Wikipedie:Článek týdne/2009/50
Maurjovská říše, někdy též maurijská či maurjská, byla první říší v Indii, které se podařilo sjednotit pod jednotnou vládu takřka celý Indický subkontinent. Existovala zhruba mezi lety 322–185 př. n. l. Jejím zakladatelem byl Čandragupta Maurja; v době vlády jeho vnuka, krále Ašóky, dosáhla říše vrcholu. Ašóka vládl takřka celému Indickému subkontinentu, po němž šířil buddhismus pomocí skalních ediktů i misií, jež vysílal i do jiných zemí.
Hlavním městem maurjovské říše byla Patáliputra (dnes Patna), kde sídlil panovník se svým dvorem. Na správu říše dohlížel rozsáhlý úřednický aparát, o řízení státu v době Maurjů vypovídá Arthašástra. Finanční zajištění rozsáhlé byrokracie a armády zajišťovaly zejména daně ze zemědělské činnosti, ale i např. prodej licencí na výrobu alkoholu či příjmy ze státních podniků.
Maurjové disponovali rozsáhlou armádou čítající řádově statisíce mužů a tisíce válečných slonů a vozů. V říši byla rozvinutá řemesla, hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství. Maurjovská říše měla obchodní styky s okolními zeměmi, například Arábií či Cejlonem. K nejvýznamnějším památkám na dobu Maujrů dnes patří Bódhgaja, Vaišálí, Sárnáth nebo Sáňčí.