Vlastimil Herold

Vlastimil Herold (19. července 1924, Nižný Hrabovec – 10. března 2004, Bratislava) byl česko-slovenský výtvarník, grafik, ilustrátor, karikaturista, typograf a filmař. Patří k zakladatelům slovenského animovaného filmu.

Vlastimil Herold
Narození	19. července 1924 Nižný Hrabovec, Československo
Úmrtí	10. března 2004 (ve věku 79 let) Bratislava
Povolání	malíř, režisér, typograf, výtvarník, karikaturista, ilustrátor a animátor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Narodil se 19. července 1924 v Nižném Hrabovci na východním Slovensku v rodině českého četnického strážmistra, povolaného po vyhlášení samostatnosti Československé republiky k vykonávání státní služby na Slovensko. Po vzniku samostatného Slovenského státu v roce 1939 byla rodina nucena vrátit se do Čech. Za Protektorátu studoval Vlastimil Herold nejprve na Vojenském gymnáziu, které po ukončení kvarty opustil a pokračoval ve studiu na Strojní průmyslovce ve Vysokém Mýtě. Stále víc však tíhl ke grafice a malířství. V letech 1942–1944 studoval malířství na Večerní škole kreslení profesora V. Tittelbacha v Praze. Po válce nastoupil do právě zakládaného Studia kresleného filmu Bratří v triku v Praze, kde se pod vedením již renomovaných tvůrců seznámil s technikou filmové animace a získal absolventský list. Osvojil si zde důležitý poznatek, že na světě není předmětu, který by se nedal výtvarně oživit (animovat). V tu dobu se seznámil s animátorkou Libuší Černou, čerstvou absolventkou grafické školy, která mu později asistovala při vzniku všech jeho filmů. Ve studiu působil až do roku 1951. V tomto roce musel Studio kresleného filmu opustit, neboť byl povolán v rámci poúnorové propagandistické akce „70 000 do výroby“ do České zbrojovky v Brně, kde pracoval po dva roky. V roce 1953 se společně usadili na Slovensku, kde zahájili svou činnost v Trikovém oddělení Studia populárně-vědeckého filmu v Bratislavě. Vlastimil Herold zde vytvořil dva krátké animované filmy Dvaja chlapci v papieri (1955), Jablko poznania (1955), inspirovaný kresba­mi francouzského karikaturisty Jeana Effela, na jejichž základě bývá někdy označován za „prvního profesionála slovenského animovaného filmu“. O rok později natočil další dva filmy: Čistiace potreby (1956) a barevný film Robinson (1956) pro Nakladatelství dětské literatury. Všechny tyto filmy již opustily rámec animované reklamy a přerostly do žánru animované grotesky.

Knižní grafika, průmyslový design a plakátová tvorba.

V roce 1958 se Vlastimil Herold stal členem Svazu slovenských výtvarných umělců a svou práci ve Slovenském krátkém filmu na čas přerušil. Svoji uměleckou tvorbu uplatňoval nadále jako nezávislý výtvarník, grafik a ilustrátor. Pravidelně vystavoval na přehlídkách užitého umění a průmyslového designu. Z této doby pocházejí jeho návrhy na firemní značky, loga, potravinářské obaly a etikety. Podstatnou náplní jeho tvorby se staly návrhy knižních obálek, grafická uspořádání knih a edicí a knižní ilustrace. Během následujících čtyř desetiletí své knižní tvorby graficky upravil na dvě stě knižních titulů. V letech 1961-1965 graficky utvářel a ilustroval obsáhlý čtvrtletník Knižný magazín, seznamující čtenáře s aktuálními domácími i světovými knižními novinkami. V průběhu 60’ let se zabýval se i tvorbou reklamních a osvětových plakátů. Pro bratislavské nakladatelství Šport vytvořil sérii propagačních plakátů Československo, zobrazující architektonické dominanty některých historicky významných slovenských měst. Výběr motivů, jejich grafické ztvárnění a technická dokonalost provedení, nalezly ocenění zejména na zahraničních výstavách. Je autorem i řady filmových plakátů, mezi jinými dramatu Půlnoční mše (1962), komedií Skalni v ofsajde (1961), Statočny zlodej (1958).

Soubor:Nálepka krabičky od zápalek, Vlastimil Herold, 1954.jpg

Nálepka krabičky od zápalek, design: Vlastimil Herold, (60' léta).

Animované filmy

V roce 1969 se Vlastimil Herold do Studia kresleného filmu v Bratislavě vrátil a působil tu příštích dvacet let. Mezi filmy, které zde v tomto období vytvořil, zaujímá přední místo Varila myšička kašičku (1974), v němž prostřednictvím plošné animace sloučil hravost dětského leporela, sestaveného z ornamentálních kreseb Ľudovíta Fully, s prostotou lidových říkanek, zhudebněných Eugenem Suchoněm. "Na námět lidových říkanek vznikl syntetický film, originální a náročný projekt, vycházející z lidové tradice, klasický příklad animovaného filmu o umění, arsfilm." Ve filmu Orbis pictus (1978) nahlédl do 17. století. Technikou linorytu ztvárnil ilustrační předlohu gymnazijního profesora Jonáše Bubenka - dřevoryty, jimiž ilustroval první levočské vydání díla J. A. Komenského Orbis sensualium pictus z roku 1679. Tři století po jeho vydání ztvárňuje film Komenského poselství nezlomnosti lidského ducha. Ve filmu Trnky (1978) parafrázoval vlastním způsobem pohádku O kohoutkovi a slepičce a poskytl mu sarkasticky nedětský závěr, že i dobromyslná a nezištná slepička se pod vlivem okolností přizpůsobí poměrům a nadále jedná zrovna tak egoisticky, jako ti všichni, které zprvu prosila o pomoc. Ve spolupráci s výtvarníkem Ondrejem Zimkou vytvořil film Babka Jezibabka (1980), v němž svedl dohromady pohádkový motiv babky čarodějky s novodobým zlem, ztělesněným pilotem žravého letadla. Animovaný film Fauly (1981) uvádí humorně i kriticky malé epizody ze světa sportu. Grafická předloha Ľudovíta Fully Vtáčia krajina vytvořená technikou kolorovaného linorytu ho inspirovala k filmu Fŕŕ… (1983), ilustrujícímu z pohledu dobových společenských poměrů lidové pořekadlo: "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají". Originální zvukový doprovod měl přitahovat pozornost diváka k nosnému grafickému médiu – papíru. Ve filmu Vynálezca (1983) spojil v animaci rytiny historických vynálezů s loutkovými postavičkami, vytvořenými výtvarníkem Dušanem Junekem. Film vypráví příběh vědce, který představuje znuděnému úředníku na patentovém uměleckými úřadě svoje stroje. Dělí se na dva světy, jeden – loutkový – ukazuje postavy úředníka a vynálezce, druhý – kreslený – ukazuje rytiny technických nákresů v pohybu. Autor se tu nechal inspirovat uměleckými rytinami historických vynálezů, které pro film animoval. V dokumentárním filmu 90 listov (1983), vytvořeném spolu s dramaturgem Rudolfem Urcem připomíná spolupráci Mikoláše Alše se slovenským satirickým časopisem Černokňažník, který vycházel koncem 19. století v Turčanském Svätém Martině. Devadesát dopisů, které si během deseti let spolu vyměnili tehdejší redaktor časopisu Ďurij Čajda s Mikulášem Alšem podává svědectví o spolupráci i jejich vzájemném vztahu. Dnes jsou uloženy v Muzeu Aloise Jiráska a Mikoláše Alše v pražském letohrádku Hvězda.

Za nejvýznamnější Heroldův film je považován snímek Kúzelník a kvetinárka z roku 1986, který vytvořil ve spolupráci se scenáristou Lubomírem Feldekem a výtvarníkem Miroslavem Cipárem. Poetický text o kouzelníkovi, jeho kouzelnickém cylindru, který vykouzlí ve městě kloboukovou krajinu, a květinářce Ramóně – působivě sdělil Milan Lasica. Bajka ruského spisovatele Vladimíra Sutejeva "Co je to za ptáka?" ho inspirovala k vytvoření filmu Čudný vták (1987), za použití výtvarných návrhů Věruny Melčákové-Junekové. V posledním svém filmu Prvý list (1988), podle stejnojmenné povídky Rudyarda Kiplinga, uplatnil Vlastimil Herold techniku papírové animace podle vlastních výtvarných návrhů.

Po odchodu ze Slovenského krátkého filmu v roce 1989 se Vlastimil Herold věnoval drobné kresbě, zejména ex libris. V průběhu 90' let se zúčastnil četných domácích i zahraničních přehlídek těchto subtilních miniatur, a stal se jejich vyhledávaným autorem. Hodnocena byla „... stručnost výrazu, skvělé začlenění písma (dnes málokdy vídané) do jednoduchého obrázku a výsledná údernost jeho realizovaného nápadu".

Celoživotní dílo Vlastimila Herolda bylo oceněno roku 2004 na 12. Mezinárodním festivalu ART Film v Trenčianských Teplicích. Slovenský filmový svaz a Literární fond Slovenské republiky mu udělili nejvyšší slovenské filmové ocenění, Zlatou kameru In Memoriam za dlouhodobé a umělecky významné působení ve slovenské kinematografii.

Vlastimil Herold zemřel v Bratislavě 10. března 2004 ve věku nedožitých 80 let.

Filmografie

• 1955 Jablko poznania, inspirovaný kresba­mi francouzského karikaturisty Jeana Effela.
• 1955 Dvaja chlapci v papieri.
• 1956 Čistiace potreby.
• 1956 Robinson Crusoe.
• 1972 Sobotienka ide.
• 1973 Trénovaná myš (TV).
• 1974 Varila myšička kašičku (podle kreseb Ľudovíta Fully, dětské říkanky zhudebnil Eugen Suchoň, oceněno).
• 1978 On a ona.
• 1978 Trnky.
• 1978 Orbis pictus (podle historické levočské předlohy Jonáše Bubenka ke spisu J. A. Komenského Orbis pictus) (oceněno).
• 1980 Babka Jezibabka (ve spolupráci s výtvarníkem Ondrejem Zimkou).
• 1981 Fauly (oceněno).
• 1983 Frr… (podle grafické předlohy Ľudovíta Fully Vtáčia krajina) (oceněno).
• 1983 Vynálezca (ve spolupráci s výtvarníkem Dušanem Junekem).
• 1983 90 listov (ve spolupráci s dramaturgem Rudolfem Urcem (oceněno).
• 1986 Kúzelník a kvetinárka, ve spolupráci se scenáristou Lubomírem Feldekem a výtvarníkem Miroslavem Cipárem (oceněno).
• 1987 Čudný vták (podle Vladimíra Sutejeva, výtvarné návrhy Věruna Melčáková-Juneková).
• 1988 Prvý list (podle Rudyarda Kiplinga).

Ocenění

Výtvarné práce

• 1958 II. cena na III. Celoslovenské výstavě užitkové grafiky, Bratislava.
• 1965 III. cena v oboru užitkové grafiky na V. Celoslovenská výstava užitkové grafiky a průmyslového výtvarnictví.
• 1966 I. Cena za nejlepší plakát roku "pF 67".
• 1972 Stříbrná medaile na 10. Mezinárodní výstavě turistických plakátů v Miláně za plakát „Les églises en bois“.
• 1978 Zlatá medaile na XII. Mezinárodní výstavě plakátů cestovního ruchu v Catanii (1. cena v kategorii Humor za plakát „Visité la Tchécoslovaqui: le poisson“).
• 1985 I. cena v soutěži na značku Slovenského animovaného filmu.
• 2000 3th Prize EX EQUO, International Ex-libris Competition, Belgrad, Exlibris: The Child.
• 2001 Diploma de Onoare na Trienală Internatională de Arad, Muzeul De art a Arad (19.1. -19. 3. 2001), Ex Libris „Ioan Slavici".

Ocenění filmová tvorba

• 1978 Cena Národní Galerie v Praze za film Orbis Pictus.
• 1982 Cena za film Fauly na IX. Mezinárodním festivalu sportovních a turistických filmů Kranj, Slovinsko.
• 1984 Cena Slovenského  literárního fondu za scénář animovaného filmu "FŔŔ".
• 1984 Cena na XIX. Academia filmu Olomouc za filmové ztvárnění dosud nezpracovaných materiálů o spolupráci Mikoláše Alše se slovenským obrozeneckým časopisem Černokňažnik.
• 1986 cena Stříbrný větrníček na 16. Festivalu filmů pro děti a mládež v Gottwaldově (1986).
• 1988 2. cena na II. Festivalu animovaných filmů v Českých Budějovicích v kategorii Tvorba pro děti filmu "Kúzelnik a kvetinárka".
• 2004 Zlatá kamera in Memoriam Slovenského filmového svazu a Literárního fondu Slovenské republiky za dlouhodobé a umělecky významné působení ve Slovenské kinematografii na 12. Mezinárodním festivalu ART Film Trenčianské Teplice, 2004).

Vzpomínkové akce

• 2024 SFU uvádí "Blok krátkych animovaných filmov pri príležitosti nedožitých 100. narodenín Vlastimila Herolda, jednej zo zakladateľských osobností slovenského animovaného filmu" na 30. IFF Art Film Košice.
• 2024 Slovenské Centrum Dizajnu, Bratislava – Výstava ke 100. výročí narození Vlastimila Herolda „Takto alebo takto“ (11. 6. – 31. 8. 2024).
• 2024 "Večer animovaných filmů Vlastimila Herolda ke 100. výročí jeho narození" v kině SVU Lumière, Bratislava (19.7.2024)

Odkazy

Literatura

• Urc. Rudolf; Animovaný film, Osveta, Martin, 1980.
• Výtvarný život: Jubilanti; Vlastimil Herold, 6/29 (1984), s. 45.
• Filmový přehled. Katalog SFÚ, [Roč. 36], č. 2 (1985).
• Mlynarčíková, Dolnák; Svety pokoja a nepokoja – Chvíla s Vlastimilom Heroldom; Film a divadlo (24/1985).
• Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců (1950-1999), Heslo – Vlastimil Herold; Výtvarné centrum Chagall, 1999.
• Urc, Rudolf; Viktor Kubal and his contemporaries in Slovak animated films for children, Bratislava, Bibiana, 2003.
• Chalupský, Josef; Vlastimil Herold, Knižní značka, (2/2004).
• Szabóová, Jana; Vlastimil Herold, prvý profesionál slovenského animovaného filmu: Dizertačná práca doktorandská ArtD. Bratislava, 2008.
• Perďochová Eva, Vlastimil Herold – Po stopách režiséra a výtvarníka; Homo Felix (1/2013).
• Silvia Kružliaková; Vlastimil Herold – Od kresby cez animáciu až po propagáciu a úžitkovú grafiku, Designum,2/2024.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlastimil Herold
• Vlastimil Herold na Abart.cz

Autoritní data	AbARTP: 6573 NKC: xx0159446 ISNI: 0000 0001 1254 4855 VIAF: 164034295