Vojmír Srdečný

poslední přeživší student odvlečený během nacistických represí proti studentům ze 17. listopadu 1939 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu

Vojmír Dalibor Srdečný (6. října 1919 Albrechtice nad Orlicí14. srpna 2019) byl poslední přeživší student odvlečený během nacistických represí proti studentům ze 17. listopadu 1939 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.[1]

PhDr. Vojmír Srdečný
Narození6. října 1919
Albrechtice nad Orlicí nebo Albrechtice
Úmrtí14. srpna 2019 (ve věku 99 let), 19. srpna 2019 (ve věku 99 let) nebo 2019 (ve věku 99–100 let)
Povolánífyzioterapeut, vysokoškolský učitel, učitel a rehabilitační pracovník
ZaměstnavateléRehabilitační ústav Kladruby (1947–1949)
Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové (1964–1985)
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu (2018)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojmír Srdečný se narodil do velmi činné rodiny. Jeho otec pracoval v pojišťovně a v roce 1913 založil Sokol v Albrechticích a působil v ochotnickém divadle.[2] [3]

Srdečný byl v roce 1939 přijat do Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy v Praze a při studiu bydlel na Švehlově koleji. Na konci října 1939 se zúčastnil protinacistické demonstrace a 15. listopadu téhož roku tryzny za Jana Opletala.[3] Po pěti týdnech studia, 17. listopadu 1939, vtrhla na jeho kolej razie nacistů a stovky studentů včetně něho byly deportovány do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Dvě stovky studentů včetně Srdečného z tábora vyvázly po 1 roce, 1 měsíci a 1 dni a Srdečný se po propuštění vrátil v prosinci 1940 do Albrechtic. Dva roky působil jako praktikant v pojišťovně, potom byl nuceně nasazen v továrně Guss- und Metallgesellschaft v Holicích.[1]

Po druhé světové válce začal zpracovávat evidenci deportovaných studentů. Spolu s Vojtou Janečkem, který byl předsedou historické skupiny „17. listopad“, vytvořili databázi 1200 studentů, kteří byli zadrženi, vězněni a někteří z nich zavražděni.[4]

Srdečného celý život zajímala práce s tělesně hendikepovanými lidmi. V roce 1947 začal působit v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se mu podařilo založit například Kladrubské hry pro tělesně postižené. O dva roky později odešel a uplatnil se jako rehabilitační pracovník ve státních lázních Velké Losiny, kde pomáhal léčit následky dětské obrny. V roce 1959 se opět vrátil do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech.[5] Poté přes 20 let (1964–1985) působil jako odborný asistent na katedře tělesné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

Podporoval sportování u hendikepovaných osob. Proto se velmi zasazoval o účast hendikepovaných sportovců na paralympiádě. Snahy o tuto účast prokázal už na začátku 60. let, ale úspěch se dostavil až v 70. letech 20. století. V roce 1980, kdy se konaly paralympijské hry v nizozemském Arnhemu, jel jako vedoucí výpravy.[3][6] Vojmír Srdečný se stal členem předsednictva Československého svazu tělesně postižených sportovců, který u nás vznikl v roce 1969.[6]

Byl autorem prvních učebnic současného pojetí zdravotní tělesné výchovy - například Tělesná výchova zdravotně oslabených.

Ocenění

editovat

Reference

editovat
  1. a b ave. Zemřel Vojmír Srdečný, poslední přeživší ze Sachsenhausenu. ČT24.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  2. Vojmír Srdečný (1919 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  3. a b c Vzpomínka na pana Vojmíra Srdečného, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  4. Zemřel Vojmír Srdečný, poslední pamětník razie na studentských kolejích 17. listopadu 1939. Odvlekli ho do německého koncentráku. Plus [online]. 2019-09-08 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  5. ČTK; redakce. Zemřel poslední přeživší ze Sachsenhausenu. Vojmíru Srdečnému bylo 99 let. iDNES.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  6. a b ADMIN. Z české paralympijské historie: Průkopník Vojmír Srdečný a jeho Kladrubské hry [online]. 2020-05-07 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  7. https://www.senat.cz/cinnost/pametni_medaile/index.php
  8. Hradec Králové rozdal výroční ceny. Nejvýznamnější událostí bylo odhalení památníku legionářům

Externí odkazy

editovat