Wikipedie

Vlastimil Ježek

český novinář, publicista a ředitel Českého rozhlasu

Vlastimil Ježek (* 24. července 1963 Praha) je český novinář, publicista a manažer, od června 2022 člen Rady České televize (v letech 2022 až 2024 místopředseda rady). V letech 1993 až 1999 byl generálním ředitelem Českého rozhlasu a v letech 2004 až 2008 generálním ředitelem Národní knihovny ČR.

Mgr. Vlastimil Ježek
Vlastimil Ježek (2019)
Vlastimil Ježek (2019)
2. generální ředitel Českého rozhlasu
Ve funkci:
28. června 1993 – 30. června 1999
PředchůdceJiří Mejstřík
NástupceVáclav Kasík
Generální ředitel Národní knihovny ČR
Ve funkci:
15. září 2004 – 9. září 2008
PředchůdceVojtěch Balík
NástupcePavel Hazuka
Člen Rady České televize
(v letech 2022–2024 také místopředseda rady)
Úřadující
Ve funkci od:
15. června 2022
Stranická příslušnost
Nestraník
do Senátuza KDU-ČSL (2008)
Narození24. července 1963 (61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAlena Ježková 1. manželka
Martina Ježková 2. manželka
Dětidcery Markéta, Klára a Zuzana
Alma materČVUT v Praze (nedokončil)
Univerzita Karlova v Praze
CommonsVlastimil Ježek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 2012 pracuje jako předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.

Osobní život

editovat

Poprvé byl ženatý se spisovatelkou Alenou Ježkovou. 23. prosince 1989 se jim narodila dcera Markéta. S druhou manželkou Martinou má dcery Kláru a Zuzanu.

Vzdělání a profesionální kariéra

editovat

Maturoval na gymnáziu v Praze. Poté pracoval jako stavební dělník, tři semestry studoval stavební fakultu ČVUT v Praze a působil jako vychovatel mentálně retardovaných dětí. V roce 1990 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.[1]

V letech 1986–1987 s dalšími studenty organizoval nástěnné noviny a tištěný časopis Situace. Doma pořádal bytové semináře a přednášky. V listopadu 1989 patřil mezi významné osobnosti studentského stávkového hnutí.

V letech 1990 až 1993 pracoval v redakci později zaniklého deníku Práce. V roce 1993 zvítězil v konkurzu na generálního ředitele Českého rozhlasu, kterým byl až do roku 1999. Poté byl šéfredaktorem týdeníku Naše rodina a založil produkční agenturu TICHÝ-JEŽEK. 15. září 2004 byl ministrem kultury jmenován ředitelem Národní knihovny České republiky.[2] Z funkce byl odvolán 9. září 2008.[3]

Publicistická činnost

editovat

Spolu se Zdeňkem Tichým je spoluautorem knihy Šest z šedesátých o nejvýznamnějších českých divadlech malých forem (2003, ISBN 80-86212-31-9). V roce 1996 v nakladatelství Primus vydal spolu s Kamilou Moučkovou knihu Říkali jí lvice. Je také spoluautorem učebnic Československo v letech 1968 – 1989 a Rok 1989 ve východní Evropě (obě Fortuna).

Často publikuje své texty například v denících Právo, MF DNES, časopisech Týden, Reflex, Lidové noviny, Strategie, Učitelské noviny aj.

V březnu 2009 představil svou knihu Střepiny chobotnice aneb Národ sobě.[4]

Nová budova Národní knihovna na Letné

editovat

Pod Ježkovým vedením Národní knihovna zahájila přípravu pro výstavbu nové budovy. Byl vybrán pozemek na Letenské pláni a v mezinárodní architektonické soutěží byla vybrán návrhu týmu britského architekta českého původu Jana Kaplického z ateliéru Future Systems z 355 návrhů. Budova měla být dostavěna v roce 2012 a měla poskytnout prostor asi pro 10 milionů knih vytištěných po roce 1801. V červenci 2008 ministr Václav Jehlička (KDU-ČSL) konstatoval, že budova kvůli problémům s pozemky a financováním postavena nebude.[5] V září 2008 byl Ježek odvolán z funkce generálního ředitele knihovny.[6]

Osobní a politická angažovanost

editovat

Patřil mezi významné osobnosti studentského stávkového hnutí v listopadu 1989. V době 10. výročí událostí byl signatářem výzvy Děkujeme, odejděte!

V říjnu 2008 kandidoval neúspěšně v senátních volbách za KDU-ČSL. Ve volebním obvodě č. 24 – Praha 9 získal jen 6,97 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[7]

Dne 15. června 2022 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou do funkce člena Rady České televize.[8] Získal 96 hlasů z 98 možných hlasů.[9] V prosinci 2022 se stal místopředsedou rady.[10] Post místopředsedy rady zastával do června 2024.[11]

Reference

editovat
  1. ↑ Vlastimil Ježek [online]. Britské listy [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vstupte! s Vlastimilem Ježkem nejen o Národní knihovně. Český rozhlas [online]. 2005-09-09 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ředitel Národní knihovny Ježek byl odvolán. ČT24 [online]. 2008-09-09 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vlastimil Ježek napsal o „životě a smrti chobotnice“. ČT24 [online]. 2009-03-02 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ JEŽEK, Vlastimil. Střepiny chobotnice aneb národ sobě. 1. vyd. Řitka: Daranus, s.r.o., 2009. 279 s. ISBN 978-8086983-69-1. 
  6. ↑ Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka. Český rozhlas [online]. 2008-09-10 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. Český statistický úřad [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rada České televize je po měsících opět kompletní. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 06-15-2022 [cit. 06-16-2022]. Dostupné online. 
  9. ↑ Radními ČT se stali Mrklas, Richterová, Novák, Šafařík a Ježek. Volilo se veřejně. Médiář.cz [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Matocha funkci neobhájil, novým předsedou Rady ČT byl zvolen Karel Novák. Médiář.cz [online]. 2022-12-07 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ježek, Matocha a Šafařík v předsednictvu Rady ČT skončili. Médiář.cz [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vlastimil_Ježek&oldid=24306345“