Vlasová pochva
Vlasová pochva je označení pro třívrstvý obal kolem vlasové cibulky; spolu s ní tvoří tzv. vlasový folikul.[1][2] Vlasová pochva je tvořena dvěma epiteliálními a jednou vnější vazivovou vrstvou:[1][3]
- vnitřní epitelová pochva (vagina radiculis interna) – nejvnitřnější vrstva obalující vlasovou cibulku. Skládá se ze dvou dílčích vrstev. Nejblíže vnitřku je Huxleyho vrstva, směrem ven na ní navazuje Henleova vrstva (tu popsal německý lékař a anatom Friedrich Gustav Jakob Henle (1809–1885), známý mimo jiné i objevem Henleovy kličky).[4] Obě vrstvy jsou propojeny dezmozomy a tvoří je kubické epiteliární buňky se zploštělými jádry, které obsahují zrna s trichohyalinem. Tyto buňky postupem času odumírají a keratinizují,
- vnější epitelová pochva (vagina radiculis externa) – nachází se vně od vnitřní pochvy a je s ní propojena dezmozomy. Je silně keratinizovaná (obsahuje keratinocyty bez keratohyalinu). Na povrchu se nachází hyalinní vrstva a bazální lamina oddělující vlasový váček od okolní škáry,
- vazivová pochva (bursa pili) – zesílené vazivo škáry, jež obsahuje vlasový folikul. Vybíhají z ní cirkulárně a longitudálně kolagenní (a místy i elastická) vlákna, která připevňují vlas v škáře. Poblíž se nachází melanocyty navozující barvu vlasu.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Henle's layer na anglické Wikipedii.
- ↑ a b JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.
- ↑ Henle's layer. TheFreeDictionary.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007.
- ↑ ROBINSON, Victor. The Life of Jacob Henle. [s.l.]: [s.n.], 1921. 117 s. Dostupné online.
