Vlasta Petrovičová

česká herečka, překladatelka a spisovatelka

Vlasta Petrovičová, rodným jménem Vlastimila Horáková, provdaná Vlasta Neffová (25. září 1903 Přerov[1]12. února 1980 Praha) byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka, manželka spisovatele Vladimíra Neffa.

Vlasta Petrovičová
Rodné jménoVlastimila Horáková
Narození25. září 1903
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1980 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníherečka, spisovatelka
Manžel(ka)
Děti
PříbuzníDavid Neff (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlasta Petrovičová ve Smoking revue V+W, 1928

Narodila se v Přerově,[p 1] v rodině strojvůdce Leopolda Horáka (1873–1919) a jeho manželky Emilie, rozené Ondruškové (1880–1917).[1] Měla čtyři sourozence, kteří zemřeli na tuberkulózu okolo roku 1910. Matka jí zemřela v roce 1917, otec v roce 1919.[2] V šestnácti letech odešla od příbuzných ke kočovnému divadlu.[3]

S kočovným divadlem se dostala do Prahy, kde již zůstala a v devatenácti se provdala za bývalého carského důstojníka Marka Bičurina, který byl v Praze divadelním a koncertním impresáriem. (Bičurin například zastupoval v Praze Fjodora Šaljapina a Rudolfa Firkušného, kterému pomáhal i v emigraci v Lisabonu a v New Yorku.[4])

V Praze hrála v Osvobozeném divadle a dalších pražských divadlech, získala i několik filmových rolí (viz Dílo). Před německou okupací, kdy již byla partnerkou Vladimíra Neffa, odmítla s manželem Markem Bičurinem emigrovat. V období Protektorátu se živila jako skriptka u filmu. Přitom napsala několik divadelních her a po osvobození s Vladimírem Neffem překládala z ruštiny.

V prosinci 1944 se podruhé provdala, za spisovatele Vladimíra Neffa.[5] Spisovatel Ondřej Neff je její syn.

Je pochována na Vyšehradském hřbitově, v rodinném hrobě, spolu s manželem Vladimírem Neffem.

Divadlo

editovat

Autorka divadelních her

editovat
  • Střídavě oblačno (veselohra o třech dějstvích, repertoární hra Městských divadel pražských, V Praze, A. Neubert, 1943)
  • Růžové dopisy (komedie o třech jednáních, Plzeň, Osvěta, Jaromír Mareš, 1948, po Praze hráno 1944 i v Olomouci[7])
  • Děravá škorně (komedie o 4 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1954)
  • Růžové dopisy (komedie o 3 dějstvích , Praha, ČDLJ, 1956)
  • Slamník (Komedie o 3 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1956)

Autorka překladů

editovat
  • Pozdní láska (hra o 4 dějstvích, A.N. Ostrovskij, Praha, Dilia, 1973)
  • Racek (komedie ve 4 dějstvích, Anton Pavlovič Čechov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1973)
  • Vojna a mír (podle stejnojmenného románu L.N. Tolstého napsal G.P. Ansimov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1976)
  • Smrt brejlatého vezíra (Jurij Tyňanov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Lidové nakladatelství, 1979)


Filmografie

editovat

Herečka

editovat

Autorka námětu a zpracování

editovat

Poznámky

editovat
  1. Některé zdroje uvádějí jako místo narození Dluhonice (dnes Přerov) nebo chybně Dluhovice. Matriční zápis o narození a křtu ale zaznamenává jako místo narození Přerov č. 1250 a Dluhonice jako místo, odkud pocházel otec.

Reference

editovat
  1. a b Matrika narozených Přerov, 1903-1908, snímek 83, Záznam o narození a křtu[nedostupný zdroj]
  2. Index zemřelých, Přerov, 1784-1921, snímek 69[nedostupný zdroj]
  3. Miloš Fikejz: Český film, Petrovičová Vlasta. libri.cz [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  4. POHL, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Brno, 2016. Disertační práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jindřiška Bártová. Dostupné online.
  5. Umělecká svatba (dostupné online v NK ČR). Pressa. 13. 12. 1944, s. 2. 
  6. JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy.... Brno, 2006. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Spurná. Dostupné online.
  7. Růžové dopisy i v Olomouci. Lidové noviny. 4. 4. 1944, s. 4. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • NEFF, Ondřej. Večery u krbu. Litomyšl: Paseka, 1995. S. 86, 87, 120, 184–196. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat