Vratislav Polesný
Vratislav Polesný (30. března 1923 Rataje nad Sázavou – 5. listopadu 1949 Věznice Pankrác)[1] byl český dělník a protikomunistický odbojář, který byl v rámci akce Zvon pro protikomunistickou činnost (plánování Prokešova puče) zavražděn činiteli komunistického režimu. Popraven byl v listopadu 1949.[2] V době smrti mu bylo pouhých 26 let.
| Vratislav Polesný | |
|---|---|
.jpg) Vratislav Polesný (1949) | |
| Narození | 30. března 1923 Rataje nad Sázavou  Československo |
| Úmrtí | 5. listopadu 1949 (ve věku 26 let) Věznice Pankrác, Praha Československo |
| Příčina úmrtí | justiční vražda |
| Místo pohřbení | Motolský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | odbojář a dělník |
| Znám jako | účastník třetího odboje účastník Prokešova puče oběť akce Zvon |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Politická strana | žádná |
| Děti | Petr Polesný Anna Polesná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se 30. března 1923 v Ratajích nad Sázavou. Jeho otec byl truhlářem, matka pracovala v domácnosti. V Ratajích navštěvoval obecnou a pak i měšťanskou školu. Od roku 1937 se učil mlynářem. V letech 1941–1945 byl totálně nasazen v nacistické továrně na soustruhy. Když se po válce vrátil do Československa, nastoupil na vojenskou službu v Milovicích. Roku 1945 se oženil a měl dvě děti. Pracoval jako zámečník, poté pracoval ve sklárně.
Po únoru 1948 se pokusil uprchnout na Západ, ale při pokusu překročit státní hranici u Aše v únoru 1949 byl dopaden příslušníky SNB a uvězněn v Litoměřicích. Z věznice spolu s několika dalšími vězni uprchl a pak se skrýval v Praze u manželů Charvátových. Dne 12. května 1949 se spolu s pěti dalšími lidmi (mezi nimi i Charvátovi) pokusil osvobodit politické vězně právě z litoměřické věznice. Akce se nejprve dařila, úspěšná ale nebyla (pouze člence skupiny Vlastě Charvátové se podařilo postřelit jednoho dozorce). Vratislav Polesný byl 17. května spolu s mnohými dalšími zatčen a obviněn z nejrůznějších zločinů. Dne 22. května byl pro plánování převratu připravovaného ilegální skupinou ZVON, jíž měl být členem, odsouzen za velezradu k trestu smrti. Rozsudek nejvyššího trestu byl vynesen i nad Josefem Charvátem. Odvolal se, ale neúspěšně. Dne 5. listopadu 1949 byl v pankrácké věznici popraven, spolu s Emanuelem Čančíkem, Jaroslavem Borkovcem, Vratislavem Jandou a Květoslavem Prokešem (tito všichni byli obviněni z plánování téhož protikomunistického převratu).[1][2][3]
Hrob
editovatV roce 1965 byla urna s jeho ostatky tajně pohřbena do společného hrobu na Motolském hřbitově. Zde bylo 20. května 2000 slavnostně otevřeno a vysvěceno Čestné pohřebiště politických vězňů.[4][5] Jméno Vratislava Polesného je uvedeno na jedné (umístěné vpravo) ze dvou šedých mramorových desek instalovaných v roce 2012.[5]
Na Čestném pohřebišti III. odboje na Ďáblickém hřbitově se nachází jeho symbolický hrob.[6] Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.
-
Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, Motolský hřbitov -
Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, deska vpravo se jménem V. Polesného, Motolský hřbitov -
-
Symbolický hrob V. Polesného na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově
.jpg)
_Dablicky_Hrbitov_Praha.jpg)
Připomínka
editovat- Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.[7]
-
Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích -
Seznam obětí komunismu se jménem V. Polesného na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b MALLOTA, Petr. Komunisté vraždili československé hrdiny. Atllanka [online]. 2012-11-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b MIKO, Martin. První masová justiční vražda v režii KSČ: Komunisté se neštítili popravit 6 hrdinů druhé světové války. G.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Masová vražda. Tak skončil pokus o svržení komunistického režimu před 70 lety. Deník.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Motolský hřbitov. Hřbitovy a pohřební služby Praha [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-11]. Dostupné online.
Související články
editovat- Seznam osob popravených z politických důvodů v Československu 1948–1989
- Československý protikomunistický odboj
- Prokešův puč
- Akce Květa
- Akce Zvon
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Polesný na Wikimedia Commons