Wikipedie

Vylidňování Kraje Vysočina

Kraj Vysočina společně s Moravskoslezským krajem jsou kraje, ze kterých se lidé nejvíce stěhují pryč.[1] Kraj Vysočina je čtvrtý nejméně lidnatý kraj, i tak je na jeho území 704[pozn. 1] obcí, druhý nejvyšší počet po Středočeském kraji.[2] Převážnou většinu obyvatelstva kraje tvoří lidé žijících na vesnicích.[2] Nejvíce se ho tedy týká problém vylidňování vesnic. Od roku 1991 je čím dál více populárnější stěhování do měst o velikosti do deseti tisíc obyvatel, které jsou v dojezdové vzdálenosti od měst větších.[3] Některé části Vysočiny jsou od velkých měst daleko a ve vlastním kraji jsou pouze menší města.[3] Protože se lidé začali soustřeďovat v satelitních městečkách, která jsou také považovány za venkov,[4] obecně se vylidňování venkova zastavilo, ale v především v pohraničních oblastech, v oblasti kraje Kraje Vysočina a v oblastech s vysokou nezaměstnaností vylidňování venkova dochází stále.[5]

Kraj Vysočina se od roku 2009 vylidňoval, vylidňování pokračovalo až do roku 2018.[6] Nejvíce se počet obyvatel kraje snížil v roce 2013 o 990 obyvatel.[7] V roce 2016 bylo snížení počtu obyvatel způsobeno migrací, protože se narodilo více dětí než zemřelo lidí.[8] Snižování počtu obyvatel pokračovalo i v prvním čtvrtletí roku 2017.[9] V roce 2018 Kraj Vysočina měl mezi kraji nejnižší růst počtu obyvatel, ale v dalších šesti krajích se počet obyvatel snížil.[7]

V roce 2022 ale Vysočina opět patřila mezi kraje, kde se počet obyvatel snížil, celkem bylo takových krajů osm.[10] Podle projekce Českého statistického úřadu má vylidňování kraje Vysočina pokračovat i v dalších letech.[11]

Nárůst počtu obyvatel byl v Kraji Vysočina v období ekonomického růstu v letech 2005 až 2008.[12] Do stejného roku rostla i porodnost, ta se pak zpomalila.[12]

Kraj trpí odlivem mladých lidí, od roku 2001 do roku 2011 kraj ztratil prvenství v největším podílu dětí v populaci.[12]

Výjimkou z trendu byl konec roku 2022 a rok 2023, kdy se počet obyvatel zvýšil o 3183 (do konce prvního pololetí 2183, do konce třetího čtvrtletí 2821) lidí, ovšem už v prvním čtvrtletí roku 2024 se počet obyvatel snížil o 2066 obyvatel.[13][14][15][16][17] Toto bylo ale způsobeno především zahraniční migrací.[13][14][15][16][17]

celkem změna okresy narození zemřelí migrace
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou přistěhovalí odstěhovalí
celkem změna celkem změna celkem změna celkem změna celkem změna
2006 511 645[18][* 1]
2013 −990[7][9]
2015 −420[9]
2016 508 952[8][* 2] −523[9][8] +30[8] −222[8] −352[8] 5307[8] 4997[8] 3456[8] 4289[8]
2017 celkem −36[7]
1. čtvrtletí 508 523[9][* 3] −429[9] −92[9] −13[9] −203[9] −125[9]
2018 celkem 509 274[7][* 4] +358[6][7] +246[7] +223[7] +83[7] −357[7] +163[7] 5430[7] 4460[7] 4255[7]
1. čtvrtletí −270[7]
2019[19] 509 813[* 5] +539[6] 94 915 113 628 72 302 110 810 −259[6] 118 158
2020 celkem[20] 508 852[* 6] 94 612 113 664 72 298 110 337 177 941
1. čtvrtletí 509 817[6][* 7] +4[6] −34[6] +62[6] +56[6] −87[6] +7[6] 1306[6] 1428[6] +126[6]
2021[21] k 1. 1. 2021 503 824 +21[22] 93 617 +48[22] 112 082 +226[22] 71 335 +218[22] 109 546 −381[22] 117 244 −90[22] 5547[10] 6438[10]
k 31. 12. 2021 503 845 93 665 112 308 71 553 109 165 117 154
2022 k 1. 1. 2022[23] 504 025 −278[10] 93 692 −155[10] 112 415 +182[10] 71 571 +88[10] 109 183 −277[10] 117 164 −116[10] 4927[10] 5861[10] +656[10]
k 31. 12. 2022[23] 503 747[10] 93 537 112 597 71 659 108 906 117 048
k 30. 9. 2022 504 198[16] +173[16] −95[16] +238[16] +161[16] −130[16] −1[15] 3845[16] 4292[16] +620[16]
2023 celkem 517 960[13][* 8][17] +3183[13][17] 95 858[13][* 8] +682[17] 117 728[13][* 8] +1687[17] 74 575[13][* 8] +442[17] 110 503[13][* 8] +110[17] 119 296[13][* 8] +262[17] 4476[17] 5466[17] 10 828 z toho 5756 cizinců[17] 6655[17]
1. pololetí 516 960[14][* 9] +2183[14] +435[14] +840[14] +342[14] +247[14] 119 353[14][* 9] +319[14] 2235[14] 2809[15] 6707 (z toho 3401 ze zahraničí)[14] 3950[14]
1.-3. čtvrtletí 517 598[15][* 10] +2821[15] +1268[15] +201[15] +253[15] 3438[15] 4022[15] 9128 (z toho 4900 ze zahraničí)[15] 5813 (z toho 1304 do zahraničí)[15]
2024 1. čtvrtletí 515 894[13][* 11] −2066[13] −626[13] −494[13] 1030[13] 2682[13] 4362[13]
  1. ↑ k 1. lednu 2007
  2. ↑ k prosinci 2016
  3. ↑ k 31. březnu 2017
  4. ↑ k 31. prosinci 2018
  5. ↑ k 31. prosinci 2019
  6. ↑ k 31. prosinci 2020
  7. ↑ k 31. březnu 2020
  8. ↑ a b c d e f k 1. lednu 2024
  9. ↑ a b k 30. červnu 2023
  10. ↑ k 31. září 2023
  11. ↑ k 31. březnu 2024

Příčiny a důsledky vylidňování

editovat

Vylidňování vesnic probíhá i na Západě, ale podle sociologa Martina Buchtíka má vylidňování vesnic v Česku jiné příčiny, které začaly už za minulého režimu a po revoluci se prohloubily.[1]

Mezi vesnice, které se na Vysočině vylidňují už několik desetiletí, patří ves Vysoká Lhota, oficiálně obec s nejmenším počtem obyvatel.[1] Příčiny jejího vylidňování jsou stejné jako v jiných podobných vsí - chybějící služby a odjezd mladých za prací do větších měst - ve vsi pak zůstávají pouze starší obyvatelé.[1] Věkový průměr ve Vysoké Lhotě je více než 65 let.[1]

Trend stěhování lidí z vesnic do větších sídel je společensky nežádoucí, neboť na venkově, především v místech více vzdálených od spádových center, zůstává větší počet seniorů.[24] Protože s odcházejícími lidmi odcházejí také výnosy z daní, takové obce chudnou.[24] To způsobuje mimo jiné snižování dostupnosti sociálních služeb v terénu.[24]

Akce proti vylidňování

editovat

Některé obce se snaží trend vylidňování zvrátit např. výstavbou bytů nebo komunitních center. Tímto směrem se vydali v Dolních Lažanech, kde obec odkoupila neobydlenou chátrající zemědělskou usedlost a zbourala ji.[25] Protože v obci se narodí jedno dítě ročně, obec neplánovala postavit školku, ale komunitní centrum, jehož součástí měla být knihovna a místnost, kde by si maminky mohly vzájemně hlídat děti.[25] Obec se také rozhodla nabízet stavební parcely. Cestou výstavby sociálních bytů se obec vydávat nechce kvůli obavám, že by se do nich nastěhovali sociálně nepřizpůsobiví, kteří by nemuseli být schopni platit nájem.[25]

V městysu Heraltice se rozhodli opravit neobydlené domy na návsi. V prvním opraveném domě mají být byty a relaxační centrum, sauna a posilovna.[25] Další dům, který městys koupil, plánovali zbourat a místo něj vystavět místo něho bytový dům a zřídit tři nové parcely.[25]

Kraj Vysočina podporoval dotacemi venkovské prodejny, které by bez těchto dotací zanikly.[2] Často je prodejna potravin poslední službou, která v malých obcích ještě zůstala. V roce 2021 ale už příslušný dotační program nebyl vypsán.[2]

Protože s klesajícím počtem obyvatel klesá obci rozpočet a tedy i dostupné prostředky na aktivity, které by mohly obci atraktivitu vrátit. Místo peněz z rozpočtu ale mohou obce využít státní nebo evropské dotace. V Pacově vybudovali s podporou evropských dotací komunitní centrum a mateřskou školu.[3]

Příznivé dopady také může mít vybudování vysokorychlostní železnice. Problém Vysočiny je také vlakové spojení z Jihlavy kamkoliv mimo region, které je nekonkurenceschopné.[26] Evropské vlakové trasy Hamburk-Vídeň a Berlín-Vídeň Česko objíždějí.[26] Tím, že tyto spoje nejezdí přes Česko, musí regiony objednávat více regionálních vlaků nebo méně významných mezinárodních vlaků.[26] Konkurenceschopné mezinárodní spojení by nebylo nutné dotovat a ušetřené finance by bylo možné použít například k rozvoji regionální dopravy ve směrech nepokrytých mezinárodním spojením.[26]

Působení státu

editovat

V prosinci 2019 zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj koncepci pro správný rozvoj venkova.[2] Dokument má přispět k tomu, aby venkov nebyl vnímám jako „území druhé kategorie“, ale jako prostor pro život, podnikání a cestovní ruch, a jejím účelem je pomoci dosáhnout většího hospodářského a sociologického rozvoje.[2] Koncepce je pravidelně doplňována a její součástí je řada akčních plánů.[2] I přes existenci této koncepce stát změnami zákonů k omezování služeb na venkově nepřímo k vylidňování obcí přispívá.[2]

Jinak ale stát žádnou strategii k omezení vylidňování a stárnutí nemá, s problémem a jeho důsledky se musí vypořádat místní zastupitelstva.[2]

Výhledy do budoucna

editovat

Podle projekce ČSÚ z roku 2020 vycházející z toho, že k 1. lednu 2019 měl kraj 509 274 obyvatel, by měl úbytek počtu obyvatel patřit k nejvyšším mezi kraji, po roce 2060 by měla přirozeně ztrácet 2600 obyvatel ročně.[11] Migrace tento přirozený by tento úbytek neměla být schopna vyrovnat, pouze zmírnit.[11] Do roku 2070 by se měl počet obyvatel snížit o 16 % na přibližně 426 000.[11]

Poznámky

editovat
  1. ↑ stav k roku 2021[2]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e MEJZROVÁ, Anita; PACOVSKÝ, Tomáš. Destinace venkov: České vesnice se vylidňují a stárnou. Našli jsme příčinu. Seznam Zprávy [online]. Úterý, 2020-01-02, 19:23 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j CHROMÁ, Martina. Ohání se podporou venkova. Přitom slepě přihlížejí, jak vymírá. Horácké noviny. Čtvrtek, 2021-02-18. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c KLÉZL, Tomáš. "Máme tu hezký vzduch, to ale nestačí." Města na periferii bojují s odlivem obyvatel. Aktuálně.cz [online]. 2022-10-28, 12:48 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠPAČKOVÁ, Iva. Mýtus o vylidňování venkova padá, vesnice díky satelitům ožívají. Idnes [online]. 2009-12-02, 0:05 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, duben 2010 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Počet obyvatel Vysočiny se v letošním prvním čtvrtletí skoro nezměnil. Jihlavská Drbna [online]. Úterý, 2020-06-16, 11:52 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Na Vysočině v loňském roce přibylo obyvatel. Manželství uzavřelo skoro 2700 lidí. Jihlavská Drbna [online]. Pátek, 2020-03-22, 11:10 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j BROTHÁNKOVÁ, Monika. Vysočina přišla loni o 523 obyvatel. Regio͞nVysocina.cz [online]. Čt, 2017-03-23, 12:12 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j Vysočině ubylo obyvatel. Jihlavské listy [online]. 2017-06-12 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m Počet obyvatel Vysočiny loni klesl o 278, zemřelých bylo víc než narozených dětí. Jihlavské listy [online]. 2023-03-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d Vysočinu čeká dle statistiků v dalších desetiletích vylidňování. Český rozhlas Vysočina [online]. 2020-01-26, 6:00 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Vysočina se zvolna vylidňuje, přibývá vzdělaných a Moravanů. E15.cz [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Kraji Vysočina ubylo v prvním čtvrtletí 2066 obyvatel, nejvíce tratilo Jihlavsko. Jihlavská Drbna [online]. Neděle, 2024-06-30, 13:47 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g h i j k l m Na Vysočině přibylo v prvním pololetí 2183 obyvatel, pouze díky stěhování. Žije tu skoro 517 tisíc lidí. Jihlavská Drbna [online]. Útery, 2023-09-12, 11:49 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d e f g h i j k l m Na Vysočině přibylo do konce září 2821 obyvatel, důvodem je stěhování. Oproti loňsku stoupl počet rozvodů. Jihlavská Drbna [online]. Středa, 2023-12-13, 07:17 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e f g h i j k Od ledna do konce září přibylo na Vysočině 173 obyvatel, a to díky stěhování. Zemřelých je totiž víc než narozených. Jihlavská Drbna [online]. Úterý, 2022-12-13, 07:24 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d e f g h i j k l m Na Vysočině loni přibylo 3183 obyvatel, způsobilo to pouze stěhování. Jihlavské listy [online]. 2024-03-21 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Statistická ročenka kraje Vysočina, ČSÚ, cit. 2024-08-08
  19. ↑ Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2019 [online]. Český statistický úřad, 2020-03-20 [cit. 2024-08-16]. Kapitola Tab.1.4 Počet obyvatel podle regionů soudržnosti, krajů a okresů v roce 2019. Kód: 130062-19. Dostupné online. XLSX online [1]. 
  20. ↑ Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2020 [online]. Český statistický úřad, 2021-03-22 [cit. 2024-08-16]. Kapitola Tab.1.4 Počet obyvatel podle regionů soudržnosti, krajů a okresů v roce 2020. Kód: 130062-20. Dostupné online. XLSX online [2]. 
  21. ↑ Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2021 [online]. Český statistický úřad, 2022-03-21 [cit. 2024-08-20]. Kapitola Tab.1.4 Počet obyvatel podle regionů soudržnosti, krajů a okresů v roce 2021. Kód: 130062-21. Dostupné online. XLSX online [3]. 
  22. ↑ a b c d e f Rok 2021: na Vysočině nepatrně přibylo obyvatel [online]. Český statistický úřad, 2022-03-21 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. PDF online [4]. 
  23. ↑ a b Statistický bulletin - Kraj Vysočina - 1. až 4. čtvrtletí 2022 [online]. Český statistický úřad, 2024-04-05 [cit. 2024-08-16]. Kapitola Tab. D.1 Počet obyvatel v Kraji Vysočina a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2022. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Vylidňování venkova… Příčina, nebo důsledek?. SMSKA Zpravodaj Sdružení místních samospráv České republiky. Sdružení místních samospráv ČR, 2019-25-11, čís. 11/2019, s. 1–2. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c d e jap. Recept na vylidňování malých obcí: výstavba komunitních center nebo bytů. ČT24 [online]. 2017-12-16 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b c d Kvůli neexistenci vysokorychlostní tratě se vybydluje venkov. Starostové píšou ministrovi dopravy., Třebíč, 2016-09-12, cit. 2024-08-07

Literatura

editovat
  • Z pěti největších měst Vysočiny loni nejvíc lidí přibylo v Jihlavě. Z cizinců v celém kraji převažovali Ukrajinci. Jihlavská Drbna [online]. Úterý, 2024-04-02, 20:14 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  • SINGR, Martin. Konec vylidňování na Vysočině. Počet obyvatel roste díky Ukrajincům. Pelhřimovský deník.cz [online]. 2023-06-23 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vylidňování_Kraje_Vysočina&oldid=24497735“