Vodní mlýn Štampach
Vodní mlýn Štampach je mlýn v obci Střemy, který stojí na potoce Pšovka.[1] Od roku 1992 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
| Vodní mlýn Štampach | |
|---|---|
 vodní mlýn Štampach | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Výstavba | před 1713 |
| Poloha | |
| Adresa | č.p. 59, Střemy, okres Mělník,  Česko |
| Souřadnice | 50°23′45,88″ s. š., 14°33′22,82″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32741/2-3831 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVodní mlýn je poprvé písemně zmíněn roku 1713, kdy jej vlastnil Pavel Fiala. V prvním Tereziánském katastru z roku 1748 se píše: „1 mlynář na panském mlýně o 1 kole a 1 kroupové stoupě na nestálé vodě.“, ve druhém Tereziánském katastru z roku 1757: „u Střem mlýn Štampach o 1 kole a 1 stoupě na nestálé vodě“.[1]
Roku 1859 jej koupil Josef Kučera a jeho rodině patří stále. V roce 1896 nechal vodoprávní úřad u mlýna osadit normální znamení.[1] V zápisu do vodních knih je uvedeno: „mlýn jest zařízen na 2 složení česká obyčejného staršího systému. Kola mlýnská jsou dvě, pracuje se jimi střídavě“.[1]
Tři synové Josefa Kučery se uplatnili i mimo mlýn: Prof. MUDr. Pavel Ludvík Kučera (1872–1928) se stal ředitelem Státního zdravotního ústavu, Karel Kučera (*1874) zastával funkci ředitele Národní banky v období první republiky a František Kučera (1876–1921), který zůstal ve mlýně, byl komunálním politikem. Pavel a František mají na mlýně pověšenou pamětní desku.[1]
Popis
editovatMlýn je zděný, jednopatrový, mlýnice a dům jsou pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Voda k němu vedla náhonem z rybníka přes stavidlo a vantroky a vracela se zpět odtokovým kanálem do potoka. Při mlýně byla lednice, stoupa a krupník.[1] Dochovalo se torzo obyčejného složení - palečné kolo z hnacího ústrojí a mlýnská hranice, ostatní mlýnská technologie i pohon zanikly.[1]
V 17. století mlýn pohánělo jedno vodní kolo, později dvě; jedno z nich zrušil František Kučera při modernizaci provozu.[1] Krupní stoupa je v Tereziánském i Josefském katastru uvedena jako doplňkový provoz; její pozůstatky v podobě štoku lze nalézt v podlaze mlýnice.[1]
V dotazníku k zápisu do mlynářského rejstříku z roku 1939 je uvedeno, jaké měl mlýn vybavení před skončením mletí v roce 1941.[1] Stroje pocházely většinou z továrny Prokop Pardubice, loupačka byla z vídeňské továrny Hoeder a Co. a jako doplňkový provoz je uveden holendr na výrobu krup od neznámého výrobce.[1]
Roku 1930 měl mlýn jedno kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m³/s, spád 4,29 metru a výkon 3,51 HP.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l Štampach. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 30.5.2012. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Vodní mlýn Štampach. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000144338, rejstříkové číslo ÚSKP 32741/2-3831. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní mlýn Štampach na Wikimedia Commons
