ze státního rozpočtu. Obec mohou získat dotace z fondů Evropské unie, tyto dotace se zahrnují mezi nenárokové dotace a obce o ně musí požádat (spjaty s konkrétními projekty)[4].
Výdaje obcí
editovatObce realizují běžné a kapitálové výdaje. Do běžných výdajů lze zahrnout i neinvestiční transfery. Jedná se o neekvivalentní platby soukromým fyzickým a právnickým osobám a neziskovým organizacím[6]. Běžné výdaje jsou tvořeny například výdaji na platy, nákup zboží či služeb. Kapitálové výdaje jsou tvořeny například investičními nákupy, nákupy akcií nebo investičními půjčkami. V rámci konkrétních výdajů obcí v České republice lze uvést výdaje na školství, sociální péči, zdravotnické služby (do této kategorie lze zařadit polikliniky), svoz komunálního odpadu, místní komunikace nebo hřbitovy[3][4].
- ↑ a b c PAPCUNOVÁ, Viera; HUDÁKOVÁ, Jarmila; ŠTUBŇOVÁ, Michaela. Revenues of Municipalities as a Tool of Local Self-Government Development (Comparative Study). Administrative Sciences. 2020-12, roč. 10, čís. 4, s. 101. Dostupné online [cit. 2024-12-11]. ISSN 2076-3387. doi:10.3390/admsci10040101. (anglicky)
- ↑ a b c HRŮZA, Filip. Analysis of the Financial Behaviour of Czech Municipalities as a Possibility for International Comparisons. Prague Economic Papers. 2023-08-24, roč. 32, čís. 4, s. 389–410. Dostupné online [cit. 2024-12-11]. doi:10.18267/j.pep.837.
- ↑ a b c d PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. aktualizované a rozšířené vydání. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80- 247-5608-0.
- ↑ a b c d e f g PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 9788073576981.
- ↑ a b Roubínek, P., Kladivo, P., Halás, M., Koutský, J., & Opravil, Z. (2015). Changes in the financing of municipalities and local governments of selected cities: possible effects on disintegration processes and municipal policy. E+M Ekonomie A Management, 18(1), 134-150. https://doi.org/10.15240/tul/001/2015-1-011
- ↑ a b PLAČEK, Michal; PŮČEK, Milan; OCHRANA, František. Political Business Cycle in the Czech Republic: Case of Municipalities. Prague Economic Papers. 2016-01-01, roč. 25, čís. 3, s. 304–320. Dostupné online [cit. 2024-12-11]. doi:10.18267/j.pep.566. (anglicky)
- ↑ BRABCOVÁ, Pavlína. Fees or Taxes? The Question for the Czech Municipality. In: New Trends in Finance and Accounting. Cham: Springer International Publishing, 2017. Dostupné online. ISBN 978-3-319-49559-0. doi:10.1007/978-3-319-49559-0_26. S. 281–290. (anglicky)