Warszawa Wschodnia

železniční stanice v Polsku

Warszawa Wschodnia je varšavské východní železniční nádraží ve Varšavě, Mazovském vojvodství.

Warszawa Wschodnia
Varšava východní nádraží
Pohled na staniční budovu
Pohled na staniční budovu
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíMazovské
MěstoVaršava
Souřadnice
Warszawa Wschodnia
Warszawa Wschodnia
Provozovatel dráhyPKP PLK
Tratě2 , 7, 9, 45, 448, 452, 901
V provozu od1866
Zabezpečovací zařízeníRZZ[1]
Dopravní koleje14
Nástupiště (nástupní hrany)7 (14)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy, tramvaje, přímestská železnice
Webkolej.one.pl
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Jedna z lokomotiv před nádražní budovou (1866)

Vznik východního nádraží ve Varšavě byl spojen s výstavbou železniční trati Warszawa Centralna – Terespol. Otevřeno bylo v roce 1866, kdy neslo název Dworzec Terespolski. Tato železniční stanice sloužila především spojům jedoucím ve směru do Brestu a Lublinu. Jako jedna z mála železničních stanic ve Varšavě unikla vážnému poškození při ústupu ruské armády v roce 1915.

Při rekonstrukci varšavského železničního uzlu zahájené v roce 1919 byla stanice přestavěna a od roku 1933 je součástí varšavské diametrální linky.

V roce 1939 bylo nádraží opakovaně bombardováno, při kterém zahynulo mnoho lidí. Před jedním ze vchodů do nádražní budovy (ul. Kyjowska) je umístěn kamenný památník věnovaný obětem bombardování. V roce 1944 byla původní nádražní budova stanice zcela zničena. Po válce ji nahradila dočasná nádražní budova.

Rekonstrukce a modernizace železniční stanice po druhé světové válce byla dokončena v roce 1969. Tehdy vznikla nová nádražní budova, vzdálená přibližně 200 metrů východně od původní nádražní budovy. Ve své době bylo východní nádraží nejnovější a nejreprezentativnější stavbou svého druhu ve Varšavě.

V letech 2010-2012 prošla stanice rozsáhlou rekonstrukcí, v souvislosti s konáním Mistrovství Evropy ve fotbale 2012, které se konalo v Polsku a na Ukrajině v období od 8. června do 1. července 2012. Rekonstrukce staniční budovy byla dokončena na konci května roku 2012, zachována zůstala pouze původní ocelová konstrukce haly. Rekonstrukce nástupišť, byla provedena v menší míře, spíše se jednalo o kosmetické práce. Opravy nástupišť jsou plánovány pro následující roky.

Obecný přehled

editovat

Tato železniční stanice má sedm nástupišť. První až čtvrté nástupiště slouží především dálkovým spojům, šesté a sedmé nástupiště slouží příměstské železnici. Páté nástupiště je univerzální. Všechna nástupiště jsou částečně krytá, propojují je tři podchody.

Východní varšavské nádraží se několikrát objevilo i ve filmu. Kupříkladu v komedii Tadeusza Chmielewskiego Nie lubię poniedziałku z roku 1971.

Železniční doprava

editovat

Východní varšavské nádraží slouží dálkovým vnitrostátním spojům jedoucím např. do Krakova - (Kraków Główny), Katovic, Gdyně - (Gdynia Główna), Vratislavi - (Wrocław Główny) a příměstské železnici, zejména spojům společnosti Szybka Kolej Miejska w Warszawie a Koleje Mazowieckie. Obsluhují jej také autobusy a tramveje.

Szybka Kolej Miejska w Warszawie

Linka Směr
  S1 OtwockWarszawa WschodniaWarszawa ZachodniaPruszków
  S2 Sulejówek MiłosnaWarszawa WschodniaWarszawa Zachodnia

Koleje Mazowieckie

Linka Smě
KM1 Warszawa WschodniaWarszawa ZachodniaPruszków - Żyrardów - Skierniewice
KM2 Warszawa Zachodnia – Warszawa Wschodnia – Sulejówek Miłosna - Mińsk Mazowiecki - Łuków
KM3 Warszawa WschodniaWarszawa ZachodniaBłonie - Kutno
KM7 Warszawa Zachodnia – Warszawa Wschodnia – Otwock - Dęblin
KM8 Warszawa WschodniaWarszawa ZachodniaPiaseczno - Skarżysko-Kamienna / Pilawa

Przewozy Regionalne

Linka Směr
  IR Warszawa WschodniaWarszawa Centralna - Warszawa Zachodnia - Łódź Żabieniec - Łódź Kaliska
  IR Warszawa WschodniaWarszawa Centralna - Warszawa Zachodnia - Sosnowiec Główny - Katowice

Galerie

editovat

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. Warszawa Wschodnia Osobowa. Baza Kolejowa [online]. 2011-07-12, rev. 2011-07-12 [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat