Wikipedie:Vlastnění článků

pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.

---

Tato stránka je o snaze kontrolovat obsah. O vlastnictví autorských práv k obsahu pojednává Wikipedie:Autorské právo.

Někteří přispěvatelé se chovají velmi majetnicky k materiálu (ať už jsou to články, kategorie, šablony, obrázky, úvahy nebo portály), kterým přispěli do projektu. Někteří jdou tak daleko, že jej chrání před všemi vetřelci. Pouhý zájem o článek na sledovaných stránkách je jiná věc. Možná jste skutečně expertem nebo se jen hodně staráte o nějaké téma. Brání-li však tato starostlivost bez racionálních důvodů iniciativě a spolupráci ostatních, začne být škodlivá. Víra, že článek má vlastníka tohoto typu, je častou chybou lidí přispívajících do Wikipedie.

Jakmile jednou vložíte „svůj“ materiál do Wikipedie, nemůžete jej uchránit před editacemi všech lidí na světě.

Pokud si nepřejete, aby Váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Wikipedie neukládejte.

Pokud se přistihnete při přetahované s ostatními přispěvateli o mazání, reverty apod., proč si na chvíli neodpočinout od editačního procesu? Tím, že jste vyvedený z míry, jeví se věci horšími, než jsou. Zkuste se na to za týden nebo dva podívat novým pohledem. Na druhou stranu, pokud někdo jiný vyhlašuje nad stránkou „vlastnictví“, můžete to řešit na příslušné diskusní stránce, odvolat se na druhé přispěvatele nebo zvážit proces řešení sporů.

I když práce na článku nikoho neopravňuje k jeho „vlastnění“, je stále důležité respektovat práci dřívějších přispěvatelů. Při poměrně rozsáhlém odstraňování obsahu, zvláště byl-li vytvořen jedním editorem, je důležité zvážit, zda není možno požadovaného výsledku dosáhnout ve spolupráci s ním – ať už vykazuje známky „vlastnění“ článku či nikoliv. (Podívejte se také na Wikipedie:Zdvořilost, Wikipedie:Wikietiketa a Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli.)

Nepodepisujte, co nevlastníte

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Wikipedie:Podpis.

Protože nikdo „nevlastní“ žádnou část článku, nemůže jej při jeho vytvoření nebo editaci podpisovat. Autorství přímých příspěvků od všech editorů je vidět pod jejich jmény na stránkách „Historie“. Opačná je situace na diskusních stránkách, které sestávají ze zřetelně oddělených příspěvků jednotlivých uživatelů, proto každý svůj „vlastní“ příspěvek podepisuje.

Příklady vlastnění

Jako sfingy z řecké mytologie dávají „vlastníci“ ve Wikipedii hádanky, aby zjistili, kdo je hoden editovat jejich článek

• Malé editace měnící rozvržení, užití obrázků či formulace jsou jedním z editorů pravidelně diskutovány. Editor vyjadřuje nebo naznačuje, že změny mu musí být před přidáním do článku předkládány k souhlasu.
• Změny v článku od různých wikipedistů jsou v průběhu času revertovány jedním a tímtéž editorem ve snaze ochránit určitou verzi, ať už stabilní nebo ne. (To se netýká odstraňování vandalismu.)
• Komentáře wikipedisty vůči jiným editorům za účelem odradit je od dělání změn. Diskuse může nabývat různých forem; může být čistě negativní, skládající se z výhrůžek a urážek, často zcela mimo téma doprovodného revertu. Druhým extrémem je vlastník jednající s druhými blahosklonně, tvrdě o jejich nápadech, že jsou zajímavé, nicméně postrádající hlubší porozumění článku, které je nutné k jeho editování. Věcné důvody odmítnutí změn však jasně neuvádí. Příklady komentářů:
  • „Jste k editaci tohoto článku patřičně kvalifikován?“
  • „Revert. Ty změny byly příliš velké. Co takhle zvolnit?“
  • „Zřejmě s <<tématem článku>> nemáte osobní zkušenost.“
  • „Nechápu, jak můžete dělat podobné změny a komentáře, když jste sám ještě nic podobně kvalitního nevytvořil.“

Jak reagovat

Vlastnický konflikt mezi wikipedisty se obvykle točí kolem jednoho hlavního editora projevujícího snahu vlastnit článek, ale existují i složitější případy, kdy se při podobné činnosti vzájemně podporuje více editorů. Vlastnické spory správců mohou vyústit až ve válku správců.

Hlavní editor, který si osobuje vlastnictví článku, je v mnoha případech (ale ne ve všech) také hlavním přispěvatelem do článku, takže uvažte, že může být rovněž expertem ve svém oboru či může mít opravdový zájem na udržení kvality článku a uchování jeho přesnosti. Wikipedisté tohoto typu často vítají diskusi, takže jednoduchá výměna myšlenek obvykle spor řeší. Vyhněte se obviněním, útokům a spekulacím o jeho motivaci. Pokud shledáte, že editor pokračuje v nepřátelství, vytváří osobní útoky nebo nesmyslné editační války, pokuste se ignorovat jeho rozkladné chování nadnesením tématu na diskusní stránce. Pokud vlastnické chování pokračuje i po diskusi, bude asi nezbytným proces řešení sporů, nicméně aspoň jeden pokus o řešení problému by měl proběhnout na diskusní stránce přímo s hlavním editorem.

Běžnou odpovědí hlavního editora s vlastnickým chováním je výhrůžka opuštěním projektu. Nesnažte se mu v odchodu zabránit tím, že se přidáte na jeho stranu, tím byste jen vyeskalovali a zhoršili konflikt. Toto doporučení povzbuzuje takové editory k wikidovolené – je-li to jejich vůle, je moudré je nechat odejít. Mělo by se jim však věnovat pár vlídných slov, aby se mohli vrátit, až budou opět připraveni ke spolupráci.

Zapojení vícera hlavních editorů, kteří se vzájemně podporují ve vlastnění článků, může být složité a velmi frustrující pro nové i zkušené editory. Ale je třeba postupovat naprosto stejně, nezačínat s obviňováním, soustředit se na téma a nikoliv na činy editorů a pokusit se nejprve rozumně domluvit.

Řešení vlastnických sporů

I když může být snadné identifikovat případy vlastnění, je mnohem obtížnější vyřešit konflikt tak, aby to uspokojilo jeho účastníky. Pomáhá, když se snažíte zůstat nad věcí, předpokládat dobrou vůli a zůstat zdvořilí. Obviňování ostatních editorů z vlastnění článku se může jevit agresivním a být pochopeno jako osobní útok. Oslovujte editory ohleduplně, se stejným respektem, jaký byste rádi viděli vůči sobě. Editoři obviňovaní ze snahy vlastnit článek si ji navíc vůbec nemusí uvědomovat, takže je důležité předpokládat dobrou vůli. Mohou si myslet, že chrání článek proti vandalismu, a reagovat na změny nepřátelsky z tohoto důvodu. Jiní mohou propagovat vlastní úhel pohledu, neboť nepochopili důležitost pravidla NPOV nebo si jej špatně vykládají. Obzvlášť obezřetně je potřeba postupovat při řešení sporů s editory se známkami vlastnění propagačních článků. Protože se takové články týkají oblastí osobního zájmu editora, je jím kritika obsahu či formy článku často považována za přímý osobní útok.