Vysoký Újezd (okres Beroun)

obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Vysoký Újezd u Berouna)

Obec Vysoký Újezd se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, asi deset kilometrů východně od Berouna. Správní území obce se skládá ze tří katastrálních území: Vysoký Újezd, Kuchař a Kozolupy. Ve všech částech žije dohromady přibližně 1 800[1] obyvatel. Kozolupy tvoří exklávu území obce, kterou od prvních dvou částí odděluje území obce Lužce.

Vysoký Újezd
Náves ve Vysokém Újezdě
Náves ve Vysokém Újezdě
Znak obce Vysoký ÚjezdVlajka obce Vysoký Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 793 (2024)[1]
Rozloha11,55 km²[2]
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ267 16, 267 18
Počet domů563 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoký Újezd 113
267 16 Vysoký Újezd u Berouna
vysoky.ujezd@quick.cz
StarostkaMgr. Lenka Matějková
Oficiální web: www.vysoky-ujezd-urad.cz
Vysoký Újezd na mapě
Vysoký Újezd
Vysoký Újezd
Další údaje
Kód obce531961
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310[4] (některé prameny uvádějí 1324[5]).

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

editovat

Ve vsi Vysoký Újezd (565 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] autodopravce, 3 hostince, hrnčíř, kovář, 2 krejčí, výroba lihovin, 2 obuvníci, 2 pokrývači, 2 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Stome.

Ve vsi Kozolupy (375 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Vysokého Újezda) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] obchod s dobytkem  2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obchod s obilím, obuvník, pojišťovací jednatelství, 3 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Kozolupy, Lužce a Bubovice, trafika, truhlář, zahradnictví.

Obecní správa

editovat

Vysoký Újezd je jednou z několika obcí ve Středočeském kraji, která se rozkládá na dvou územích, která spolu nesousedí. Je to dáno tím, že k obci patří jak území Kozolup, tak území vlastního Vysokého Újezdu a Kuchaře. Mezi nimi však leží samostatná obec Lužce.

Části obce

editovat

Obec Vysoký Újezd se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích:

  • Vysoký Újezd (k. ú. Vysoký Újezd u Berouna)
  • Kozolupy (i název k. ú., nesousedící území)
  • Kuchař (i název k. ú.)

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční zastávka či stanice je Nučice zastávka asi 3 kilometry vzdálená.

Veřejná doprava 2019

  • Autobusová doprava – V obci nebo v místních částech obce zastavovaly příměstské linky 309 (Praha,Zličín - Choteč - Nádraží Radotín), 311 (Praha,Zličín - Mořina - Řevnice) , 425 (Loděnice - Mořinka) a 313 (Praha,Nádraží Radotín - Černošice).

Pamětihodnosti

editovat
  • Újezdský zámek vznikl přestavbou starší tvrze v 18. století. Dochovaná podoba je výsledkem novorenesančních úprav z roku 1897.
  • Kaple
  • Usedlost čp. 9

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Obecní kronika
  5. portal.gov.cz [online]. [cit. 10-08-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-08-2007. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 620. (česky a německy)

Externí odkazy

editovat