Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Otázky a odpovědi
Základní stránky
editovatPro základní orientaci v otázkách autorství, autorského práva, licencí, licence Creativ Commons a dalších souvisejících témat jsme zpracovali níže tematicky rozdělení FAQ, neboli Otázky a odpovědi. Jako základní postup, jak obrázky nahrát, případně poznat, jakou mají licenci, doporučujeme následující odkazy:
- Průvodce vkládáním obrázků
- Klíč k určování licencí (od Wikipedisty Gampeho)
Obecně se nedoporučuje nahrávat fotky nejasného původu a také fotky s vodoznakem.
Otázky a odpovědi
editovatFotografie
editovat
Je možné na facebooku či webu knihovny zveřejňovat fotografie knih, které pořídí pracovník knihovny?
Obálka knihy je autorským dílem, resp. jeho součástí, stejně jako jiná díla a pokud je dílo stále autorskoprávně chráněno, nelze bez souhlasu autora (držitele autorských práv) vystavovat nebo šířit reprodukce obálek na internetu. Pokud se týká použití na facebooku, pak je bohužel nutno požádat o souhlas držitele práv.
V některých případech zveřejňování obálek může použití díla spadat pod tzv. knihovní licenci podle § 37(4) Autorského zákona. Podle něj nezasahuje do autorského práva knihovna, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce v katalogu sbírek. Tento katalog může také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Instituce je vždy povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost.
Lze se ovšem domnívat, že v případě příspěvku na facebooku typu „v lednu jsme koupili knihu XY“ se o zpracování v katalogu sbírek nejedná a bude tedy třeba požádat o svolení autora / držitele práv.
Jak získat souhlas s autorskou fotografií, jak uzavřít souhlas o použít písemně, stačí ústně nebo e-mailem?
Obecně – je třeba s autorem uzavřít licenční smlouvu, stanovující podmínky použití obrázku. Není třeba děsit se slova „smlouva“. Formální nároky na ni nejsou zákon stanoveny. Může být uzavřena i ústně a fakticky i formou souhlasu autora s použitím díla. Z důvodu právní jistoty ale lze doporučit mít smlouvu uzavřenu písemně, minimálně formou emailové komunikace. Ze smlouvy by mělo být každopádně zřejmé to, jakým způsobem a za jakým účelem budete dílo používat.
Jak ošetřit focení na akcích knihovny – třeba když je veřejná přednáška?
Focení na akcích není ani tak otázka autorskoprávní, jako spíše otázka ochrany soukromí (osobnostních práv člověka) a okrajově též i ochrany osobních údajů. Záleží zejména na tom, jak se s fotografií dále nakládá.
Občanský zákoník stanoví, že zachytit podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. Tím je podmíněno také rozšiřování podoby člověka. Pokud se týká fotografování na akcích knihovny jako jsou přednáška, den otevřených dveří, vernisáž, výstava v knihovních prostorách a podobně, pak lze za svolení považovat situaci, kdy si účastník je vědom že je fotografován a neprojeví nesouhlas. (Je možné upozornit všechny přítomné společně při zahájení akce)
Dále bude záležet na účelu, k jakému budou fotografie použity. Pokud by se jednalo o účely zpravodajské, kdy chcete např. na webu knihovny informovat o proběhlé akci, pak ani zde není výslovný souhlas účastníků akce třeba. Pokud by se ale jednalo například o fotografii pořízenou pro propagační účely, jejímž cílem není informovat o konkrétní akci (např. k použití na propagačním letáku knihovny), zde už by byl třeba písemný výslovný souhlas dotčených osob.
Složitější je také situace, kdy se jedná o takové zpracování fotografií, kdy by byly například propojovány s kontaktními či identifikačními údaji zachycených osob (např. jedná se o akci, na kterou jsou všichni účastníci jmenovitě přihlášeni a podepisují prezenční listinu). To už by mohlo spadat do režimu zpracování osobních údajů podle GDPR a podléhalo náležitému souhlasu účastníků.
Jak se staví autorské právo k fotografiím pořízeným zaměstnanci organizace nebo fotografiím, které nám poskytl zřizovatel. Je třeba mít písemně podloženo?
Fotografie pořízené zaměstnanci organizace v rámci plnění jejich pracovních úkolů jsou tzv. zaměstnaneckým dílem. Problematika zaměstnaneckých děl je široká. Pro zjednodušení uveďme, že majetková práva k těmto fotografiím vykonává zaměstnavatel a nakládání s nimi není třeba ve vztahu k zaměstnanci licenčně ošetřovat. Lze ovšem doporučit, aby byl souhlas autora s nakládáním se zaměstnaneckým dílem výslovně zahrnout do pracovní smlouvy.
U fotografie poskytnuté zřizovatelem může být situace různá. Samotný fakt, že byla fotografie poskytnuta zřizovatelem ještě nemusí znamenat, že sám zřizovatel má vypořádána práva k této fotografii a že ji může legálně poskytnout k použití dalšímu subjektu. Obecně lze doporučit, aby byla práva k autorským dílům poskytovaným instituci byla ošetřena licenční smlouvou, která bude vymezovat podmínky a možnosti využití díla. Jinak lze doporučit chovat se k těmto fotografiím stejně, jako k jakýmkoliv jiným.
Jak dlouhá je promlčecí lhůta za neúmyslné zveřejnění obrázku z internetu?
Neoprávněný zásah do autorského práva se nepromlčuje a autor, resp. vykonavatel autorských práv se může bránit po celou dobu, kdy tento neoprávněný zásah trvá, a to několika způsoby:
- Autor může požadovat stažení obrázku z webu, či třeba z propagačních materiálů a jejich další nešíření.
- Autor může vymáhat náhradu za bezdůvodné obohacení, které vzniklo instituci neoprávněným zveřejněním fotografie
- Autor může také vymáhat prokazatelnou škodu, kterou mu užití fotografie způsobilo, včetně případné náhrady nemajetkové újmy (např. poškození pověsti apod…).
Náhradu škody či bezdůvodného obohacení může autor požadovat i po stažení obrázku z internetu. Právo na náhradu škody se pak promlčuje v závislosti na okolnostech podle obecných ustanovení občanského zákoníku, po třech letech od okamžiku, kdy se o škodě autor dozvěděl, nejpozději ve lhůtě deseti let od okamžiku, kdy ke škodě došlo.
Jedna z fotografií z „kvízu“ na začátku přednášky byla fotografie účastníků wiki semináře. Zveřejněn pod svobodnou licencí – autor fotografie dal k dispozici, takže v pohodě? Ale: jsou tam vyfoceni konkrétní (a rozpoznatelní) lidé, ti by – z hlediska jiného práva, GDPR? – museli dát souhlas ke zveřejnění – není to tak?
Máte pravdu, že je potřeba rozlišovat dvě roviny. Rovinu autorskoprávní (práva autora fotografie) a rovinu osobnostního práva - práva jednotlivých osob zachycených na fotografii. Dle § 84 občanského zákoníku platí, že zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. Totéž platí o rozšiřování podoby takového člověka. Současně platí, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat. V daném případě si byli účastníci vědomi, že jsou fotografováni a svolili k pořizování své podobizny.
Autorství
editovat Jak zacházet s obrázky, u kterých není znám autor? Stačí uvést zdroj?
Samotný fakt, že dílo je anonymní, nic nemění na tom, jakým způsobem lze s obrázkem nakládat. V takovém případě hranice pro to, kdy se dílo stává volným, je 70 let od prvního oprávněného zveřejnění díla. Jinak platí stejná pravidla, jako u děl, jejichž autor znám je. V případě, že se jedná o dílo anonymní, je při odkazování na dílo potřeba tento fakt uvést, dále je třeba uvést název díla a zdroj.
Mohu používat obrázky z internetu k propagaci spisovatelů (na kterých jsou oni a očividně to jsou oficiální fotografie), pokud není uveden autor fotografie?
Záleží na formě, jakou bude dílo prezentováno, resp. jakou formou je autor propagován. Pokud by se jednalo například o článek upozorňující na jeho výročí, mohlo by se jednat o použití v režimu citace podle § 31(1)(b) Autorského zákona, který umožňuje použití výňatků z díla, nebo celého drobného díla mj. pro účely odborné tvorby. Pokud by se jednalo například o zábavnou koláž s autorovou fotografií upravenou ve programu Photoshop a umístěnou na facebook, odborný účel bychom zde asi shledat nemohli. V takovém případě se uplatní standardní postup pro použití obsahu chráněného autorským právem.
V případě, že dílo citujeme, je nutno uvést jeho název a autora, případně zdroj díla.
Kdy se z autorského díla stává volné dílo?
(§ 28 AutZ). Díla, u kterých uplynula doba trvání majetkových práv (70 let po smrti autora), může každý bez dalšího volně užít. Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvního dne roku následujícího po roce úmrtí autora. V případě díla, u kterého uplynulo 70 let po smrti autora, které dosud nebylo zveřejněno, náleží zveřejniteli po dobu 25 let práva, která by měl autor díla. Pokud se jedná o díla anonymní, u nichž osoba autora není známa, počítá se lhůta sedmdesáti let od roku prvního oprávněného zveřejnění díla.
Jak si prakticky ověřit autorská (vlastnická) práva k obrázku? V jakém místě najdu data, ze kterých poznám, zda mohu obrázek z internetu použít, nebo ne?
Neexistuje bohužel žádná centrální databáze údajů k autorskoprávnímu obsahu. Je potřeba dohledat přímo zdroj obrázku a zjistit autorské údaje. V některých případech může pomoci kontaktovat kolektivní správce autorských práv, v oblasti literárních děl zejm. agentura DILIA.
Autorské právo, právní návaznost pokud jsou dva autoři a jeden z nich chce předat práva jen na druhého a sám od autorství ustoupit – v případě dotisků a reedic.
Za situace, kdy dílo vytvoří společně více osob, dostávají se do pozice spoluautorů. Autorské právo k dílu náleží všem spoluautorům společně a nerozdílně. To se týká také právních úkonů, kterými se nakládá se společným dílem. Platí, že bez ohledu na své autorské podíly, o nakládání s autorským dílem musí rozhodnout všichni spoluautoři jednomyslně. Jednotliví spoluautoři se však můžou domáhat nahrazení projevů vůle soudem, pokud se jiný spoluautor bez vážného důvodu brání nakládání s dílem.
Autor se nemůže svého autorského práva vzdát, tedy od něj „odstoupit“. Je ale možné, aby spoluautoři uzavřeli autorskou smlouvu, ve které si navzájem vydefinují podmínky toho, jak bude se společným dílem nakládáno, včetně případných dotisků, reedic a podobně. Tzn. v tomto případě je řešením smlouva mezi spoluautory díla. Tuto smlouvu je možno uzavřít také ústně, ovšem s ohledem na právní jistotu nelze takovýto postup doporučit.
Do jaké míry je autorem nárokovatelná ochrana autorských práv (žádost o odstranění) při zpřístupnění ukázky jeho díla (knihy) na e-shopu, zpravidla do 10% rozsahu obsahu? Dá se opřít o snahu marketingové podpory prodeje titulu touto formou?
Pokud jde o zveřejnění části knihy na e-shopu v rozsahu 10% obsahu, zde je dle našeho názoru již nutno uzavřít licenční smlouvu s autorem. Dílo je v tomto případě využíváno komerčním způsobem a marketingová podpora prodeje nespadá pod žádnou ze zákonných licencí.
Obrázky s licencí Creative Commons
editovat Využívání licencí CC BY NC a CC BY ND na obrázky. Když umístím vlastní fotografii na webové stránky, jakou jí mám dát licenci a jak se to reálně provede?
Pokud jde o otázku, jakou licencí vlastní fotografii opatřit, záleží na tom, jak chcete uživatelům umožnit s dílem nakládat. Je tedy třeba si ujasnit, zda chcete umožnit zásahy do díla (např. jeho doplnění a úpravu), zda má být možno využívat dílo komerčně či nekomerčně, vytvářet díla odvozená, zda chcete být vždy uveden jako autor díla a podobně.
Pokud by se jednalo o licence Creative Commons, ty jsou tvořeny kombinací zakazujících a opravňujících prvků. Licence CC-BY-NC znamená, že komerční využití díla není povoleno. Licence CC-BY-ND pak znamená, že není povoleno do díla zasahovat. V obou případech je pak třeba uvádět jeho autora.
Pokud chcete označit své dílo CC licencí, pak lze využít například generátor licencí. Zde zodpovíte několik jednoduchých otázek a vyplníte údaje o díle. Následně se vám vygeneruje licence vhodná jak pro offline díla, jako jsou třeba grafické nebo textové materiály, tak pro vaše on-line díla.
Poznámka: Wikimedia Commons akceptuje pouze díla, která umožňují komerční užití (licence CC-BY-NC tedy není akceptována). Komerční užití díla je však v případě milionů fotografií na Commons minimální.
Kde najít obrázky, které jsou zdarma a volně dostupné k použití pro všechny? Jak zjistím, které jsou volné? Jaké jsou dostupné zdroje, odkud stahovat volně obrázky bez práv? Jak legálně stahovat obrázky z internetu.
Existuje řada úložišť, které poskytují obrazový materiál pod svobodnými licencemi. Je třeba si uvědomit, že v závislosti na typu svobodné licence mohou být s využitím díla spojeny určité povinnosti, jako třeba povinnost uvést autora a licenci, pod kterou bylo dílo poskytnuto. Typickým příkladem je úložiště Wikimedia Commons, které poskytuje obrovské množství autorských děl k dalšímu využití. Pokud se týká zjištění, jak je možno s obsahem nakládat, záleží vždy na typu konkrétní licence. Odkaz na příslušné licenční podmínky typicky nalezneme buď přímo u jednotlivých obrázků, např. formou zkratky či piktogramu. Je také vhodné prozkoumat podmínky konkrétních úložišť, ze kterých jsou obrázky čerpány.
Jak bezpečně používat obrazové zdroje z internetu. Existuje nějaká databáze obrázků pro knihovny?
Specificky pro knihovny existuje databáze obálek knih (https://obalkyknih.cz/), která slouží zejména k použití v rámci online katalogů knihoven. Tato databáze obsahuje také obsahy knih, knižní anotace a podobně.
Další free zdroje všeobecně volných obrázků typu cedule ZAVŘENO, když potřebuji zavřít badatelnu a chci si dát takový obrázek na webové stránky nebo Facebook.
Nápisy a podobné obrázky nabízí většina komerčních programů (např. Canva). Případně použijte kreativitu a obrázek si sami vyrobte. Pokud jej pak nahrajete na Wikimedia Commons, posloužíte tím také ostatním knihovníkům.
Tipy, kde hledat obrázky k volnému užití. Je nějaký web, kde si můžu být 100% jistá, že odtud obrázky mohu stáhnout? Na jaké webové adrese mohu získat legálně obrázky, popř. fotky známých lidí, které použiji při výstavách a plakátkách na akce v naší knihovně?
Obrázky je možné stáhnout si kdykoliv pro osobní užití. Pro veřejné použití to již samozřejmé není. Spolehlivým zdrojem je Wikimedia Commons, kde je uloženo přes 100 milionů obrázků a dalších souborů pod svobodnou licencí Creative Commons. Nicméně stále platí nutnost dodržovat pravidla licence, tedy uvést autora a zdroj (NAZL = Název, Autor, Zdroj, Licence). Více informací zde.
Jak uvést licenci a zdroj tam, kde to není technicky možné? (Instagram, odznáčky…)
Tento problém autorské právo neřeší. V případě instagramu lze relevantní údaje vložit přímo do plochy díla samotného (např. do rohu fotografie), v případě odznáčku například na jeho rubovou stranu. Zcela na okraj můžeme poznamenat, že u děl zveřejněných například pod licencí CC0 nelze očekávat, že by se autor domáhal svého práva na uvedení autorství a povinnosti dílo opatřit jeho jménem (kde není žalobce, není soudce).
Které obrázky mohu dále upravovat?
Pokud jde o citaci obrázků zveřejněných pod licencí Creative Commons, obrázek by měl být citován ve formátu NAZL (viz. předchozí odpověď). Namísto celé webové adresy lze v případě použití díla na internetu uvést odkaz na znění licence a na zdroj díla hyperlinkem se zkráceným textem odkazu. V případě CC licencí lze dále upravovat obrázky, které nejsou opatřeny písmeny ND či piktogramem . Pokud je dílo opatřeno písmeny SA, či piktogramem , máte povinnost upravené dílo opatřit stejnou veřejnou licencí, jako dílo původní. (Nemůžete tedy změnit licenci CC na jinou, případně na ©.
Je nutné citovat i zdroje CC0, PD? (Vyjma akademických prací).
Licence CC0 je určena ke zveřejnění děl bez jakýchkoliv podmínek a teoreticky je možno takováto díla používat bez jakéhokoliv omezení. V podmínkách českého autorského práva ovšem není možno se některých práv zcela vzdát a k takovémuto úmyslu autora se nepřihlíží. Fakticky se tedy i na díla uveřejněná pod licencí CC0 vztahují pravidla spojená s použitím díla volného a tedy alespoň povinnost uvést autora díla a povinnost používat dílo způsobem, který nesnižuje jeho hodnotu.
Commons se řídí americkými zákony, takže některá specifika českého autorského zákona jsou pro správce na Commons těžko pochopitelné (např. právo prvního zveřejnitele díla).
Vzhledem k odlišnosti českého a anglosaského (tedy i amerického) právního prostředí se samozřejmě mohou vyskytnout problémy, ty je tedy potřeba vždy řešit individuálně.
Musí licence na obrázek, který je vložený do vědeckého článku, být stejná jako licence, kterou má onen článek?
Vědecký článek, který napíšete, je celistvým autorským dílem. Pokud jej zveřejníte pod svobodnou licencí, vztahuje se tato licence na článek jako celek, včetně obrázků, které jsou jeho součástí. Existuje samozřejmě možnost zveřejnit pouze text bez obrázků, které budou následně zveřejněny zvlášť a uvolněny pod jiným typem licence, než je samotný článek. je ale otázkou, jaký by měl tento postup smysl.
Obrázky s jinými licencemi
editovat Když jsme v minulosti (3 roky) použili nějaké obrázky ne v souladu se současnou normou, co bychom měli udělat?
Pokud existuje nějaký protiprávní stav, je třeba jej odstranit. Doporučujeme postupovat následujícím způsobem:
- Zjistit, jaký je právní stav obrázků (zda jsou volné, zda je jejich použití něčím podmíněno atd.) a vyhodnocení v čem přesně je rozpor s normou.
- V závislosti na zjištění napravit rozpor s normou (dodatečně uvést zdroj, licenci, požádat autora o svolení atd…)
- Pokud to není možné, je třeba obrázek stáhnout / nahradit jiným, který bude splňovat požadované podmínky.
Obrázky z digitálních knihoven
editovat Jak správně nakládat např. s obrázky staženými z digitálních knihoven u děl, která již nepodléhají žádným lhůtám autorskoprávní ochrany. Jsou tedy zcela volné k užívání?
Ale pozor. Je třeba mít na paměti, že samotný fakt, že je dílo umístěno v digitální knihovně, nic nevypovídá o možnosti jej využívat. V digitálních knihovnách mohou být umístěna a univerzálně, odkudkoliv dostupná i díla, která nejsou volnými díly. U každého jednotlivého díla je tedy třeba prověřit jeho status a to, jestli je opravdu dílem volným, stejně jako prověřit podmínky konkrétní digitální knihovny.
Použití děl
editovat Můžu na sociální síť (např. na Facebook) přidat jakýkoliv obrázek? Je v pořádku, když sdílím obrázek, který tam ale přidal někdo jiný (já ho opravdu jenom sdílím), ale nemohu vědět, jestli ten, kdo ho nahrál, neporušil něčí práva?
Pro obrázky zveřejňované na facebooku platí totéž, co pro obrázky zveřejňované kdekoliv jinde. Ke zveřejnění autorského díla, které není dílem volným, musí existovat oprávnění - zákonná nebo smluvní licence. V případě sdílení příspěvků se mohou názory lišit. Podle našeho názoru není podstatné, zda se jedná o vlastní nebo sdílený příspěvek. Pokud příspěvek sdílím, pak jej de facto také sám na síti zveřejňuji.
Jak nakládat s obálkami knih či s knihami vyfocenými zvenčí? Považuje se toto také za porušení autorského práva? Lze na letáku/pozvánce na akci knihovny umístit obálku knihy bez svolení autora?
Obálka knihy je autorským dílem, resp. jeho součástí, stejně jako jiná díla, a pokud je dílo stále autorskoprávně chráněno, nelze bez souhlasu autora (držitele autorských práv) vystavovat nebo šířit reprodukce obálek na internetu. Pokud se týká použití například na pozvánkách na akci, pak je bohužel nutno požádat o souhlas držitele práv.
Může knihovna využívat obálky knih ze svého fondu nejenom přímo ve svém online katalogu, ale i na webu, např. v podobě upozorňování na novinky (ať již formou carouselu generovaného z online katalogu, jenom viditelného přímo z webu, nebo jinou formou, např. v podobě klasických aktualit na webu)?
Bez souhlasu autora nebo nositele práv (nakladatele) knihovna takto obálky využívat nemůže; § 37 (4) se vztahuje pouze na katalogy.
Mohu použít obálku knihy i z jiného webu než https://obalkyknih.cz/? Z tohoto webu bývají v malém rozlišení, zatímco třeba Albatros aj. má kvalitní obálky.
Kopie obálky knihy určené pro katalog knihovny by neměla být v rozlišení, které by umožnilo komerční užití, tj. neměly by být používány kopie ve velkém rozlišení. Lze doporučit využití serveru https://obalkyknih.cz/ nebo vytvoření vlastních kopií. Stahování z jiných serverů spíše nedoporučujeme.
Je možné využít obálku knihy na plakát?
Ano, ale se souhlasem autora nebo nositele práv (nakladatele). Chápeme-li plakát jako vlastní dílo (je jedinečné, tvůrčí, originální), lze uvažovat i o § 31 autorského zákona, tedy o využití citace.
Jak je to s vlastní fotografií knihy (nafocená např. v přírodě), kterou bych ráda využila na plakát na veřejnou akci v knihovně?
Pokud je plakát chápán jako autorské dílo, je to možné v rámci § 31 autorského zákona.
Lze na letáku/pozvánce na akci knihovny umístit obálku knihy bez svolení autora (např. u besedy o knize, u výtvarné dílny s tématem: tvoříme podle knihy Výtvarné práce s pohádkami)?
Otázkou je, zda je leták/pozvánka novým výtvarným dílem; pravděpodobně spíše nikoliv. Použití obálky bez svolení autora tedy není možné doporučit. Pokud by se o nové autorské dílo jednalo, bylo by možné využít § 31 autorského zákona, tedy citaci.
Za jakých podmínek lze přebírat fotografie ze zpravodajských serverů (např. i těch regionálních)? Bylo by možné ukázat postup na konkrétním příkladu?
U fotografií ze zpravodajských serverů platí stejná pravidla jako u jiných fotografií, tzn. že jejich přebírání není povoleno bez souhlasu držitele autorských práv, pokud způsob využití nespadá pod některou ze zákonných výjimek (např. citace).
Když převezmu z jiného díla obrázek/graf/tabulku, vložím je do svého textu (účelem je plnění školního nebo vědeckého úkolu, např. do diplomové práce, odborného článku, prezentace na přednášku apod.) a řádně je cituji, musím žádat vydavatele původního díla o souhlas (jak v některých knihách bývá, že bez souhlasu vydavatele se nesmí nic reprodukovat)? A je rozdíl, jestli obrázek použiji bez úpravy nebo jej upravím?
Pokud splňujete podmínky pro citaci (zejm. § 31 AutZ), pak není nutno žádat vydavatele o souhlas, protože zákonná úprava má v tomto případě přednost před podmínkami vydavatele. Citováním přes zákaz autora se ale můžete dopustit například etického prohřešku proti pravidlům akademického psaní. Je tedy třeba ověřit pravidla instituce, kde budete svůj text uplatňovat.
K režimu citace zákon mimo jiné stanoví, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely vědecké či odborné tvorby. Užitím rozumíme nejen doslovné převzetí díla nebo jeho části, ale také jeho úpravu, tedy například i úpravu obrázku. Takové užití ale musí být v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem. Tyto okolnosti nejsou objektivně definovány a jsou předmětem individuálního posouzení.
Při citaci vždy třeba uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. Pokud tyto údaje nejsou dostupné, a ani je nelze při vynaložení obvyklé míry snahy vyhledat, není povinnost je uvádět.
Je právně nezávadné v rámci knihovních akcí použít ikonografii chráněnou autorskými právy, pokud není čistě převzatá (např. obrázek stažený z internetu a použitý tak, jak byl), ale kreativně transformovaná (např. akce na téma Disney, na letáku fotka vlastnoručně vyzdobených a naaranžovaných postaviček/hraček z Disney)?
Bohužel, takový postup není možný. Obecně platí, že k nakládání s dílem potřebujeme souhlas autora (resp. držitele práv) a takovýmto nakládáním jsou i různé modifikace autorských děl, při kterých vznikají tzv. díla odvozená. Pokud tedy vezmete obrázek disneyovské postavičky a tuto nějakým způsobem přetvoříte, jedná se o dílo odvozené z původního, autorsky chráněného díla a takovýto postup není možný bez souhlasu držitele práv.
Často vidím na sociálních sítích sdílení komiksových stripů, ve kterých je amatérsky přepsán a přeložen původní cizojazyčný text do češtiny. Jak je to prosím s autorskými právy a postihy v tomto případě?
Komiksový strip je autorským dílem jako každým jiným a vztahují se na něj tedy stejná autorskoprávní omezení, jako na jiné typy autorských děl. Pokud jde o překlad díla, jedná se rovněž o jeden ze způsobů užití díla (tvůrčí zpracování). Jak k publikaci cizího autorského díla, tak k jeho překladu je tedy potřeba disponovat svolením autora. V daném případě je pravděpodobné, že někdo použil a přeložil comicsový strip neoprávněně. Je pak na autorovi původního díla, aby se případně proti tomuto použití domáhal právní ochrany.
Dobrý den, připravujeme k zveřejnění databázi regionálních osobností. K osobnostem přidáváme i obrázky, zatím jen volné. Jsou případy, kdy najdeme jednu fotku na mnoha webech, ale při kontrole není volná. A to i v případě, že je autor neznámý a obrázek starší i více než sto let. Jak správně postupovat?
Pokud je obrázek starší 100 let, pak je fotografie pravděpodobně volná. Na kontrolní nástroje nelze automaticky spoléhat, protože berou data z mnohdy neověřených otevřených zdrojů.
Pokud dám vlastní fotografii na webové stránky – musím/mám uvádět nějaké licence a pokud nic neuvedu – co to znamená pro někoho, kdo by ji chtěl užít. A jak je to v případě, že tam použiji fotografii např. z Wikimedia Commons?
Autor fotografie je oprávněn nakládat s dílem zcela dle svého uvážení a nemá tedy povinnost zveřejňovat dílo pod svobodnou či jakoukoliv jinou licencí. Takovéto zveřejnění fakticky znamená, že nikdo jiný není oprávněn dílo užít, dokud s autorem neuzavře licenční smlouvu, ve které budou stanoveny podmínky použití díla. Takovýto zájemce by tedy měl autora kontaktovat a dohodnout s ním podmínky individuálně. Zveřejnění díla s použitím standardních licenčních podmínek znamená především úsporu transakčních nákladů spojených se vzájemnou komunikací a zasmluvněním autorského díla. je však zcela na libovůli autora. V případě použití fotografie z úložiště Wikimedia Commons je třeba uvést název díla, jeho autora, zdroj a odkaz na licenční podmínky.
Pokud chceme použít obrázek např. v knize a nepodařilo se nám dohledat autora, používá se někdy tzv. disclaimer, vysvětlující formulka s vyjádřením ochoty vyřídit případná autorská práva zpětně. Jaká to má pravidla?
Z hlediska zákona je třeba autorská práva vypořádat vždy předtím, než je s autorským dílem nakládáno. Vyjádření ochoty vypořádat autorská práva zpětně samo o sobě svědčí o tom, že autor si je vědom potřeby řešit autorská práva k cizím dílům, nicméně nezakládá žádný právní důvod k nakládání s nimi.
Jak je to s povinností uvádět licenci u stažených obrázků, které jsou použity ve studentských pracích (seminární, závěrečné práce)? Obvykle se uvádí jméno autora, název díla a zdroj, je potřeba i zde uvádět licenci?
Využití cizího díla je v zásadě možné za podmínek které stanoví zákon (volná užití a zákonné licence), nebo za podmínky dohody mezi autorem a druhou osobou (soukromoprávní licence). Tam, kde existuje zákonná možnost použití díla, se soukromé podmínky neuplatňují. V případě použití v rámci studentské práce se pravděpodobně bude jednat o využití zákonné citační výjimky a smluvní podmínky, (mimo jiné i podmínka uvádět licenci), se tak neuplatní.
Dobrý den, je možné využít úryvek textu knihy (např. báseň) pro propagaci? Mám na mysli sociální sítě, s uvedením autora a díla. Děkuji!
V tomto případě by použití mělo spadat pod režim citace dle § 31 odst. 1 písm Autorského zákona, tedy užití výňatku z cizího díla v odůvodněné míře.
Jak je to s autorskými právy k 3D modelům z fotobanky, lze je použít v prezentaci?
V tomto kontextu není z autorskoprávního hlediska rozdíl mezi 2D obrázkem a 3D modelem. Tyto modely tedy lze použít za stejných podmínek, jako jiná autorská díla.
Fotografie cizích děl
editovat Jaká práva platí u fotografie jiného (autorského) díla, např. předmětu z muzea (např. velkomoravského šperku)? Kdo má být uveden jako autor? Autor fotografie? Muzeum jako držitel šperku?
Předpokládáme, že autora velkomoravského šperku dnes identifikovat nelze a autorem díla (tedy fotografie) je osoba, která šperk vyfotografovala. V případě děl, jejichž autoři jsou známi, by měli být uvedeni autoři oba – jak původního díla, tak fotografie. Autorem fotografie je její autor, v případě zaměstnaneckého díla jeho zaměstnavatel (není-li uvedeno jinak).
Autorská práva fotografie (staré, dobové), obálky knih a dětských her.
Pro využití fotografií není podstatné, zda se jedná o fotografie nové nebo dobové, tzn. u fotografií dobových platí stejná pravidla použití jako u fotografií novodobých. Tatáž pravidla se vztahují na obálky knih. U dětských her platí, že grafické prvky hry (například obrázek na krabici) jsou autorskoprávně chráněny stejně, jako kterékoliv jiné grafické dílo a vztahují se tedy na ně obdobná pravidla, jaká jsme řešili u předchozích otázek.
Jak nakládat s fotkami z veřejného prostoru? Jaké meze má využívání databází?
U fotografií z veřejného prostoru záleží na tom, co je předmětem takovéto fotografie. Pokud se jedná o autorská díla, zákon umožňuje dílo trvale umístěné na veřejném prostranství (typicky jde o budovy – architektonická díla, sochy v parcích či na náměstích, grafika umístěná na domě apod.) zaznamenat či vyjádřit kresbou, malbou, fotografií či filmem (§ 33 AutZ). Této situaci se říká svoboda panoramatu. Takto zaznamenané dílo lze dále užít (např. publikovat v časopise či jako pohlednice, vystavit na výstavě apod.). Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, název díla a umístění.
Co jsou to osobnostní práva a jak jsou uplatňována?
Pokud by se jednalo např. o fotografie osob, zde narážíme na limity zejména práva na ochranu soukromí a v omezené míře možná i na problematiku ochrany osobních údajů. V těchto případech hrají vždy roli okolnosti, místo, forma souhlasu atd. Platí, že pořizovat podobiznu člověka lze pouze s jeho souhlasem, totéž platí pro její následné šíření. K tomu lze konstatovat, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že dílo bude šířeno, svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Občanský zákoník upravuje situace, kdy není svolení fotografované osoby vyžadováno. Svolení není třeba například v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu a přiměřeným způsobem také k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (typicky politik, umělec, odborník).
Jak je to s reprodukcí snímku uměleckého díla, které galerie uveřejňuje na svých stránkách? Mohu ho užít ve svém díle a za jakých podmínek?
Obecně pro tuto reprodukci platí totéž, co pro jiná autorská díla. Takovéto dílo lze použít například v režimu citace za podmínek stanovených v § 31 AutZ (tedy např. k účelům vědecké či odborné tvorby), případně k tzv. volnému užití, kdy lze užít díla či jeho části pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Jak je to s obrázky z webů institucí, kde není uveden fotograf, stačí uvést instituci? Takové užití je běžné třeba v prezentacích pro studenty ve výuce, které nejsou veřejně dostupné, ale studenti si je třeba během výuky fotí pro vlastní účely.
Užití jakéhokoliv díla pro osobní potřebu je možné bez omezení. Pro studijní a odborné účely platí totéž, v případě publikovaných prací pak platí režim citace.
Na vzdělávací lekci, pro žáky prvního stupně, používáme vytisknuté postavičky z pohádek Václava Čtvrtka. Můžeme přednášku fotografovat, sdílet fotku na sociálních sítích, kde je rozpoznatelné, že jsou to postavičky Václava Čtvrtka?
Popsané užití díla Václava Čtvrtka bude spadat pod režim tzv. nepodstatného vedlejšího užití díla, upraveného v § 38c Autorského zákona, který stanoví, že „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.“ Zveřejněním fotografie, na které se náhodně objeví postavičky z pera Václava Čtvrtka, není zasahováno do cizích autorských práv. Na rozdíl například od fotografie obálky knihy, která má sloužit k propagaci akce, v tomto případě nejsou postavičky hlavním prvkem fotografie.
Když pořídím fotku sousoší loutek Spejbla a Hurvínka umístěných ve veřejném prostoru – tuto svoji fotku použiji jako ilustrační foto pro materiál na akci pro děti, uvedu své jméno (fotograf), místo umístění sousoší, popřípadě i autora sochy – je to vše v pořádku?
V případě, že se jedná o dílo trvale vystavené na veřejném prostranství, spadá nakládání s takovýmto dílem pod tzv. svobodu panoramatu. Pořízením fotografie takovéhoto díla, případně jeho dalším zpracováním nezasahujete do práv autora díla. Zákon jako podmínku stanoví, že je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění. Po splnění této podmínky můžete fotografii zamýšleným způsobem použít.
Obrázky vytvořené aplikacemi
editovat Jaké jsou podmínky užívání obrázků, které jsou k dispozici v Canva Pro, kterou jako knihovna užíváme zdarma (zveřejňování materiálu na FB, sdílení s dalšími institucemi - knihovny, školy apod.)? Je třeba uvést zdroj?
Canva, stejně jako další programy, nabízejí v rámci licenčního ujednání určitý objem děl (fotografií, grafických prvků, fontů) zdarma. V případě placené verze je tento objem výrazně větší. Vždy je potřeba si prostudovat licenční podmínky. Ty se ale nevztahují na díla, která jsou nahrána do programu uživatelem (typicky fotografie z internetu). Více informací k licenčním podmínkám programu Canva najdete zde.
Jaká jsou práva k obrázkům, které maluje AI? Je AI autorem? Jak je to s využitím obrázků generovaných pomocí AI? Lze je prodat - například jako součást knihy?
V případě využívání AI doposud chybí rozsáhlejší judikatura a v této věci jistě v budoucnu zažijeme výrazný vývoj. Převažuje názor (potvrzený i soudním rozhodnutím), podle kterého za současné právní úpravy (v ČR) autorem díla nemůže být umělá inteligence, neboť takto vytvořené dílo není výsledkem tvůrčí činnosti autora. Autorem pak není ani zadavatel promptu, neboť se nejedná o autorské dílo.
Obrázky generované AI tedy nejsou autorskoprávně chráněny. Lze je prodat jako součást knihy, nicméně je vhodné upozornit nabyvatele na to, že tyto obrázky byly vygenerovány pomocí nástroje umělé inteligence a nejsou tedy autorskoprávně chráněny.
Vedle hlavního tématu webináře mě zajímá, jak je to s užíváním obrázků vytvořených AI či obrázků, které nám poskytne k výrobě plakátu pořadatel akce.
Pokud jde o obrázky, které poskytne k výrobě plakátu pořadatel akce, pak záleží na konkrétních okolnostech. Obecně je vhodné s pořadatelem uzavřít smlouvu (může být např. i formou emailové komunikace), kde bude ujasněno, jak přesně bude dílo zpracováno a kde pořadatel deklaruje, že má oprávnění autorské dílo využít předpokládaným způsobem.
Obrázky zdarma, stažené z databází jako Pixabay.com, Pexels apod. také podléhají autorskému právu?
Ano, i tyto obrázky podléhají autorskému právu. Je vždy třeba podívat se na licenční podmínky spojené s konkrétním obrázkem / zdrojem obrázků. I v případě, kdy jsou tyto obrázky zveřejněny jako tzv. public domain, tzn. že se autor kompletně vzdal svých autorských práv, je třeba v českých podmínkách uvádět jméno autora. Na okraj dodejme, že autor, který zveřejnil dílo tímto způsobem, se pravděpodobně nebude domáhat dodržení této povinnosti (kde není žalobce, není soudce).
Je nutné uvádět zdroj obrázku, který je volně a zdarma nabízen ve fotobance, např. Pixabay?
Vždy záleží na licenčních podmínkách, které se liší jak u jednotlivých zdrojů, tak i u jednotlivých obrázků mnohdy i v rámci jedné fotobanky. Licenční podmínky pixabay jsou např. zde. (anglicky)
Audiovizuální díla
editovat Jak pracovat s ukázkami z filmů při vzdělávacích akcích? Lze při anoncování filmového klubu používat obrázky / plakáty z konkrétních filmů?
Nejprve je třeba ujasnit, že pro využívání autorských děl při vzdělávání v rámci škol, univerzit a školských zařízení platí odlišné podmínky, než pro vzdělávací akce pořádané jinými subjekty, knihovny nevyjímaje. Přesto však, většinou půjde využít citační výjimka z autorského zákona (podle § 31). Podrobnější informace užití pro účely školních projekcí naleznete na stránce filmvychova.cz (autorem je právník Ivan David).
V případě, kdy pořádáte filmový klub, lze předpokládat, že máte s jeho distributorem smluvně ošetřena práva k jeho vysílání. Součástí stejné dohody by měla být také dohoda týkající se použití propagačních materiálů k filmu.
Jak je to v případě, že si vytvořím fotku (screenshot) z videa na Youtube? Lze takové screenshoty použít jako ilustrace článku ve vědeckém časopise? Stačí uvést odkaz na video?
Screenshot videa lze použít jako ilustraci článku ve vědeckém časopise. V takovém případě by se jednalo o režim citace podle § 31 Autorského zákona. Pro citaci screenshotu platí obdobná pravidla, jako pro citaci textu. Použití filmu ze serveru youtube je diskutabilní, protože je dost dobře možné, že je zde film umístěn v rozporu s autorským právem. Je tedy vhodnější využít některého z oficiálních nosičů. I při použití citace je nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, název díla a pramen. Jedním z doporučovaných formátů citace filmu je například tento:
Název filmu [Typ dokumentu]. Jméno PŘÍJMENÍ režiséra. Místo vydání: Filmová společnost, Rok vydání.
Za autora filmu se pro účely citace uvádí jeho režisér.