Vysoký

vesnice v okrese Liberec v Libereckém kraji

Vysoký (do roku 1946 a německy Hohenwald)[1][2] je bývalá osada na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Vlastní osada se nachází jižně od Heřmanic, v údolí mezi Lysým vrchem (643 m n. m.) a obcí Albrechtice u Frýdlantu. Dne 30. října 1610 se započalo s psaním zdejší obecní kroniky.[3] Mezi dvěma světovými válkami (v letech 1918 až 1938) fungovaly v osadě dvě hospody, jeden obchod a jeden pokrývač. V období od roku 1934 do roku 1945 stálo ve Vysokém 31 domů, jež obývalo celkem 150 obyvatel.[4]

Vysoký
zřícenina větrného mlýna
zřícenina větrného mlýna
Lokalita
Charakterzaniklá osada
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Vysoký
Vysoký
Další údaje
Zaniklé obce.cz2031
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samostatnost osady skončila roku 1952, kdy byla spolu s Kristiánovem začleněna do Heřmanic. O osm let později došlo ke zrušení heřmanického národního výboru a obec se stala součástí Dětřichova. Jím byla až do roku 1986, kdy přešla pod Frýdlant. Po sametové revoluci v listopadu 1989 se obec Heřmanice roku 1990 opět osamostatnila.[4]

Pověst

editovat

O vzniku osady pojednává pověst, podle níž na přelomu 15. a 16. století pořádala majitelka místního frýdlantského panství Kateřina z Redernu pořádat velkou štvanici. Během ní se dostala až na vrchol Vysoký. Ten byl tehdy zalesněn obtížně neprostupnými hvozdy a jen několik uhlířů a dřevařů v těchto místech obývalo své chatrče a v lese hospodařilo. Poblíž obce bublal čistý pramen. Voda z něj lovcům zachutnala a Kateřina se rozhodla, že na vrcholu kopce založí osadu. Po návratu do Frýdlantu povolala stavitele z Nového Města pod Smrkem, aby kolem bublajícího pramene postavil třináct domů jako základ pozdější osady Vysoký. Výstavbu domů Kateřina pečlivě sledovala. Protože však byla s průběhem stavby nespokojená, kritizovala stavitele připomínkami a výčitkami, až ten si kvůli tomu vzal život.[3]

Větrný mlýn

editovat

Na Lysém vrchu stával větrný mlýn, který zde v místech trvalého proudění větru postavil Eduard Zückler. Stavbu dokončil roku 1830 a mlýn byl v provozu do roku 1866, kdy jej zpustošilo procházející pruské vojsko, které tudy mašírovalo během bojů prusko–rakouské války. Ke konci 19. století došlo k přestavbě torza mlýna na 13 metrů vysokou rozhlednu. Po druhé světové válce vlivem odsunu původního zdejšího německého obyvatelstva stavba chátrá. Okolo mlýna se na počátku 21. století vybudovaly větrné elektrárny.[5] Objekt mlýna je kulturní památkou České republiky.[6]

Reference

editovat
  1. VLADYKOVÁ, Markéta. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-05-22]. Heslo Vysoký. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Vyhláška ministra vnitra ze dne 1. července 1947 č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. In: Sbírka zákonů. 1947. Dostupné online. Čl. II. V zemi České. Ve znění pozdějších předpisů. České Dostupné online.
  3. a b KOUDELKOVÁ, Eva. Pověsti od řeky Smědé. Liberec: Bor, 2007. 244 s. ISBN 978-80-86807-63-8. Kapitola Vznik obce Vysoký, s. 41. 
  4. a b Úvod [online]. Heřmanice: Obecní úřad Heřmanice [cit. 2013-05-21]. Dostupné online. 
  5. PLCH, Milan; POHUNEK, Jan. Kam za technickými památkami: Čechy. Brno: CPress, 2012. 150 s. ISBN 978-80-264-0078-3. Kapitola Větrný mlýn na Vysokém, s. 56. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-16]. Identifikátor záznamu 131330 : Větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

editovat