Wikipedie

Volby do Evropského parlamentu

volby, ve kterých občané zemí EU volí poslance Evropského parlamentu
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: vzhled
Na tento článek je přesměrováno heslo Evropské volby. Tento článek je o volbách do Evropského parlamentu. O volebních systémech jednotlivých evropských států pojednává článek Volby v Evropě.

Volby v Evropské unii se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. Poslanci Evropského parlamentu jsou takto přímo voleni od roku 1979. Evropské politické strany mají za tímto účelem právo pořádat kampaň v rámci celé Evropské unie. V současné době má Evropský parlament 705 poslanců. Současných 21 českých zástupců bylo zvoleno ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.

Systém hlasování

editovat

Neexistuje jednotný volební systém pro volby do Evropského parlamentu, každý členský stát si může zvolit svůj vlastní systém, ale přitom musí dodržet tři podmínky.[1]

  • Volební systém musí být formou poměrného zastoupení, ať již v rámci stranických kandidátek nebo jednoho přenosného hlasu.
  • Volební oblast může být rozdělena, jestliže to nebude mít vliv na poměrný charakter volebního systému.
  • Jakákoliv uzavírací klauzule nesmí překročit pět procent (devět zemí, včetně České republiky, má stanoveno 5 %, tři 4 %, jedna 3 %, jedna 1,8 % a zbývajících 14 zemí nemá žádnou)[2].

Počet poslanců

editovat

Počet poslanců je určen poměrně podle počtu obyvatel členských států. Ve volbách v roce 2004 bylo zvoleno 732 poslanců, po přijetí Bulharska a Rumunska pak dalších 53 (celkem tedy 785). Pro volby v roce 2009 byl v souladu se smlouvou z Nice určen počet 736.[3][4] Podle pravidel uvedených v Lisabonské smlouvě je pro volby od roku 2014 maximální počet poslanců omezen na 751 (750 plus předseda), přičemž smlouva též stanovuje minimální (6) a maximální (96) počet poslanců jedné země.[5]

Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013      Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013      Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013
Německo  Německo 99 99 96 96 Česko  Česko 24 22 22 21 Slovensko  Slovensko 14 13 13 13
Francie  Francie 78 72 74 74 Řecko  Řecko 24 22 22 21 Chorvatsko  Chorvatsko – – – 11
Irsko  Irsko 13 12 12 11 Itálie  Itálie 78 72 73 73 Maďarsko  Maďarsko 24 22 22 21
Litva  Litva 13 12 12 11 Spojené království  Spojené království 78 72 73 73 Portugalsko  Portugalsko 24 22 22 21
Lotyšsko  Lotyšsko 9 8 9 8 Španělsko  Španělsko 54 50 54 54 Švédsko  Švédsko 19 18 20 20
Slovinsko  Slovinsko 7 7 8 8 Polsko  Polsko 54 50 51 51 Rakousko  Rakousko 18 17 19 18
Kypr  Kypr 6 6 6 6 Rumunsko  Rumunsko 35 33 33 32 Bulharsko  Bulharsko 18 17 18 17
Estonsko  Estonsko 6 6 6 6 Nizozemsko  Nizozemsko 27 25 26 26 Finsko  Finsko 14 13 13 13
Lucembursko  Lucembursko 6 6 6 6 Belgie  Belgie 24 22 22 21 Dánsko  Dánsko 14 13 13 13
Malta  Malta 5 5 6 6
Státy psané kurzívou mají více volebních obvodů. Celkem: 785 736 751 751

Politické skupiny

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Politická skupina Evropského parlamentu.

Evropská lidová strana a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů tvoří dvě největší skupiny v Evropském parlamentu. V Evropském parlamentu existuje mnoho dalších skupin, včetně komunistů, zelených, regionalistů, konzervativců, liberálů a euroskeptiků.

Volba předsedy Evropské komise

editovat

Jednou z novinek, kterou by měly kvůli přijetí Lisabonské smlouvy přinést příští volby do Evropského parlamentu, bude možnost jednotlivých evropských uskupení navrhnout své kandidáty na post předsedy Evropské komise. Hlavní roli při jeho nominaci sice nadále bude hrát Evropská rada, ta tak však podle Lisabonské smlouvy musí konat „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“. Šéfa evropské exekutivy totiž volí právě europoslanci většinou všech svých hlasů.[6]

Volby

editovat
REGION 1979 1984 1989 1994 1999 2004 2009
3,6 6,3 6,3 22 35,3 31,2 10,9
Sever 3,6 2,7 4,5 6,8 16,7 18,1 20,3
23,2 33 45,5 56,8 27,6 23,9 21
33,6 30,9 26,7 31,9 36,4 34,9 37,3
Západ 6,5 10,6 12 8,5 5,2 11,9 12,5
34,1 32,7 32,7 29,9 27,9 30,2 20,8
37 34,3 29,6 25,9 39,8 38,2 45,2
Jih 6,2 4,8 9,5 8,5 5 7,9 5
16 21 29,1 29,9 30,8 33 35
- - - - - 46,4 41
Východ - - - - - 14,3 10
- - - - - 21,4 23,7
26 25,3 23,4 27,7 37.2 36.9 36
Dohromady 9,8 7,1 9,5 7,6 8 12,4 11,4
27,6 30 34,2 34,9 28,8 28,3 25
Volební účast 63 61 58,5 56,8 49,4 45,5 43

Legenda: [     ] Socialisté (PES/S&D) – [     ] Liberálové (ELDR/ALDE) – [     ] Lidovci (EPP/skupina EPP)

Reference

editovat
  1. ↑ Euroskop.cz: Volby do Evropského parlamentu
  2. ↑ Kdy, kde, jak: co je dobré vědět o evropských volbách - infografika [online]. Evropský parlament, 2014-02-24 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Const. changes. europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01. 
  4. ↑ Protocol 34. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-17. 
  5. ↑ Composition of the European Parliament after European elections in June 2009 [online]. Europa (web portal), 2007-10-11 [cit. 2007-10-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ EurActiv.cz. www.euractiv.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-20. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

EurActiv (web euractiv.cz)

MVČR (web mvcr.cz)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Evropského_parlamentu&oldid=24099582“