Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/PřF UK/Report

O projektu

Památné stromy

Jak se zapojit Spolupráce

Inventura

Grant

Určovna Určené druhy

Diskuse

Propagace Reklamní kampaň

Jak začít editovat?

Toto je zpráva shrnující poznatky získané během spolupráce mezi WikiProjektem Chráněná území a studenty Ochrany životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, která proběhla v zimním semestru 2011/2012. Za Wikipedii se na spolupráci podílel a účastnil Chmee2 a za Ochranu životního prostředí PřF UK Jirireif.

V rámci této aktivity bylo 30 studentů 3. ročníku bakalářského studia zapojeno do psaní české Wikipedie. Tato spolupráce probíhala jako součást vyučovaného předmětu (respektive jeho cvičení), během kterého studenti plnili několik úkolů spojených s chráněnými územími na území Česka (primárně, i když se objevily výjimky z Finska a z Aljašky). Studenti za úspěšné splnění nadefinovaných úkolů získali zápočet a byli připuštěni ke zkoušce. Celý tento koncept byl dříve nevyzkoušený experiment.

Hodnocení ve zkratce – předmět se těšil (dle výsledku ankety) velké oblibě mezi studenty, kteří kladně hodnotili jeho přínos na rozvoj jejich dovedností. Pozitivně byl chválen přístup, zpětná vazba, návštěva lokality i prezentace před třídou, během které museli obhájit svůj výtvor a prezentaci. Z pohledu projektu Wikipedie se autorovi zprávy jeví přínos taktéž pozitivní, jelikož Wikipedie byla obohacena o 28 hesel vysoké kvality (včetně referencovaných). Přínos spočívá taktéž v tom, že se účastníci semináře seznámili s obecným fungováním Wikipedie, přispíváním do ní a otázkou autorských práv. I když přínos nových editorů bude pravděpodobně velice nízký až žádný, je potřeba vyzdvihnout skutečnost, že si Wikipedie pravděpodobně získala dobré jméno a pochopení u vzdělaných lidí v oboru ochrany životního prostředí.

Počátky

Spolupráci se podařilo navázat díky příspěvku o WP:CHU na Wikikonferenci 2010 pořádanou Wikimedia ČR, kde Chmee2 na toto téma přednášel. Po skončení byl osloven doktorandem z Ochrany životního prostředí na PřF UK. V následné diskusi vyplynulo, že by bylo vhodné navázat neupřesněnou hlubší spolupráci mezi WikiProjektem a zmiňovanou institucí. Později vykrystalizoval nápad, že by šlo zapojit studenty vyššího ročníku Ochrany životního prostředí do psaní encyklopedického textu. Následně proběhla emailová komunikace mezi Chmee2, doktorandem a vyučujícím (Jirireif), který projevil zájem o podobnou spolupráci. V této komunikaci byl nastíněn záměr budoucí spolupráce a domluvena osobní schůzka. Na této schůzce Chmee2 předvedl fungování Wikipedie, nastínil, co by mohla být studijní náplň semináře a vykrystalizovalo, jak by probíhalo hodnocení. Velký důraz byl kladen na vysvětlení historie hesla a vyhledatelnosti jednotlivých autorů a otázce autorských práv. Taktéž byly vyzdviženy přínosy pro studenty z takovéto spolupráce (samostatná práce, naučení práce se zdroji, rešeršní podstata práce, prezentace před lidmi). Bylo taktéž rozhodnuto, že volba padne na 3. ročník bakalářského studia v zimním semestru. Tedy těsně před tím, než studenti budou muset vyhotovit bakalářskou práci, která je ve své podstatě velice podobná koncipování dobrých a nejlepších hesel na Wikipedii.

Zajímavý výsledek spolupráce. Letecká fotografie národního parku na Aljašce

Během úvodní schůzky padl návrh ze strany spolupracující instituce, aby studenti nejprve psali texty do externího textového editoru. Načež by následně byly zkontrolovány vyučujícím a schváleny či neschváleny k publikaci. Chmee2 argumentoval, že je vhodnější texty rovnou vkládat do Wikipedie, jelikož je tak možné využít sílu komunity, která texty bude revidovat a kontrolovat a že se tak studenti spíše setkají se zpětnou vazbou (Nicméně tento předpoklad se později ukázal jako lichý. Zásahy dalších editorů z řad Wikipedie byl v těchto heslech velice nízký). Na druhou stranu, nutnost publikovat text na čisto do Wikipedie vedla studenty k tomu, že si na textu dali záležet.

Jednající se shodli, že vhodný formát bude požadavek na návštěvu lokality (pořízení fotodokumentace pro Wikipedii i prezentaci), napsání hesla do Wikipedie a prezentace této lokality před třídou v rámci 10 až 15 minut. Následně „obhajoba“ prezentované práce před vyučujícími a zbytkem třídy. Taktéž padla nabídka, že studenti mohou využívat grant, který jim proplatí vzniklé náklady na cestu do lokality.

Jak probíhala spolupráce

Na počátku byla připravena podstránka na české Wikipedii, ve které bylo sepsáno zadání úkolu, ukázková hesla (Boubínský prales, NPP Rovná, Řežabinec a Řežabinecké tůně) a vyrobena zkrácená nápověda s tím nejpodstatnějším, co je potřeba vědět pro editování Wikipedie (jak dělat odkazy, jak nahrát obrázek a jak vkládat řádkové reference).

HDR fotografie Letohrádku Hvězda, stavby na území chráněného území v Praze

Cílem spolupráce bylo rozšířit hesla o chráněných územích dle vlastního výběru studentů. Mohli si tak vybrat jakékoliv heslo o chráněném území v Česku, na žádost dvou studentů/studentek bylo následně povoleno psát i hesla z ciziny (konkrétně Přísná přírodní rezervace Kevo ve Finsku a Národní park Kobuk Valley na Aljašce v USA). Studenti byli na počátku semestru seznámeni na semináři se zadáním úkolu a krátce poučeni o české Wikipedii. Chmee2 studenty v rámci zadání úkolů hned na začátku seznámil mimo jiné s otázkou autorských práv na české Wikipedii. Obdobná spolupráce v Indii skončila neslavně právě proto, že studenti ve velkém kopírovali cizí texty, což je neslučitelné s politikou Wikipedie a s vysokoškolským vzděláním. Jednalo se o varování, že v případě porušení autorských práv k textům či k obrázkům bude postupováno striktně, a to v podobě neudělení zápočtu. Chmee2 taktéž zmínil, jak snadné je opsaný text pomocí Google dohledat a že se tomu na Wikipedii věnuje poměrně dost lidí. Následovalo seznámí s ukázkovým heslem a vysvětlením, co je cílem. Schválně nebyl definován rozsah hesla (tzv. „minimální počet A4“), ale bylo řečeno, že heslo by mělo obsahovat dostatek informací, aby působilo uceleným dojmem. Dále byli studenti seznámeni s možností čerpat grant na fotografování lokalit (pokud je autorovi zprávy známo, nebyl nikým z této skupiny lidí využit).

Snímek Jizerské bučiny

Důležité bylo rovněž srozumitelně vysvětlit studentům význam řádkové reference a proč nestačí jen oddíl literatura. Jako vhodné se ukázalo použít příklad. Pokud napíšou článek, kde bude seznam 10 knih a někdo další po nich bude chtít ověřit jedno tvrzení, musí přečíst všech 10 knih. Pokud je řádková reference uvedena za tvrzením s konkrétní stránkou, stačí se podívat pouze tam a rozhodnout o správnosti. Na závěr byla ponechána poměrně dlouhá doba na případnou diskusi.

Jako první si studenti měli vybrat lokalitu a zapsat její výběr na stránku na Wikipedii (to z důvodu, aby vyučující o jejich výběru věděli). Tento výběr byl na studentech, ale bylo jim doporučeno, ať se nejprve podívají po dostupné literatuře s ohledem na existenci či neexistenci dostatku zdrojů. Po zapsání měla následovat ideálně návštěva lokality a pořízení fotodokumentace. Tato dokumentace měla sloužit ke splnění dvou základních cílů. Za prvé jako důkaz, že studenti lokalitu skutečně navštívili. To je vhodné proto, aby si uvědomili, jak lokalita vypadá, jaký je její kontext v okolní krajině, jaké ji hrozí nebezpečí atd. Návštěva místa tak měla za následek, že článek nevznikl tzv. „od stolu“, ale studenti měli představu o zájmovém území. Druhým cílem bylo získat fotografie těchto území pro projekty Wikimedie. V některých případech se podařilo získat fotografie z lokalit, které ještě nebyly na Wikimedia Commons zachyceny.

Poté mělo následovat napsání článku do české Wikipedie, nicméně toto pořadí bylo dobrovolné. V rámci motivace vyučující nabídli studentům, že článek bude do prezentace před třídou zrecenzován vyučujícími a že k němu následně dostanou zpětnou vazbu. Tato recenze se snažila podchytit co v článku chybí, co je vhodné dodělat či co je chybné. Toto hodnocení nemělo žádný vliv na udělení či neudělení zápočtu. Studenti si mohli tzv. „nanečisto“ vyzkoušet, jestli jejich článek dosahuje potřebného standardu či nikoliv. Tato nabídka byla ve velké míře studenty využívána a dle ohlasu (viz sekce anketa) si tento systém získal oblibu. Zdá se tedy, že možnost získat zpětné vazby je studenty vítána, a že by byli rádi, kdyby se tak dělo i v jiných předmětech. Studenti tak měli možnost vyzkoušet si sepsání rozsáhlého rešeršního textu, práci a hodnocení dostupné literatury a kritické hodnocení zdrojů. V podstatě si mohli vyzkoušet a osvojit základní dovednosti, které jsou na ně kladeny pro získání bakalářského titulu v podobě napsání bakalářské práce. S trochou nadsázky se dá říci, že kdo zvládne napsat nadprůměrný článek do Wikipedie, je schopen zvládnout napsat bakalářskou práci.

Po zpracování článku měla následovat prezentace před třídou v rozmezí 10 až 12 minut s využitím projekčního plátna a počítače. Studenti měli posluchače seznámit s vybraným územím (s lokalitou, kde se nachází; s faunou a florou; předmětem ochrany, nebezpečími, turismem atd.). V podstatě se jedná o formát, který je vyžadován u bakalářské obhajoby, kdy studenti taktéž musí prezentovat komisi výsledky své práce. Po prezentaci byli studenti podrobeni sérii otázek z pléna a od vyučujících ve spojitosti s prezentovanou lokalitou. Následně se dozvěděli i recenzi článku, pokud ho vložili před tím do české Wikipedie (později došlo k rozšíření dohody, že se recenze budou psát i do Wikipedie, aby je studenti mohli snáze dohledat a případně je reflektovat).

Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. nigrans)

Anketa

PDF s výsledky ankety

Na závěr semestru byli studenti požádáni o vyplnění anonymní ankety s 11 otázkami, které by zpětně reflektovaly absolvovaný seminář. Dotazník byl rozdán v papírové formě a následně ještě rozeslán elektronicky skrze email. Z celkového počtu 30 studentů zodpovědělo otázky 17. Výsledky jsou dostupné v PDF souboru.

Výsledky

• Seznam všech článků - celkem bylo rozšířeno 30 hesel, 28 z ČR, 1 z Finska a 1 z USA. Skrze kategorii a šablonu si lze prohlédnout, jak se všechny články vyvinuly.
• vzniklo zatím jedno heslo oceněno jako dobrý článek (Zábělá)
• spousta velice nadprůměrných hesel (Podolský profil, Mohelenská hadcová step, Obora v Uhříněvsi, Křížová cesta (přírodní rezervace), Hojkovské rašeliniště, Lítožnice, Baba - V bukách, Velký Blaník (přírodní rezervace), Pitkovická stráň, Malý Blaník (přírodní rezervace), Přísná přírodní rezervace Kevo, Břestecká skála, Ve Studeném, Jizerskohorské bučiny a další)

Co se osvědčilo

Studenti také zdokumentovali poškození lokalit vlivem různých faktorů

• Aktivní přístup – nechat prostor pro diskusi, funkční kontakt, opravovat vznikající články, pomáhat s wikikódem, radit se zdroji a poskytovat podporu a zpětnou vazbu.
• Jasně a srozumitelně vysvětlit pravidla hry hned na začátku (primárně žádné kopírování cizích textů a obrázků, v opačném případě neudělení zápočtu. Dále nutnost psát ozdrojovaná hesla, bez referencí neudělen zápočet). Ozřejmit, že texty na Wikipedii jsou kontrolovány wikipedisty, jestli nejsou opsány, a na podvod se rychle přijde.
• Vysvětlit význam řádkových referencí, ideálně na příkladu.
• Pozitivně motivovat a vysvětlit, k čemu konkrétní věci budou (řádková reference je základ vědecké práce, dát příklad, že jinak se nutí čtenář, aby přečetl celou knížku kvůli jednomu tvrzení)
• Nechat dostatečně dlouhý čas na otázky a diskusi se studenty po zadání úkolu.
• Napsat ukázková hesla, na která odkazovat (sloužila trojice hesel: Boubínský prales, NPP Rovná, Řežabinec a Řežabinecké tůně), ať studentí ví, co je cílem jejich práce. Taktéž je to vhodné pro jednání s vyučujícími, co bude cílem. Lépe si tak udělají představu o rozsahu a významu úkolu.
• Opravovat po studentech hesla a soustavně je procházet. Snažit se být s nimi v kontaktu, motivovat, chválit a radit.
• Předpřipravit a předzaložit hesla, která si vyberou (ať se nerozptylují kategoriemi, infoboxy, interwiki atd.)
• Osekat nápovědu na nutné minimum.
• Zanechat snadný kontakt na zodpovědnou osobu na Wikipedii a nabízet pomoc v případě jakéhokoliv problému.
• Upozornit, že ne ke všemu musí být dostatek zdrojů, ať si nejprve studenti sami udělají rešerši literatury, jestli se dá heslo napsat. Dát jim tedy čas na rozmyšlenou s výběrem hesla.
• Nelimitovat či nedávat napevno rozsah – lepší definovat, že heslo má být vyvážené, obsáhlé a že by mělo obsahovat vše základní.
• Varovat správce, ať z malicherností (nepoužívaný náhled, omylem smazaný kus textu atd.) zbytečně neblokují nováčky píšící do určitého tématu Wikipedie.
• Dát si všechny vybrané články studentů do sledovaných a pravidelně kontrolovat.

Dokumentovány byly taktéž různé formy života :) např. houby

Nevýhody

• Časová náročnost pro koordinátora z Wikipedie. Chmee2 se aktivně účastnil každý týden semináře (ca 1,5 hodiny), každý týden pročítal a vyráběl recenzi k ca 5 článkům (odhad 2-4 hodiny) a opravoval vznikající články (ca 2 hodiny). Odhad hodin vyjadřuje množství investovaného času za jeden týden.
• Nejistý výsledek ohledně získání nových editorů. Studenti často po skončení semináře nebudou v editování pokračovat. Editace jsou tak vázány pouze na získání zápočtu.

Výhody

• 30 vyfotografovaných lokalit
• 29 kvalitních článků s referencemi
• Prohloubení spolupráce se vzdělávací institucí
• Získání ukázkového příkladu možné spolupráce při jednání s dalšími institucemi
• Rozšíření povědomí o autorských právech a Wikipedii mezi studenty.

Zhodnocení

Ze subjektivního pohledu Chmee2 se jedná o velice úspěšnou akci, jelikož česká Wikipedie byla obohacena o fotografie k 30 článkům. V případě 29 článků vznikla nadprůměrná hesla, řádně citována a relativně dobře napsaná. Několik hesel je velice nadprůměrných (1 již zařazeno mezi dobré články). Aktivní přístup ke studentům, i přes svou časovou náročnost, vedl k tomu, že vzniklá hesla jsou vysoké kvality, nikoliv zlomkovité pahýly. Taktéž tím bylo zaručeno, že se minimalizovalo zatížení komunity následnými opravami a vysvětlováním základních procesů a principů. V době psaní zprávy je těžké odhadnout, jestli některý ze studentů bude i nadále editovat Wikipedii, nicméně Wikipedie tímto získává povědomí mezi vzdělanými lidmi. I když je to těžko měřitelný úspěch, dá se předpokládat, že v budoucnu za několik let se tato pozitivní reklama u studentů může projevit snazším přístupem Wikipedie k různým aspektům. Je možné počítat, že část studentů nastoupí do státní správy či jiných organizací, se kterými bude Wikipedie v budoucnu jednat.

Plod kaštanu jedlého (Castanea sativa)

Z pohledu studentů se dle výsledky ankety jednalo o zajímavý předmět, který považují za přínosný pro jejich další rozvoj. Studenti se mohli seznámit s fungováním Wikipedie, psaním rešeršního textu, recenzním procesem a využíváním zdrojů. Z jejich ohlasu se zdá, že by podobně koncipovaný předmět uvítali i nadále či podobné zadání i v dalších předmětech.

Wikipedie se tak ukazuje jako dobrá platforma pro psaní seminárních prací, za předpokladu, že je na práci studentů dohlíženo a je jim vše od základu vysvětleno. V takovém případě dle Chmee2 klady převažují nad potenciálními zápory (porušování autorských práv, zatěžování komunity opakujícími se opravami atd.).

Dle výsledku spolupráce a ohlasu mezi studenty je předběžně domluveno, že stejný formát spolupráce by měl probíhat opět v zimním semestru 2012/2013.

V případě dotazů či nejasností kontaktuje Chmee2, Váš názor je vítán na podstránce!