Wikipedie:Žádost o komentář/Očekávaný název
Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji laskavě needitujte.
Žádost o komentář skončila výsledkem:
Předmětem tohoto ŽOKu nebyla problematika očekávaného názvu obecně, ale spíše hlasování nad tím, zda se mají názvy článků o univerzitách psát s „městským dodatkem“ (Ostravská univerzita x Ostravská univerzita v Ostravě). Příliš diskuse se nevedlo, mírná většina účastníků se vyslovila pro psaní názvů vysokých škol bez městského určení (tzn. jen Ostravská univerzita). --Podzemnik 4. 10. 2009, 18:54 (UTC)
Obsah
Očekávaný název
editovatO co jde: Spor o to, zda má na Wikipedii přednost očekávaný název před názvem oficiálním, a pokud ano, jak tento očekávaný název získat.
Očekávaný nebo oficiální název u českých vysokých škol
editovatKolega Danny B. dnes provedl přesun článku Ostravská univerzita na Ostravská univerzita v Ostravě s argumentem, že se jedná o oficiální název. Článek jsem přesunul zpět s odůvodněním, že Ostravská univerzita je očekávaný název (podobně jako je např. Univerzita Karlova či Univerzita Palackého). Přesto Danny tento článek opět přesunul. S tímto jednáním nesouhlasím.
V doporučení Název článku je výslovně uvedeno, že „jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.“ Dle mého názoru čtenář nečeká názvy jako Ostravská univerzita v Ostravě, Univerzita Karlova v Praze či Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jsem přesvědčen, že názvy českých vysokých škol by měly být uvedeny bez dodatku „v městě“ (až na výjimky, kde je toto město nedílnou součástí názvu, např. Univerzita Pardubice).
Navrhuji proto, aby tyto články nebyly pojmenovány ve formě s „městským dodatkem“.
Souhlasí
editovat- Ragimiri 21. 6. 2009, 20:26 (UTC)
- --Kacir 21. 6. 2009, 22:26 (UTC) Hlasuji pro jen na základě stávajícího doporučení, které preferuje ("očekávaný název"). Já osobně bych podpořil změnu dané formulace na oficiální název (názvy článků např. Univerzita Karlova v Praze či Česká republika (nikoli Česko, i když to také imho není nejočekávanější název)). Wiki je encyklopedie a v encyklopeiích se očekávané názvy zpravidla neuvádí, narozdíl od těch oficiálních.
- Jan.Kamenicek 28. 6. 2009, 21:51 (UTC)
- Ano, uvedený problém mně trápí třeba u městských částí, tj. většinou preferuji očekávaný název. --Adam Hauner 30. 6. 2009, 12:52 (UTC)
- --Marzalpac 30. 7. 2009, 14:38 (UTC)
- Jsem pro tzv. očekávaný název, za který se přece někdy při rozumném posouzení dá považovat i ten oficiální. Ale bezhlavé přejímání oficiálních krkolomných názvů typu Ostravská univerzita v Ostravě myslím není správné. Pokud by to někoho zajímalo, jiná diskuse o očekávaném názvu proběhla tady Diskuse:Dům knihy Librex#Návrh na přesun/přejmenování článku na Dům knihy Librex. --Ladin 25. 8. 2009, 08:15 (UTC)
Nesouhlasí
editovat- Myslím, že by pojmenování mělo být sjednoceno, a to na formu oficiálního názvu. Spojení „očekávaný název“ je velmi obecné, blíže neurčené a každý si pod tím může představit cokoliv. --G 22. 6. 2009, 21:26 (UTC)
- Oficiální název university je to pro mě očekávaný název encyklopedického článku. Navíc názvy universit se mi tak nějak s těmi městy rovnou pojí.--bab_dz 23. 6. 2009, 21:11 (UTC)
- V těchto případech považují plný oficiální název za rovněž očekávatelný název. Z ostatních očekávatelných názvů (tedy různé zkrácených či historických označení) samozřejmě zřizovat redirecty, právě od toho tady možnost přesměrovávání máme. (Zvolení kratších názvů pro název článku ovšem nepovažuji za chybné.) --ŠJů 28. 6. 2009, 14:19 (UTC)
Diskuse
editovatNesouhlasím s naprosto obecným záběrem této žádosti o komentář, neboť zmíněný problém nelze řešit v obecné rovině, ale je třeba se zamýšlet u každé oblasti zvlášť. Není možné, aby jedna obecná diskuse založená na partikulárních příkladech z jedné oblasti stanovovala premisy a pravidla pro oblasti naprosto odlišné.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 6. 2009, 20:36 (UTC)
V konkrétním případě je IMO očekávaný a proto správný název Ostravská univerzita. Ale souhlasím s Dannym, že na základě takového konkrétního příkladu nejde zobecňovat. Prostě název ŽoKu a jeho první věta je o něčem trochu jiném, než pak vlastní popis problému. --Packa 21. 6. 2009, 21:29 (UTC)
Co je obecně očekávaný název
editovatPři soukromé diskuzi s Dannym jsme se neshodli, co je vlastně obecně onen očekávaný název zmiňovaný v doporučení. Prosím proto kolegy o jejich pohled na věc, jak vlastně očekávaný název stanovit, protože mě samotného by zajímalo, jak tento název definovat. Osobně bych se podíval např. na Google, kde např. v tomto konkrétním případě jsou oficiální názvy škol dvakrát méně používané. Uvítám ale širší spektrum názorů a předem za ně děkuji.
- Navíc tady nejde moc brát Google, protože ten najde hlavně oficiální stránky školy. My však hledáme takové jméno, „jaké by čtenář nejspíše čekal“. Tedy uživatel slyšící toto jméno víc třeba z televize, kde se plné oficiální většinou nepoužívá. --Packa 21. 6. 2009, 21:38 (UTC)
- Očekávatelnými názvy jsou samozřejmě všechny podoby: plný název instituce, název zkrácený vypuštěním lokalizačního přívlastku i název zkrácený do počátečních písmen slov. Obecně zde pro názvy článků platí, že plné názvy mají přednost před zkratkami: to by bylo možné vztáhnout nejen na klasické zkratky složené z velkých počátečních písmen, ale i na vžité zkratky vzniklé vynecháním (neuvedením) některých slov z plného názvu. Ovšem na druhou stranu zde například máme konvenci, že u názvů obchodních společností standardně oproti plným oficiálním názvům vynecháváme údaj o právní formě společnosti, t. j. zcela systémově zde upřednostňujeme jistou formu zkrácení před oficiálními názvy. V případě univerzit lze obě formy zdůvodnit analogiemi ve zvyklostech a pravidlech.
- Co se týče univerzit, univerzity rozlišuji především podle toho, ve kterém městě sídlí, a ne zcela stíhám sledovat, podle koho nebo čeho a na čí počest jsou zrovna letos pojmenované: to je podobný problém jako Sazka Arena nebo stadion Sparty na Letné (AXA Arena). Univerzita JEP byla do roku 1991 v Brně, pak se náhle změnila v Masarykovu a nová univerzita JEP se "objevila" v Ústí nad Labem. Stěhování univerzit je přece jen o něco řidším jevem než jejich přejmenovávání. Snad jen Karlova univerzita je stabilní a známé označení. Uvádění plných oficiálních názvů je asi nejvhodnějším způsobem, jak se shodnout na jednotném principu platném pro všechny vysoké školy (ale zase nemusí fungovat u některých základních či středních škol, kde tuším někdy součástí oficiálního názvu bývá i číslo popisné). --ŠJů 28. 6. 2009, 14:38 (UTC)
Návrh na ukončení ŽoKu
editovatRagimiri: Nechcete si to vyříkat v diskusi nebo na četu, než zakládat ŽoK o (seberefaktorizováno)? To už má Wikipedie všechny důležité články napsané, že řešíš (seberefaktorizováno)? --Milda 21. 6. 2009, 21:35 (UTC)
- Takže souhlasíš s tím, že očekávaný název popsaný nyní v doporučení, je definován přesně a jednoznačně. OK, děkuji za názor. PS: Ty vulgarismy si příště nech od cesty, nejsou ani zajímavé, ani vtipné. --Ragimiri 21. 6. 2009, 22:06 (UTC)
- Diskuse týkající se obsahu a uspořádání Wikipedie se mají dít především na diskusních stránkách Wikipedie. Je samozřejmě možné něco diskutovat soukromě s kamarádem v hospodě anebo někde na IRC, ale to vše jsou soukromé diskuse, na jejichž obsah a výsledek pak není vhodné se odvolávat. --ŠJů 28. 6. 2009, 14:25 (UTC)
- Oceňuji Ragimiriho, že problém, který se projevil počínající revertační válkou, řešil přesně tím způsobem, jakým se nesmiřitelná neshoda dvou wikipedistů má řešit, tedy tak, že veřejně požádal o komentář ostatní kolegy. Přesně k tomu je ŽOK určen. Jestli někdo chápe ŽOK jako nějaký nástroj pranýřování či prudění, tak je chyba u něj: ŽOK stejně jako všechny ostatní formy diskuse na Wikipedii je primárně určen ke konstruktivnímu hledání řešení. Zásady pro pojmenovávání článku se týkají v podstatě všech aktivních wikipedistů a problém očekávatelnosti názvu se týká prakticky všech tématických oblastí v encyklopedii: proto je jedině správně, že tato diskuse se z diskusní stránky jedné konkrétní kategorie dostala sem, kde může být posuzována komplexně a systémově. --ŠJů 28. 6. 2009, 14:50 (UTC)
Nejasné hlasování
editovatObecně má ŽoK vypadat tak, že úvodní část obsahuje objektivní popis situace (tedy hlasování "souhlasí" a "nesouhlasí" se týká toho, zda je situace správně vylíčena), zatímco o názorech a řešeních se diskutuje a hlasuje níže. Zde není jasné, zda hlasem pod "Souhlasím" vyjádřím souhlas s tím, že Ragimiri cosi udělal, Danny B. cosi udělal a Ragimiri s čímsi souhlasí a o čemsi je přesvědčen (to mohu odsouhlasit i v případě, kdy bych měl zcela jiný názor než Ragimiri), anebo zda se zde hlasuje jen o Ragimiriho návrhu. --ŠJů 28. 6. 2009, 14:59 (UTC)
- Souhlasí/nesouhlasí se s větou Navrhuji proto, aby tyto články nebyly pojmenovány ve formě s „městským dodatkem“. --Ragimiri 28. 6. 2009, 18:01 (UTC)
- V tom případě měl být návrh (tedy ta jediná, poslední věta úvodu) uveden zřetelně samostatně a nebo až pod nadpisem hlasování. Takto, je-li hlasování pod celým úvodem, by to za normálních okolností znamenalo, že se hlasováním vyjadřuje souhlas nebo nesouhlas s celým úvodem. Když se podíváš na doporučenou strukturu ŽoKu (ač to není žádné dogma), tak vidíš, že úvodní rubriky Souhlasí-nesouhlasí obvykle patří k objektivnímu vylíčení či interpretaci dosavadního děje, nikoliv k hlasování o tom, které z možných řešení kdo bude preferovat. A návrhy řešení se ostatně doporučuje vznášet (a hlasování o nich zakládat) teprve v závěru diskuse, po prodiskutování argumentů. Pokud napíšeš, že ten a ten název článku je v rozporu s pravdidly, tak ostatní mohou souhlasit nebo nesouhlasit. Ale pokud napíšeš "dle mého názor" a "jsem přesvědčen", tak těžko může někdo nesouhlasit s tím, že podle tvého názoru něco nějak je. --ŠJů 28. 6. 2009, 19:03 (UTC)
- Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv žádosti o komentář. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku nebo uživatele). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.