Wikipedie

Volker Hinz

německý fotograf

Volker Hinz (19. června 1947 – 18. října 2019)[1]) byl německý fotograf.[2] Na začátku své kariéry se stal známý politickými reportážemi a příběhy z cest; později se stal známější portréty umělců, spisovatelů, módních návrhářů, sportovců nebo politiků.

Volker Hinz
Robert Lebeck, Volker Hinz a Konrad R. Müller
Robert Lebeck, Volker Hinz a Konrad R. Müller
Narození19. června 1947
Hamburk
Úmrtí18. října 2019 (ve věku 72 let)
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Volker se narodil v Hamburku 19. června 1947 a velmi brzy se začal věnovat fotografii. Již jako dvacetiletý prodával své první fotografie novinám. Ve čtyřiadvaceti se stal vedoucím fotografické agentury „Sven Simon“ v Bonnu – tehdy hlavním městě Spolkové republiky Německo. V roce 1974 se stal fotografem týdeníku Stern v Hamburku. V roce 1978 se přestěhoval do Los Angeles, kde pracoval jako nezávislý fotograf dokud se znovu nestal předním fotografem časopisu Stern v New Yorku. Svými fotografiemi ilustroval mnoho příběhů a reportáží, pořídil celou řadu portrétů a stal se známým po celém světě. Celý život pracoval mimo rodné město, až do roku 1986, kdy se opět vrátil do Hamburku.[3]

Zemřel v říjnu 2019 ve svých 72 letech.

Kariéra

editovat

Na začátku své kariéry v 70. letech si Volker Hinz budoval svou pověst zprávami z německé politické scény. Později díky časopisu dostal příležitost fotograficky dokumentovat zajímavé příběhy, jako například o nočním životě v New Yorku, Hollywoodu, mexickém oleji, Argentině a Palm Beach, za které získal ocenění na World Press Photo, Art Director Club Germany a Lead Award.[4]

Fotografie

editovat

Pelé a Franz Beckenbauer ve sprše je fotografie pořízená v roce 1977 černobílou technikou. Snímek ukazuje dva fotbalové hráče Pelého a Franze Beckenbauera nahé ve sprše na stadionu Lockhart ve Fort Lauderdale (Florida) po odehrání zápasu klubu New York Cosmos ve Fort Lauderdale Strikers. V pozadí jsou další čtyři hráči týmu. Fotografie byla pořízena v srpnu 1977 po zápasu play-off Cosmos proti Fort Lauderdale. Ve Spojených státech bylo v té době běžné, že novináři a fotografové mohli vstoupit do šaten týmů deset minut po skončení hry. Hinz, který působil v časopise Stern v USA, následoval po hře Beckenbauera do sprchy. Fotografie je jednou z nejznámějších fotografií Volkera Hinze a je považována za klasickou "Sternovskou fotografii". Byla zvolena jako titulní obrázek výstavy Stars im Stern – Volker Hinz v dubnu 2012 v Hamburku.

Přijetí

editovat

Týdeník Stern: „Po třicet let pracoval Hinz pro Stern v New Yorku. Během tří desetiletí ilustroval nespočet zpráv. Muhammad Ali, Woody Allen, Helmut Schmidt. To jen několik málo z mnoha světově proslulých osobností, které doprovázel se svým fotoaparátem. Legendární je jeho fotografie Pelého a Franze Beckenbauera... “„ Hinzovy fotografie formovaly vzhled časopisu. Zaměřením jeho práce byl vždy člověk jako motiv a lidství jako vizuální jazyk.“ (David Scherf)[5]

Časopis Stern: „Fotograf Volker Hinz je... současný malíř. Současný malíř mezi velkými fotografy. Po celá desetiletí portrétuje fotograf Volker Hinz hvězdy, slavné a mocné tohoto světa. Nyní se postavil doprostřed. (Autor: Ulrike Posche, gratulace k jeho 60. narozeninám.“[6]

Stern: „Fotograf Volker Hinz pracoval pro Stern téměř tři desetiletí. Jeho reportáže z celého světa, jeho obrazové příběhy a zejména jeho černobílé portréty světových osobností si získaly své výjimečné postavení a výrazně ovlivnily vzhled Sternu. Fotograf Volker Hinz představil na výstavě fotografií poprvé výběr svých děl, včetně portrétů slavných osobností“.[7]

Diskuse umělců Volkera Hinze a Ulricha Ruetera, vydavatelství Gruner + Jahr Publishing House: „Volker Hinz téměř čtyřicet let rozhodujícím způsobem ovlivňoval vizuální podobu časopisu Stern svými portréty celebrit z celého světa. Gruner + Jahr ho poctil výstavou a nejnovějším vydáním portfolia v cyklu Stern Fotografie portfolio. „Zkušenost z fotografií je umění a řemeslo Volkera Hinze. To co ho odlišuje jsou „jemné rukavičky a oči orla“.“ (Jochen Siemens)

„Volker Hinz je jedním z nejplodnějších portrétních fotografů v německém tisku. Mezi jeho schopnosti patří přidávat nové aspekty nad rámec známých klišé, zejména k portrétům slavných – a někdy neslavných – současníků z oblasti politiky, filmu, literatury, sportu a módy. Například fotbalisté Pele a Beckenbauer ve sprše nebo Woody Allen, který si dává ruku před ústa, Kate Moss se zlatýma nohama. To nejsou jen obrázky, ale příběhy vyprávěné fotoaparátem Volkera Hinze.“[8]

Samostatné výstavy

editovat
  • 2015: Volker Hinz – AREA REVISITED, 11. června – 28. června 2015, Oberhafen, Hamburk[9]
  • 2014: Volker Hinz – Legends, 8. května – 20. června 2014, International Fotofestiwal Łódź, Polsko[10]
  • 2014: Volker Hinz – 14. května – července, HSBC & Trinkaus, Hamburk
  • 2012: Volker Hinz – Stolen Moments, 16. března – 16. června 2012, Galerie “No 6 – Raum für Fotografie„, Brémy[11]
  • 2012: Volker Hinz – stars im stern, 5. – 26. dubna 2012, Gruner + Jahr Pressehaus, Hamburk[12]
  • 2011: Volker Hinz – Triennale der Photographie – Gesichter des Kinos.Internationale Filmstars, 10. dubna – 5. června 2011, Museum Langes Tannen, Uetersen[13]
  • 2008: Volker Hinz – Party, Pumps und Kleiderbügel – Fotografien aus der Modewelt, 23. dubna – 19. června 2008, Landdrostei, Pinneberg
  • 2006: Volker Hinz – Fotografien 1974 – 2004. Retrospektiv, 23. dubna – 30. července 2006, Landesmuseum, Oldenburg[14]
  • 2005: Volker Hinz, '24 hours 7 days, Fotografien 1974–2004. Retrospektiv, 20. dubna – 19. června 2005, Altonaer Museum, Hamburk
  • 2004: Volker Hinz – Böse Bilder mit dem Biogon, 7. března – 18. dubna 2004, Palais für aktuelle Kunst, Glückstadt[15]
  • 2002: Volker Hinz – Selbstporträts, 20. srpna – 20. října 2002, Altonaer Museum, Hamburk[16]
  • 2002: Volker Hinz – Private Life of Muhammad Ali, 14. května – 20. června 2002[17]
  • 1997: Volker Hinz – Prominenten Porträts, 1997 Altonaer Museum, Hamburk
  • 1991–1992: Volker Hinz – Area, putovní výstava, Německo
  • 1991: Volker Hinz – Area, 1991, Fotogalerie Bezirksamt Friedrichshain, Berlín
  • 1990: Volker Hinz – Area, 1990, Fotoforum, Frankfurt
  • 1990: Volker Hinz – Area, 1990, Fotoforum, Brémy
  • 1990: Volker Hinz – Area, 1990, Les Rencontres, Arles, Francie
  • 1982: Volker Hinz – Bilder meiner Wirklichkeit, Landesbildstelle, Berlín
  • 1979: Volker Hinz – Bilder meiner Wirklichkeit, Landesbildstelle, Brémy
  • 1978: Volker Hinz – Bilder meiner Wirklichkeit, Landesbildstelle, Hamburk

Ocenění

editovat
  • World Press Photo Award, 1973, Volker Hinz, 2. cena, Portréty[18]
  • World Press Photo Award, 1975, Volker Hinz, 2. cena, Lidé ve zprávách[19]
  • World Press Photo Award, 1976, Volker Hinz, 3. cena, News[20]
  • Cena ADC Photo Award
  • Lead Award

Knihy

editovat
  • In Love With Photography, by Volker Hinz and Peter-Matthias Gaede (text), Ed. Lammerhuber, Vídeň 2015, 424 stran, 371 fotografií, 1000 podepsaných a očíslovaných kopií, ISBN 978-3-903101-00-5
  • AREA, ed by Jennifer and Eric Goode, New York: Ed. Abrams 2013, ISBN 978-0-810-9727-66
  • Stern Fotografie, Volker Hinz, 67. nové vydání, Hamburg 2012, Gruner + Jahr, 96 stran v 67 částech, ISBN 978-3-652-00068-0
  • Private life of Muhammad Ali Photography by Volker Hinz; A publication by Aplanat Galerie für Fotografie accompanying the Exhibition, Limited ed., 1. ed., Hamburg 2002, Germany: Aplanat Galerie für Fotografie, 63 stran, ISBN 3-922805-74-4
  • Jagmandir: Traum als Wirklichkeit; Das exzentrische Privattheater des Maharana, von Udaipur und André Heller, esej: Jürgen Kesting, fotografie: Volker Hinz a Gabriela Brandenstein, Wídeň: Brandstätter 1991, 160 stran, ISBN 3-85447-400-8
  • Area: photographs, Volker Hinz; Karl Steinorth; Thomas Buchsteiner, Schaffhausen 1990 : Ed. Stemmle, 134 stran, ISBN 3-7231-0414-2

DVD

editovat

2013: Dokumentation – Gespräche mit Volker Hinz – Fotograf – A film by Tom Krausz (TKVisuellFilm Hamburg – německy)[21]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volker Hinz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Hamburker Abendblatt.de: Hamburker Fotograf Volker Hinz ist gestorben (German)
  2. ↑ Biographie Volker Hinz – Der Stern Volker Hinz zum 60 Geburtstag 2007 von Ulrike Posche
  3. ↑ Biographie Volker Hinz
  4. ↑ Volker Hinz in: Die STERN EDITION #67 featuring Volker Hinz. Film-Sneak auf GoSee. Ausstellung im Gruner+Jahr Pressehaus.. www.editorialaward.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-25. 
  5. ↑ „Fotografie ist mein Leben“, Der Stern, 23. dubna 2008 (von David Scherf) výstava Volker Hinz Exhibition
  6. ↑ Der Stern, „Kugelblitz mit Hamburker Witz“ Volker Hinz zum 60. Geburtstag, 18. Juni 2007 (von Ulrike Posche)
  7. ↑ Der Stern, 'Bilder des Menschen in all seinen Facetten' EXTRA – Die 3. Triennale der Photographie. 13 dubna 2005
  8. ↑ Deichtorhallen, Freundeskreis des Hauses der Photographie Hamburk[nedostupný zdroj]
  9. ↑ › nina venus › Videa
  10. ↑ VOLKER HINZ I JEGO GWIAZDY 8 MAJA W ŁODZI
  11. ↑ Volker Hinz - Stolen Moments", Galerie "No 6 - Raum für Fotografie" Brémy 2012 [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-28. (anglicky) 
  12. ↑ "Volker Hinz - Ausstellung - Stars im Stern" im Gruner + Jahr Pressehaus, Hamburk 2012 [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-19. (anglicky) 
  13. ↑ “Volker Hinz – #Triennale der #Photographie – Gesichter des Kinos.Internationale Filmstars„, im Museum Langes Tannen, Uetersen 2011
  14. ↑ "Volker Hinz - Fotografien 1974 - 2004, im Landesmuseum, Oldenburg 2006 [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-19. (anglicky) 
  15. ↑ “Volker Hinz Ausstellung – Böse Bilder mit dem Biogon„, im Palais für aktuelle Kunst, Glückstadt 2004
  16. ↑ “Volker Hinz – Selbstporträts„, Altonaer Museum, Hamburk 2002
  17. ↑ “Volker Hinz – Ausstellung – Private Life of Muhammad Ali", aplanat Studios, Hamburk 2002
  18. ↑ World Press Photo Award, 1973, Volker Hinz, 2. cena, Portréty
  19. ↑ World Press Photo Award, 1975, Volker Hinz, 2. cena, People in the News
  20. ↑ World Press Photo Award, 1976, Volker Hinz, 3. cena, News Features
  21. ↑ Dokumentation - Gespräche mit Volker Hinz - Fotograf - Ein Film von Tom Krausz (TKVisuellFilm Hamburg), 2013 [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-19. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Volker Hinz na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volker_Hinz&oldid=24303910“