Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Plastidová DNA

Tato stránka obsahuje archiv návrhu nominace nejlepších článků. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Hlasování skončilo: článek byl přijat mezi nejlepší أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 28. 4. 2009, 12:11 (UTC)

Plastidová DNA

Něco podobného tu asi ještě nemáme. Není to moc obsáhlé, taky to není tak široké téma, jaké obvykle zpracovávám. Ale dal jsem si práci s dohledáním některých informací ze studií a snad by se tak mohl tento článek zařadit mezi nejlepší.--Vojtech.dostal 20. 3. 2009, 18:31 (UTC)

Hlasování

Posunuto do hlasování --Vojtech.dostal 14. 4. 2009, 15:02 (UTC)

Pro zařazení

1. --kuvaly|d|p| 14. 4. 2009, 15:06 (UTC)
2. Pěkný článeček, značně odborná problematika vysvětlená tak, že je srozumitelná i laikům.--Ioannes Pragensis 14. 4. 2009, 15:09 (UTC)
3. Reference jsou v pořádku, rád hlasuji pro :) أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 14. 4. 2009, 15:26 (UTC)
4. pochvalné mručení --MiroslavJosef 14. 4. 2009, 15:29 (UTC)
5. Really Nice!--Přeji hezký den! Martin Happy Zub 14. 4. 2009, 19:18 (UTC)
6. Hezké, přehledné. Jednohlasně pro. --Trachemys 15. 4. 2009, 14:26 (UTC)
7. --Adamcervenka 15. 4. 2009, 16:20 (UTC)
8. --Kacir 16. 4. 2009, 06:51 (UTC) Kvalitní.
9. Více takových článků z molekulární biologie...--Flukeman 18. 4. 2009, 11:00 (UTC)
10. --Zákupák 19. 4. 2009, 16:59 (UTC), ne že bých tak odbornému heslu rozuměl, ale je to velice hezky uděláno
11. --Mirek256 20. 4. 2009, 13:09 (UTC)
12. --Petr Karel 20. 4. 2009, 15:14 (UTC)
13. --1*--H11 23. 4. 2009, 08:46 (UTC)
14. fakt pěkné --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 4. 2009, 22:17 (UTC)

Diskuse během hlasování

Co to prohnat nástrojem Wire a dosadit typografii?--Juan de Vojníkov 14. 4. 2009, 19:21 (UTC)

Jo, díky za připomínku, při předělávkách se přepisoval úvod a tam to ještě chybělo.--Vojtech.dostal 15. 4. 2009, 14:31 (UTC)

Ještě k tomu úvodu. Je tam: "V buňce bývá přítomno více kopií plastidové DNA, a ta je obvykle kruhového tvaru." Nebylo by lepší "a ta je obvykle kruhová, tedy ve tvaru uzavřené smyčky."? Protože takto to působí dojmem, že ta molekula je skutečně kulatý kroužek, zatímco na obrázku vedle úvodu je namalovaná spíš jako klubíčko.--Ioannes Pragensis 15. 4. 2009, 16:26 (UTC)

ano, děkuji za připomínku, zapracováno.--Vojtech.dostal 17. 4. 2009, 14:15 (UTC)

Ještě jednou jsem si to musel pročíst, když se v tom dělaly změny. Tedy:

• doplnit zdroj ke větě v úvodu: „Existence plastidové DNA byla dokázána v roce 1962 Hansem Risem a Walterem Plautem, i když se předpokládala již dříve.“

Ioannes je názoru opačného, mě to je jedno, prosím pokud na tom trváš, prodiskutuj to s ním. --Vojtech.dostal 17. 4. 2009, 14:15 (UTC)

• nestálo by za to i u taxonů uvádět vědecká jména viz např.: krásnooček či skrytěnek

to samé co předchozí připomínka... a tady musím opravdu souhlasit s Ioanesem --Vojtech.dostal 17. 4. 2009, 14:15 (UTC)

ale to přece není nic proti ničemu. Ten kdo tomu nerozumí to přeskočí a ten kdo tomu rozumí, tak mu to něco dá.--Juan de Vojníkov 19. 4. 2009, 16:17 (UTC)

Hehe, já už fakt nevim. protože pravdu máte oba, Ioannes i Juan.--Vojtech.dostal 19. 4. 2009, 16:57 (UTC)

Myslím, že consectetur adipisicing přeskakovat nesrozumitelné et dolore magna aliqua pasáže v textu aute irure dolor in reprehenderit ZNAČNĚ occaecat ztěžuje čtení a deserunt mollit porozumění.--Ioannes Pragensis 19. 4. 2009, 17:38 (UTC)

• jak se u rostlin pozná matka či otec? to je dle mého názoru zavádějící formulace

odstranil jsem všechny matky a otce a nahradil je samci a samicemi, ačkoliv na druhou stranu pův. anglické termíny "maternální" a "paternální" označují právě matky a otce.--Vojtech.dostal 17. 4. 2009, 14:15 (UTC)

Pak mi nezbývá než se zeptat, jak se pozná u rostlin samec a samice. To je snad ještě zavádějící než matka a otec. Pokud se to používá v angličtině tak OK. Já bych to tedy radší vrátil. Když si vzpomenu na Mendela a jeho mateřské a otcovské organismy.--Juan de Vojníkov 19. 4. 2009, 16:17 (UTC)

Podle mě samčí pohlavní buňky a samičí pohlavní buňky jsou zcela zaběhnuté termíny, proto věta "Chloroplastová DNA se při pohlavním rozmnožování přenáší buď ze samičích pohlavních buněk, nebo ze samčích, ale někdy i od obou pohlaví" mi příjde OK. Nebo jsem si něčeho nevšiml a je to nejasné?--Vojtech.dostal 19. 4. 2009, 16:57 (UTC)

• --meziuložení---vypli proud--Juan de Vojníkov 16. 4. 2009, 07:23 (UTC)

Můj názor: "doplnit zdroj ke větě v úvodu" - to prosím ne, je to orefováno již v textu článku, a v takovém případě se reference do úvodu již neduplikuje; "uvádět vědecká jména" - tady asi také ne, protože krásnoočka nejsou hlavním tématem článku, jsou tam spíš jako příklad, a jsou prolinkována, takže koho by jejich vědecké jméno zajímalo, má ho na dosah; uvádění mnoha latinských termínů jde přesně proti snaze udržet i u tak složitého článku snadnou srozumitelnost.--Ioannes Pragensis 16. 4. 2009, 07:31 (UTC)

Ještě mě napadlo, že by bylo dobré tam přidat tabulku, ve které by se pro nějaký typický organismus porovnal délkový rozměr a váha celé buňky vs. plastidu vs. plastidové DNA. Aby bylo jasné, kde se asi pohybujeme na škále velikostí a hmotností. S tím, že u pDNA asi je jiná velikost toho zachumlaného klubíčka a jiná by byla, kdyby se molekula natáhla do přímky - musí se to ošetřit.--Ioannes Pragensis 22. 4. 2009, 05:25 (UTC)

Podívám se na to, zkusím něco pěkného vymyslet. Problém by zřejmě byl s těmi hmotnostmi buněk, to se nikde neuvádí, hmotnost buněk je hrozně proměnlivá a nevypovídající; spíš ta délka buněk by se tam dala dát. A ještě doplňující dotaz: z známého počtu bází se dá spočítat délka DNA (jednoduchým vynásobením délky jedné báze počtem bází) - není to ale vlastní výzkum? Zdravím, --Vojtech.dostal 22. 4. 2009, 07:33 (UTC)

Myslím si, že u jednoduchého vynásobení dvou čísel o vlastní výzkum nejde, zejména pokud se to podepře vysvětlením v referenci, jak se k číslu dospělo. Zdravím,--Ioannes Pragensis 22. 4. 2009, 07:38 (UTC)

Bylo by to možné v této podobě? Chtěl jsem vytvořit nějaký graficky pěkný obrázek, ale nejsem kamarád s grafikou, takže to nedopadlo. --Vojtech.dostal 24. 4. 2009, 08:20 (UTC)

Já tedy taky moc na grafiku nejsem, ale je to dobrý začátek. Zkuste to prostě dát do článku, dotáhnout formát té druhé reference a třeba se toho někdo ujme. Jenom ještě by mě zajímalo, jaký je asi průměr toho klubíčka smotané pDNA.--Ioannes Pragensis 24. 4. 2009, 08:35 (UTC)

To bude asi hodně proměnlivé, pochybuji, že se tím někdo zabýval. Určitě by to pro naše potřeby bylo zajímavé, ještě se kouknu, ale asi neuspěji.--Vojtech.dostal 24. 4. 2009, 09:57 (UTC)

• Beru, že jste vyhodil ta bikonta, ale tak jako tak by bylo potřeba buď v úvodu nebo v tom prvním odstavci po úvodu popsat, ve kterých skupinách eukaryot se mohou plastidy / pDNA vyskytnout. Aby si čtenář nemyslel, že se se to týká třeba koček.--Ioannes Pragensis 24. 4. 2009, 09:30 (UTC)

Přidal jsem to do té úvodní kapitoly.--Vojtech.dostal 24. 4. 2009, 09:57 (UTC)

Diskuse

Je to velmi informovaně působící článek, ale je místy psaný na úrovni textu pro postgraduální studium. Já jsem odpadl po přečtení prvních tří vět, místy jsem měl pocit, jako by to bylo psáno maďarsky. Chtělo by to aspoň v tom úvodu nějak přiblížit i méně kvalifikovanému čtenáři - aby si z toho něco vzal třeba i středoškolák. To znamená třeba i cenu větší rozvláčnosti objasňovat odborné termíny, snažit se vyhýbat větám skoro celým v biologické latině a podobně. Také by už v úvodu mělo být upřesněno, jakých skupin eukaryotických organismů se to týká - má například tento typ DNA v buňce člověk?

Jinak to na mne působí po formální stránce dobře, odbornou podstatu věci posoudit neumím.--Ioannes Pragensis 23. 3. 2009, 13:22 (UTC)

Rozumím, pokusím se tedy ještě něco vyjasnit. Na druhou stranu je to dost specifické téma, které asi nebude hledat úplný laik. --Vojtech.dostal 23. 3. 2009, 14:35 (UTC)

Koukal jsem na to a jsem bezradný. Asi to neumím zjednodušit. Je to prostě téma, které vyžaduje určitou znalost a pár natených článků. Můžu opravit nějaké konkrétní výrazy, ale třeba hned druhý odstavec v úvodu je prostě plný výrazů proto, že se to jinak asi říct nedá. Endosymbiózy jsou vysvětleny v samostatných článcích, které jsou nalinkované. Je mi to líto, chápu, že se tím trochu ten článek stává článkem pro užší skupinu lidí. --Vojtech.dostal 25. 3. 2009, 20:46 (UTC)

Jak říká Vojta, je to dosti specifické téma. Já si myslím, že dnešnímu gymnazistovy to nemůže dělat problémy číst. Ti ostatní si holt budou muset prostudovat ty články na které je odkazováno. Já bych ten text IMHO zařadil na úroveň lepšího gymnázia nebo bakalářského studia přírodovědného zaměření. Přirovnání k postgraduálnímu studiu bych, řekl, že je přílišné. Ale zkuste říct čemu nerozumíte Ioanne, my Vám to vysvětlíme a vy to tam pak zkusíte dopsat lidskými slovy.--Juan de Vojníkov 1. 4. 2009, 07:15 (UTC)

V článku jsou anglické citační šablony, je třeba je zaměnit za české a to je tak asi všechno, co jsem byl schopen soudit :) أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 25. 3. 2009, 15:21 (UTC)

Je to opravdu potřeba? Dělají ty šablony něco v článku špatně? Jsem zvyklý na anglické šablony při různém překládání a automaticky mi je vytváří Zotero. Při nejhorším je opravím, ale jde mi o to, zda to je potřeba... --Vojtech.dostal 25. 3. 2009, 20:46 (UTC)

Především se míchají s českými, které jsou v článku také použité, což rozhazuje jednotný styl referencí. Nejlepší článek by měl jít příkladem i v užívání šablon a pro citování máme vlastní české. Já vím, že ohledně šablon pro citování jsem hroznej, otravuju s tím skoro pokaždý, když se k nějakýmu článku vyjadřuju, ale klidně Vám s tou konverzí na cs šablony vypomůžu. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 1. 4. 2009, 07:39 (UTC)

Tady se musím Vojtěcha zastat. Nikde v žádné zemi ani instituci není dáno, jak citovat. Existují pouze doporučení a to že v jedné práci by měl být styl citací stejný a to, že by se měl používat standard. Čili sjednotit ano, jazykový původ šablon je ale zcela irelevantní připomínkou - to je totiž jedno.--Juan de Vojníkov 1. 4. 2009, 08:16 (UTC)

Nikde jsem netvrdil ani nediktoval, jak citovat. Upozorňoval jsem na nejednotnost referencí (i když anglické šablony převažovaly a převažují) a jak sám uznáváš, jednota je třeba. Zde bych proto upřednostňoval užití českých, i když to dá více práce (proto jsem nabídl pomoc), i na stránce šablony je psáno, že jsou určeny pro výpomoc při překladech a nikoliv pro přímé užití – pod čímž si představuji například to, že když si na pískoviště zkopíruješ anglický článek, kterýp řekládáš, atk aby jsi alespoň nějaké reference viděl a nemusel jsi zápasit s nefungujícími šablonami. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 1. 4. 2009, 08:27 (UTC)

OK.--Juan de Vojníkov 1. 4. 2009, 09:13 (UTC)

Dobrá, zapracuji na tom, dejte mi pár dní čas, teď trochu nestíhám.--Vojtech.dostal 1. 4. 2009, 13:24 (UTC)

Co jsem stihnul jsem před chvílí uložil, máte li někdo čas, možná by to chtělo zběžně projít, dělat jsem to metodou "najít a nahradit" ve Wordu, což může být dost ošemetné (např. mění „Tissues --> Tčíslos“ )--Vojtech.dostal 1. 4. 2009, 16:40 (UTC)

Ioannův návrh přepracování úvodu

Nebojte se mi do toho editovat, vůbec tomu nerozumím, takže tam snadno mohou být chyby. Návrh je zde:--Ioannes Pragensis 1. 4. 2009, 08:36 (UTC)

Plastidová DNA (pDNA, také plastom) je DNA, která se nalézá v plastidech. Plastidy jsou tělíska vyskytující se v některých eukaryotických buňkách, kde plní různé úkoly důležité pro život buňky. Protože plastidy mají vlastní nezávislou genetickou informaci obsaženou právě v plastidové DNA, označují se odborně jako semiautonomní organely buněk. Plastidová DNA je podobně jako mitochondriální DNA nositelkou mimojaderné dědičnosti. Existence plastidové DNA byla dokázána v roce 1962 Hansem Risem a Walterem Plautem, i když se předpokládala již dříve.

Příkladem plastidů typických v rostlinných buňkách jsou chloroplasty, v nichž se odehrává fotosyntéza, která rostlině zajišťuje přeměnu světelné energie na chemickou. Plastidová DNA obsažená v chloroplastech se označuje jako chloroplastová DNA (cpDNA či ctDNA). Předpokládá se, že chloroplasty v rostlinách jsou původním a nejstarším druhem plastidů. U ostatních eukaryotických organismů majících plastidy, například u krásnooček, plastidy pravděpodobně vznikly sekundárním pohlcením rostlinných buněk. Chloroplastová DNA se při rozmnožování vyšších rostlin nejčastěji přenáší pouze od mateřského jedince nebo od obou pohlaví, jsou však známy i případy jejího přenosu pouze z pylového zrna, tedy paternální dědičnost.

Plastidová DNA je pravděpodobně pozůstatkem prokaryotického genomu (nukleoidu) sinice, která byla před stamilióny let v procesu evoluce pohlcena eukaryontem. Navíc existují plastidy vzniklé sekundární endosymbiózou, které však obsahují rovněž genom sinice. Výjimkou je tzv. nukleomorf, tedy zbytkový genom jiného buňkou pohlceného eukaryonta. Velikost pDNA je velice rozmanitá, redukované plastidové genomy se nacházejí zejména u druhů, které ztratily svou fotosyntetickou funkci.

koment

ahoj, uznávám, že to nezní špatně, místy se to asi zjednodušilo, i když třeba použitím slova "tělíska" snad už čtenáře urážíme, o „organelách“ se učí už na základce ;) dej mi čas, přečtu si to a podrobně to ještě srovnám. --Vojtech.dostal 1. 4. 2009, 13:24 (UTC)

No já jsem absolvoval dokonce devět tříd základní školy, z biologie jsem většinou míval jedničky nebo dvojky, ale dokud jsem tu na Wikipedii nezačal recenzovat články o buňkách, tak jsem o nějaké organele ani netušil, natož abych přesně věděl, co to je. Je potřeba rozlišovat děti, které bižule baví, a ty, které si při ní čtou pod lavicí. :-) --Ioannes Pragensis 1. 4. 2009, 13:40 (UTC)

Vezmeme-li v potaz, že jste dnes profesorem, tak ve Vaší době se o žádných organelách pomalu ani nevědělo. Byl to cytosol a v něm plavala jádra a vakuoly.--Juan de Vojníkov 1. 4. 2009, 14:28 (UTC)

---

Přepracovaný návrh (V.D.)

Pokusil jsem se to přeskupit, zmínka o sekundární endosymbióze tam zřejmě nedopatřením byla dvakrát. Neodpustil jsem si změnit tělíska na organely, přidal jsem tam některé vnitřní odkazy pro člověka, který se o tom chce dozvědět více. Děkuji Ioannovi za práci, kterou si s tím dal, a budu rád, když se k mému návrhu ještě vyjádříte. --Vojtech.dostal 4. 4. 2009, 17:22 (UTC)

Plastidová DNA (pDNA, také plastom) je DNA, která se nalézá v plastidech. Plastidy jsou organely vyskytující se v některých eukaryotických buňkách a vykonávající mnohé významné funkce. Protože plastidy mají vlastní nezávislou genetickou informaci obsaženou právě v plastidové DNA, označují se odborně jako semiautonomní organely buněk. Plastidová DNA je podobně jako mitochondriální DNA nositelkou mimojaderné dědičnosti. Existence plastidové DNA byla dokázána v roce 1962 Hansem Risem a Walterem Plautem, i když se předpokládala již dříve.

Příkladem plastidů typických v rostlinných buňkách jsou chloroplasty, v nichž se odehrává fotosyntéza, která rostlině zajišťuje přeměnu světelné energie na chemickou. Plastidová DNA obsažená v chloroplastech se označuje jako chloroplastová DNA (cpDNA či ctDNA). Předpokládá se, že chloroplasty v rostlinách jsou původním a nejstarším druhem plastidů. Jejich DNA je odvozena od sinicového předka chloroplastů, který byl před stamilióny let v procesu evoluce eukaryotické buňky touto buňkou pohlcen. Navíc například u krásnooček či skrytěnek existují plastidy vzniklé druhotným pohlcením eukaryotické buňky, která již obsahovala chloroplast, ale i tyto sekundární plastidy rovněž obsahují genom sinice. Výjimkou je však útvar zvaný nukleomorf, tedy zbytkový genom buňkou pohlceného eukaryonta.

Chloroplastová DNA se při pohlavním rozmnožování přenáší buď od mateřského jedince, nebo od otce, ale někdy i od obou pohlaví. V buňce bývá přítomno více kopií plastidové DNA, a ta je obvykle kruhového tvaru. Velikost pDNA, měřená jako počet nukleových bází, je velice rozmanitá, ale redukované plastidové genomy se obecně nacházejí zejména u druhů, které ztratily svou fotosyntetickou funkci.

---

Mně se to líbí, organelu skousnu, jenom bych doporučil buď ještě za slova "se při rozmnožování" doplnit slova "vyšších rostlin" anebo tato slova doplnit na "se při pohlavním rozmnožování". Aby bylo jasné, že nejde o nějaké pučení. A dále ve stejném odstavci možná nějak upřesnit tu velikost, jako "velikost, měřená počtem chromozomů" nebo čím se to měří.--Ioannes Pragensis 4. 4. 2009, 17:57 (UTC)

No ono nejde jenom o vyšší rostliny, takže opravdu spíš "pohlavní rozmnování". Ještě jsem tam pár vět doplnil, teď to jdu aktualizovat do samotného článku, takže další opravy už můžeme dělat přímo v článku.--Vojtech.dostal 5. 4. 2009, 16:13 (UTC)

Pokračování diskuse po přepracování úvodu

Teď se mi článek líbí mnohem víc než předtím, úvod je informačně obsažnější a zároveň srozumitelnější pro laiky. Další připomínky:

• "Původní funkcí plastidů je fotosyntéza, ačkoliv u některých organizmů jsou známy i plastidy neschopné fotosyntetizovat." - nebyl by už tady vhodný jeden příklad takového nefotosyntetizujícího organismu a případně i informace, k čemu mu pak plastid slouží? Ono je to trochu vysvětleno níže, ale možná by to oživilo i tento úvod.

Dal jsem tam „(např. parazitická řasa Helicosporidium či výtrusovci)“ --Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• tvoří tak samostatný „kompartment“ - šel by link na kompartment?

přesměroval jsem to na endomembránový systém, to s tím úzce souvisí.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "Úvahy ... se objevovaly již v padesátých letech," - předpokládám 20. století, ale mělo by se to raději doplnit hotovo --Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)
• "(10 000×, rastrovací elektronový mikroskop)" - lépe asi "(10 000× zvětšeno, rastrovací elektronový mikroskop)"

aha... možná je zažitější podoba „zvětšení: 10000ד - souhlas? --Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "více než 150 plastomů (plastidových genomů)" - v úvodu se říká, že "plastom" je totéž co pDNA; je-li "plastidový genom" další synonymum, uveďte to tam, případně vysvětlete

do závorky jsem dal místo těch plastidových genomů frázi „genomů v plastidech“, nechce se mi přidávat tohle synonymum do úvodu, není to zrovna termín.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "Rovněž se s ním pracuje při zjišťování migrací jednotlivých druhů rostlin," - nebylo by zajímavé tam přesněji popsat, jak se u studií tohoto typu postupuje?

dal jsem tam jednu větičku, stačí?--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "Plastidová DNA (nepočítaje nukleomorf) je tradičně označována jako kruhová," - nebylo by přesnější "Plastidová DNA (nepočítaje nukleomorf) byla tradičně považována za kruhovou," a navíc doplnit definici, co znamená "kruhová DNA".

v tomto bodě moc nesouhlasím, ona stále většinou za kruhovou považována je. Co se týče definice kruhovosti, nic moudrého mě nenapadá, přidal jsem tedy alespoň link na kruh.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "Řasa Chlamydomonas má jen jeden chloroplast, ale obsahuje v něm až 80 molekul DNA" - moc nechápu; nemá to být "Řasa Chlamydomonas má jen jeden chloroplast, avšak ten obsahuje až 80 molekul DNA"?

jo, to zní líp. opraveno. --Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "U kukuřice tvoří 15 % celkového genomu v buňce, u řasy Chlamydomonas jen 7 %." kdo to tvoří? pDNA?

jo, plastidová DNA. doplněno.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "Řádově obsahují několik desítek či stovek genů," chybí podmět; plastidy?

přidán podmět " molekula pDNA". --Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "Z tohoto přehledu je jasné, že chloroplast není soběstačný a mnoho jeho součástí je transportováno zvnějšku." Mně to tedy naprosto není jasné. Chce to vysvětlit a nedělat z čtenáře nebiologa úplného vola :-)

:)) omlouvám se. udělal jsem nějaké opravy, ale jsou spíše kosmetické. přidal jsem taky příklad. ještě něco je tam dlužno říci?--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "svou stavbou i náchylností k antibiotikům" - co je to náchylnost k antibiotikům? Nemá to být spíš citlivost na antibiotika?

pro neč, to opravdu zní lépe. opraveno.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

• "To je způsobeno jednak ztrátou některých genů, které nebyly potřebné, nebo jejich přenosem do jádra" - asi lépe "To je způsobeno buď ztrátou některých genů, které nebyly potřebné, nebo jejich přenosem do jádra" ("jednak" by nemělo zůstat jako siroteček bez druhého jednak). ano. opraveno, dovolím si škrtnout.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

Zdravím,--Ioannes Pragensis 5. 4. 2009, 18:54 (UTC)

Díky moc.--Vojtech.dostal 6. 4. 2009, 15:34 (UTC)

S většinou Vámi navržených řešení souhlasím, pouze to "Plastidová DNA (nepočítaje nukleomorf) je tradičně označována jako kruhová" by chtělo nějak předělat, protože mně to zní, jako by ve skutečnosti kruhová tak docela nebyla, což zřejmě neodpovídá realitě. Co tedy napsat "S výjimkou nukleomorfu má řetězec plastidové DNA obvykle tvar uzavřené smyčky, a označuje se tedy jako kruhová DNA"? Pokud to platí dokonce u všech buněk, tak vynechejte slovo "obvykle". Zdravím,--Ioannes Pragensis 6. 4. 2009, 16:35 (UTC)

Mám takový dojem, že „ve vědecké komunitě ještě není příliš jasno o opravdové povaze pDNA“. Problémem by bylo dohledávat nějakou citaci k této větě. Z tohoto důvodu vlastně nevím, zda použít slovo "obvykle", když si studie často protiřečí. Něco jsem tam ještě přidal, zapracoval jsem tam také tu vaší větu. Zdraví --Vojtech.dostal 8. 4. 2009, 08:00 (UTC)

Dobrá, takhle to asi může zůstat. Článek už na mě teď působí zlatohvězdičkovým dojmem, můžete ho posunout do hlasování. Hezký den,--Ioannes Pragensis 8. 4. 2009, 08:10 (UTC)

PS: Ještě by také bylo dobré během hlasování "zamodřit" červené linky v popisku obrázku v záhlaví stránky, a dále pokud možno přeložit anglické popisky v obrázku ribozomu (nemusí být v obrázku, pokud se na pokročilou grafiku necítíte, ale dát to někam do vysvětlivek, co ty anglická slova znamenají).--Ioannes Pragensis 8. 4. 2009, 08:26 (UTC)

Co se týče linků, s tím myslím nebude problém, ale popisek obrázku je větší oříšek; diskutovali jsme o tom s Juanem (9. bod jeho recenze na diskuzní stránce) a dospěli jsme k tomu, že jediné, co je možno fundovaně přeložit, jsou popisky exit channel a entrance channel. --Vojtech.dostal 8. 4. 2009, 08:47 (UTC)

OK, tak to nechte být. Co se dá dělat.--Ioannes Pragensis 8. 4. 2009, 08:56 (UTC)

Fylogenetické studie

Zrovna jsem se dopracoval, k fylogenetické studii rodu Mammillaria, kde se k určení příbuznosti používá právě plastidová DNA. Je tato možnost využití v článku zmíněna? Moc tomu nerozumím, protože to není zrovna moje parketa. Takže vizuj: [[1]].--Juan de Vojníkov 13. 4. 2009, 21:43 (UTC)

Je tam již věta "Na základě těchto sekvencí se například zjišťuje … jaké jsou vývojové vztahy mezi různými skupinami eukaryot", ale ještě jsem tam teď jednu konkrétnější větičku přidal. Díky, --Vojtech.dostal 14. 4. 2009, 14:22 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace nejlepších článků. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.