Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Ottův slovník naučný

• Několikrát již se zde vyskytla otázka, zda Ottův slovník naučný má trvající ochranu práv, či se jedná o dílo volné. --Zirland 17:30, 10. 10. 2006 (UTC)

  Nebylo to již řešeno Wikipedie:Pod lípou (práva)#Otta? Oproti mému dřívějšímu názoru v tamnímu rozboru si v současné době myslím, že Otta je dílo souborné a vypršení práv je nutno posuzovat u každého hesla zvlášť. --Beren 18:50, 10. 10. 2006 (UTC)

Zajímavé. Jistě, existují encyklopedie, většinou odborné (resp. specificky zaměřené), kde se nejedná ani tak o hesla jako již spíše články; tyto jsou pak většinou přiřaditelné nějakému autorovi. Otta jako všeobecná encyklopedie s hesly částečně na úrovni wikipedistických pahýlů (ale jistě, jsou tam) bude asi něco jiného; nejen že jednotlivá hesla nejsou podepsaná, ale jednotliví autoři tvořili hesla zevrubně k jednomu širšímu tématu, ale vždy si tam plknul ještě někdo jiný (kolektiv). Tohle jsem si zjišťoval v Německu, páč jsem kdysi psal hesla českých sociologů pro Enkův Soziologenlexikon - pod každým jakkoliv dlouhým (krátkým) heslem jsem uveden jmenovitě. Viz tedy i obdobný případ Enc. britannica = PD. -jkb- ✉ 19:18, 10. 10. 2006 (UTC)

U děl jako je Ottův slovník naučný je situace poměrně zajímavá, celkově není problém ho vydat, neboť nakladatelova práva podle § 87 AutZ zanikají 50 let po vydání díla, přičemž se podle § 27 odst. 6 AutZ se tato doba počítá pro každý svazek zvlášť. Lze tedy tvrdit, že tato práva jsou zcela jistě promlčena.

Dalším právem je právo autora, který má podle § 27 odst. 1 AutZ zaručena práva na 70 let po své smrti, zde je nutno uvažovat v rámci toho, že nepodepsaná a zkratkou podepsaná díla jsou díly anonymními resp. pseudonymními a ta vyprší 70 let po opravněném zveřejnění tohoto díla (§ 27 odst 3 AutZ) což již se stalo. Ale POZOR § 27 odst. 3 dále říká, že je-li jméno autora obecně známo, platí § 27 odst. 1, který dává právo 70 let po smrti autora. Jelikož v Ottově slovníku naučném došlo k zveřejnění zkratek a komu tato patří (první díl hned na počátku a noví spolupracovníci pak v každém díle), musí být podepsaná díla jednotlivě zvažována. Toto platí pro majetková práva, pozor na osobnostní práva § 11 odst. 5 (Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých, toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce podle tohoto zákona.)

Pozn. č. 1: Ottův slovník naučný začal vycházet podle 197/1895 říšského zákoníku, který byl nahrazen 218/1926 Sb., který se na něj dle ustanovení § 64 (starší díla) vztahoval. Tento zákon neobsahoval žádná ustanovení podobné § 58 (zaměstnanecké dílo) 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, proto nelze předpokládat, že by něco podobného mezi autory jednotlivých hesel a Ottovým nakladatelstvím existovalo.

Pozn. č. 2: Srovnání s EB není vhodné, neboť tehdejší právo GB bylo v jiném stavu než bylo právo československé a existovala smluvní možnost vzdání se majetkových autorských práv, která velmi pravděpodobně byla uplatněna a není tedy rozhodující zda je autor již 70 let po smrti, neboť k dílu již neměl majetková práva. Osobnostní práva jsou v anglo-americkém autorském právu daleko méně významná, než v evropském pojetí autorského práva, přesto i na anglické jazykové mutaci Wikipedie, je kategorií uváděno převzaté dílo.

Pozn. č. 3 pod čarou, mimo právní problematiku: Dovolil bych si ještě připomínku, že si myslím, že není zcela žádocí nějak divoce převzít Ottův slovník naučný, protože některá data jsou zastaralá a poznání ohledně mnoha věcí šlo dále. Toto se projevilo i převzetím EB do anglické jazykové verze, čímž se projevilo na její přesnosti. Často se u takovýchto hesel setkáme se zastaralými daty úmrtí a narození, připsáním jiného díla atp. U těchto hesel se často setkáme s tvrzením, které je v rozporu s německou verzí Wikiopedie, přičemž ověřováním zjistíme, že moderní prameny udávají roky shodné s německou jazykovou verzí. Dále pak ten sloh a čeština, podle mého názoru Ottův slovník naučný neodpovídá záměrům, které česká Wikipedie má.

Závěr

Ottův slovník naučný lze jako celek považovat za volné dílo, jednotlivá hesla, která nejsou podepsána a je tedy neznámý autor jsou díly anonymními a jsou také volná. Díla podepsaná zkratkou, u které je obecně známo komu patří jsou dílem volným pouze v případě, že nejsou způsobilá k ochraně (§ 2 AutZ) nebo jsou z této ochrany vyjmuta (§ 3 AutZ) anebo již tato práva ve smyslu AutZ uplynula. Ve všech případech je nutno zohledňovat výše citovaný § 11 odst. 5 AutZ Hippopotamus 07:51, 16. 10. 2006 (UTC)

Odkaz na starší debatu

• Wikipedie:Pod lípou (práva)/Archiv 01#Otta - debata nemá jasný závěr

Ottův slovník naučný nové doby (1930-1943)

1) Jak je to s Ottovým slovníkem naučným nové doby? Úplně stejně jak je uvedeno výše, že?

2) Lze jednoduše na internetu najít ten seznam zkratek autorů? --snek01 14:37, 26. 2. 2007 (UTC)

Mám ve formátu pdf, kdyby měl někdo zájem mohu poslat třeba na email nebo nějakou jinou formou. (ikdyz chapu ze to neni úplně jednoduše na internetu) --Nádvorník 16:53, 27. 3. 2007 (UTC)

Seznam se vytváří na Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Zkratky autorů. --Jvs 10:22, 5. 12. 2007 (UTC)