Vysoký kámen (přírodní památka, okres Sokolov)

přírodní památka v Česku

Vysoký kámen je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1974 a nachází se u vsi Kámen na území Kraslice. Přírodní památka je zároveň zahrnuta do Evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000. Území přírodní památky kopíruje vypreparovaný hřeben skalních výchozů táhnoucí se přibližně od jihu k severu v délce 300 metrů. Důvodem ochrany je zachování geologicky, geomorfologicky a esteticky významného skalního útvaru a na něj vázaných rostlinných a živočišných společenstev.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Vysoký kámen
červenec 2014
červenec 2014
Základní informace
Vyhlášení12. července 1974[1]
Nadm. výška780[2] m n. m.
Rozloha3,64 ha[3][4]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresSokolov
UmístěníKámen
Další informace
Kód610
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Vysoký kámen
Vrchol780[2] m n. m.
Prominence43 m ↓ severní sedlo
Izolace1,4 km → Liščí vrch
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříKrušné hory / Klínovecká hornatina / Přebuzská hornatina / Jindřichovická vrchovina / Bublavská vrchovina
Souřadnice
Vysoký kámen
Vysoký kámen
PovodíLibocký potokOhře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Lokalita se těšila zájmu turistů již v 19. století. Roku 1883 zde byla přímo pod skalními útvary postavena hospoda, která však již v roce 1885 vyhořela. Další hospoda byla postavena v roce 1886 (někde se uvádí 1887). I tento objekt však 14. srpna 1906 zcela shořel. Ještě téhož roku zde byla postavena již třetí hospoda, ke které v roce 1928 přibyl velký sál a ve třicátých letech 20. století nová přístavba. Veškeré objekty však 24. listopadu 1937 vyhořely, ale podařilo se je obnovit. Po roce 1945 došlo k začlenění území do pohraničního pásma a restaurace i s nedalekou kaplí z roku 1870 byly odstřeleny.[5]

Již dávno před vyhlášením zvláště chráněného území získala lokalita jistou ochranu. V roce 1907 vykoupil okres Kraslice pozemky se skalními útvary, aby zabránil těžbě kamene a lokalitu tak ochránil.[6] Území bylo chráněno usnesením rady Okresního národního výboru v Sokolově ze dne 12. července 1974 jako chráněný přírodní výtvor Vysoký kámen. Nově vyhlásil chráněné území Okresní úřad v Sokolově s účinností od 24. července 2000 pod názvem Přírodní památka Vysoký kámen.[7]

Přírodní poměry

editovat

Skalní útvar z drobového kvarcitu je důležitým korelačním horizontem v metamorfovaných horninách ordovického stáří, s kamenným mořem, které je vzorovým příkladem kryogenního zvětrávání hornin ve čtvrtohorách.[8] Drobový kvarcit díky své odolnosti vůči zvětrávání vytváří skalní útvary Vysokého kamene a dalších izolovaných rozpukaných skalních věží 10–20 metrů vysokých, v jejichž okolí se nacházejí balvanitá pole. Nejvyšší skalní věží je Vyhlídková skála (780 m n. m.[2]). Hřeben uzavírá skalní věž Větrná skála. Kvarcit obsahuje přibližně 90 % křemene, jeho tmavošedou barvu způsobuje celkem rovnoměrné rozptýlení rudních minerálů hematitu a ilmenitu s vysokým obsahem železa. V polohách kvarcitů jsou hojné, často do ležatých vrás zvrásněné žilky a čočky šedobílého křemene.[9]

Fauna a flóra

editovat

Přestože hlavním cílem ochrany nejsou rostlinné druhy, vyskytuje se zde několik významných druhů, které jsou součástí rostlinných společenstev, a tedy součástí předmětu ochrany. Nelesní biotop zahrnuje škálu skalních útvarů, kamenných moří, sutí a skalních stěn. Skalní štěrbiny hostí vegetaci silikátových skal. Příznačné je bohatství skalních druhů mechorostů (Brachythecium) a zvláště lišejníků (Lichen). Mezi nejvýznamnější lišejníky patří drobnovýtruska žlutolesklá (Pleopsidium chlorophanum), Verrucaria ochrostoma a řada druhů z rodů Umbilicaria, Parmelia, Cladonia, Cetraria. Z kapradin je častý osladič obecný (Polypodium vulgare). Na plochách s mělkou vrstvou půdy na skalních terasách roste vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na vlhčích místech v sutích najdeme některé druhy rašeliníku (Sphagnum nemoreum a Sphagnum russowii).[7][10][11]

Na území přírodní památky hnízdí holub hřivnáč (Columba palumbus), byla zde pozorována liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), tchoř tmavý (Mustela putorius) a doložen je výskyt tetřívka obecného (Tetrao tetrix).[10]

Prostor přírodní památky zaujímá vrcholovou partii stejnojmenného vrchu s vrcholem 780 m n. m.,[2] který geomorfologicky spadá do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina, podokrsku Jindřichovická vrchovina a její samostatné části Bublavská vrchovina.[12]

Na vrcholu je vyhlídková plošina s kruhovým výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. PP Vysoký kámen [online]. Biolib.cz [cit. 2010-12-12]. Dostupné online. 
  2. a b c d Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. 
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  4. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  5. PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 375. 
  6. ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2015. 195 s. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 181. 
  7. a b KRÁSA, Petr. Plán péče o přírodní památku Vysoký kámen na období 2007-2016. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2005. S. 4 – 9. 
  8. PP Vysoký kámen [online]. AOPK ČR [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. 
  9. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 122. 
  10. a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 439. 
  11. VYSOKÝ KÁMEN - přírodní památka [online]. Salvia - ekologický institut, z.s. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  12. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat