Vysoké nad Jizerou
město v okrese Semily v Libereckém kraji
Vysoké nad Jizerou (německy Hochstadt an der Iser) je město v okrese Semily v Libereckém kraji. Včetně částí Helkovice, Horní Tříč, Sklenařice a Stará Ves ve městě žije přibližně 1 300[1] obyvatel.
| Vysoké nad Jizerou | |
|---|---|
 Náměstí Dr. Karla Kramáře | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Semily |
| Obec s rozšířenou působností | Semily (správní obvod) |
| Okres | Semily |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°41′8″ s. š., 15°24′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 329 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,67 km²[2] |
| Nadmořská výška | 692 m n. m. |
| PSČ | 512 11, 512 43, 513 01 |
| Počet domů | 776 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí Dr. Karla Kramáře 227 512 11 Vysoké nad Jizerou mestsky.urad@vysokenadjizerou.cz |
| Starostka | Lucie Vaverková Strnádková |
| Oficiální web: www | |
  Vysoké nad Jizerou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 577693 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev města je odvozen od jeho polohy ve velké nadmořské výšce. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: Wyssoka (1352 – okolo roku 1405), Alta ciuitate (1354), Wyssoke (1382), Wissoke (1394), Wissoka (1383), Wyssoka (1395), „de Wyssoky“ (1398), Wyssoka (1424), z Vysokého (1539), Wysoky (1634, 1654), Wisoky (1683), Wysoka (1705), Hochstadt nebo Wysoky Miestecz a Wysoka (1786), Hochstadt nebo Wisoky a Wisokey (1834), Vysoké a Hochstadt (1848) a od roku 1912 úředně Vysoké nad Jizerou. Používal se také lidový tvar Vysokej.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Vysokém pochází z roku 1352. Ve čtrnáctém století sídlo patřilo rodu Valdštejnů.[4]
Roku 1842 město Wysoký (Stadt Hochstadt) leželo v Čechách v Boleslavském kraji.[5]
Pamětihodnosti
editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém nad Jizerou.
- římskokatolický farní kostel svatého Kateřiny Alexandrijské s gotickou madonou
- Sbor Karla Farského čp. 303 s bytem pro faráře Církve československé husitské a pamětní síní
- rodný dům Karla Kramáře čp. 10 se státníkovou bustou od Františka Vladimíra Foita
- školy
- vysocká vila Karla Kramáře, užívaná z větší části hotelem Kramářův zámek – hotel Větrov[6] a z menší části apartmánem Zámeček[7]
- Vysocká bouda, dílo významného architekta Karla Lhoty, někdejší ubytovací zařízení pro turisty čp. 23
- díla lidového sochařství
- hřbitovy se hroby významných osobností, funerální plastika (Sucharda, hrob obchodníka v Jilemnici Josefa B. Šmída (1878-1927) s symbolem spiritismu složeným z růže, kříže, hvězdy a lotosu, hrob Jaroslava Skrbka a jeho ženy, hrobka rodičů JUDr. Karla Kramáře)
- zřícenina hradu Nístějka
- Dykova skála, v lesích houbařsky oblíbených básníkem Viktorem Dykem s kamenem z Mumlavy s vytesaným nápisem na jeho památku
- park básníků (městské sady) s pomníky Karla Havlíčka Borovského (sochař Josef Strachovský), Antonína Sovy, Viktora Dyka a secesním altánem s plastickou mapou Krkonoš
- Márinkův kříž, místo s nejkrásnějším výhledem na panorama Krkonoš
- památník táborů lidu („meetinků“) konaných roku 1868 na Petruškových vrších
- památníky padlým v I. a II. světové válce
- budova divadla Krakonoš s prvky kubismu
Osobnosti
editovat- Jan Petruška (1762–1819), zdejší podučitel a písmák, zakladatel nejstaršího českého ochotnického souboru v českých zemích
- František Blažej Kramář (1821–1866), lékárník a starosta v Přerově
- Karel Kramář (1860–1937), politik, první řádný československý ministerský předseda
- Vincenc Kramář (1877–1960), historik umění, teoretik kubismu a sběratel
- Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve Slaném, statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích
- Karla Pfeiferová (1886–1969), československá senátorka
- Zdeněk Rón (1889–1948), prozaik, dramatik a básník nejen Podkrkonoší
- Jaroslav Skrbek (1888–1954), ponikelský rodák grafik a malíř, žák Maxe Švabinského
- Antonín Bartoň ml. (1908–1982), výrobce lyží, olympionik, československý representant v lyžování
- Oldřich Vodseďálek (1910–1982), stanovský rodák, akademický malíř a ilustrátor (například ilustroval Blouznivce našich hor od Antala Staška ve vydání z roku 1940)
- Ladislav Vik (1923–2011), provinciál české salesiánské provincie a politický vězeň komunistického režimu
- Karel Dlabal (1927–2014), rodák ze Štolmíře, plastický chirurg, ředitel a primář vysockého Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vysoké nad Jizerou, s. 668.
- ↑ SOMMER, Franz; PRUSCHAK, Anton. 8960-1 Vysoké n. Jiz. - dříve Hochstadt (Wysoky). Indikační skici Stabilního katastru - Čechy (Národní archiv). Název: BOL170018420. ags.cuzk.cz [online]. 1842 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (německy, česky)
- ↑ Kramářův zámek – Hotel Větrov. Travelking [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Apartmán Zámeček - ubytování Vysoké nad Jizerou - Krkonoše [online]. Destinační společnost Krkonoše [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké nad Jizerou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysoké v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vysoké nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
