Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen
Doporučení
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu (transkripci) latinských a řeckých jmen a názvů, používaných zvláště v dějinách starověku.
- Antická jména se skloňují, jak je běžné v dosavadní literatuře – vychází se vždy ze způsobu skloňování latinského či řeckého.
- Nominativ (1. pád) vychází z původního nominativu, v ostatních pádech se pádová koncovka připojuje ke kmeni genitivu (2. pádu), například: latinsky Nero, gen. Neronis – česky Nero, gen. Nerona, latinsky Valens, gen. Valentis – česky Valens, gen. Valenta, latinsky Claudius, gen. Claudii – česky Claudius, gen. Claudia; v řečtině je to obdobné, píšeme tedy například Selínús, Selínúntu; Narses, Narseta atd.
- Několik zásad skloňování naleznete na stránce Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen.
- Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance, se délka samohlásek nevyznačuje.
- Jména autorů píšících řecky se přepisují řecky, autoři píšící latinsky se přepisují latinsky.
- Výjimky: Flavius Iosephus.
- Jména všech římských císařů až do Justiniána I. se píší latinsky, i pokud mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta).
- Výjimky: Zenon, Basiliskos, Leon I., Leon II.
- Česky se přepisuje: Justinián I.
- Místní jména od Kyrenaiky (dnes Libye) na východ a od Moesie (dnes Bulharsko a Srbsko) na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně se používá počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
- Římští císaři se obecně označují v době dvojvládí do roku 395 jako západní a východní císař, od rozdělení říše a nástupu Arcadia a Honoria jako západořímský a východořímský císař a počínaje panováním Justiniána I. byzantský císař.
- Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
- Encyklopedie antiky, Academia 1973.
- Dějiny Byzance, Academia 1992.
- pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.