Vladivoj Tomek
Vladivoj Tomek (9. června 1933 Praha – 17. listopadu 1960 Praha, Pankrácká věznice) byl skaut, odpůrce československého komunistického režimu odsouzený za trestné činy velezrada, vražda, padělání a pozměňování platidel. Podle některých názorů je Tomek poslední osobou popravenou československou komunistickou justicí z politických důvodů.[2][3]
| Vladivoj Tomek | |
|---|---|
_AI.jpg) | |
| Narození | 9. června 1933 Praha  Československo |
| Úmrtí | 17. listopadu 1960 (ve věku 27 let) Pankrácká věznice, Praha Československo |
| Příčina úmrtí | popraven |
| Místo pohřbení | neznámé |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Příbuzní | Vladimír Bystrov bratranec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
_17.jpg)
Životopis
editovatČinnost Vladivoje Tomka
editovatJiž jako mladistvý vystupoval proti komunistickému režimu (například karikatury politiků apod.). Dne 16. prosince 1952 se třemi kamarády potkal v tramvaji čtyři vojáky, které chtěl odzbrojit. Dva z nich souhlasili a zbraně jim vydali, ovšem druzí dva se je pokoušeli zastavit. Poté, co se jeden z vojáků pokoušel střílet, začali utíkat a jednoho vojáka buď Tomek nebo jeho kamarád zastřelil a dalšího zranil.[4][5] Se svou skupinou chtěl Tomek dále podnikat protikomunistické záškodnické akce. Plán na bombový útok na ÚV KSČ byl však přerušen z důvodu rozdrcení Maďarského povstání.[6]
Zatčení a soudní proces
editovatZatčen byl dne 18. prosince 1959. Členové odbojové skupiny byli obžalováni z velezrady, vraždy, padělání a pozměňování platidel. On sám projevil ochotu učinit doznání, které bylo poprvé v dějinách československé kriminalistiky zaznamenáno pomocí magnetofonu.[7]
Řádný soud na základě zajištěných důkazů se v podstatě ztotožnil s názory obžaloby. Členům Tomkovy skupiny – kromě něj samotného – vyměřil tresty odnětí svobody od 2,5 do 25 let nepodmíněně, propadnutí veškerého jmění, ztrátu vojenských hodností a ztrátu čestných práv na dobu 3 let po odpykání trestu.
V jeho případě soud přihlédl k míře jeho iniciativy a závěrům posudku, který jej charakterizoval – mimo jiné – jako jedince, jehož ponecháním v lidské společnosti by dále byly ohrožovány lidově demokratický společenský řád a životy lidí a jehož náprava není možná. Tomek byl odsouzen podle § 78 odstavce 3 a 5, § 216, § 139 odstavce 1 trestního zákona[8] s přihlédnutím § 22 odstavci 1 k trestu smrti, prezident republiky Antonín Novotný mu neudělil milost a poprava byla vykonána 17. listopadu 1960 (výkon trestu byl nařízen na 11:50; v tomto případě nebylo dodrženo nařízení popravovat za úsvitu).
- Vězeňská identifikační fotografie Vladivoje Tomka (rok 1959)
-
-
-
_Arrest_Photo_A.jpg)
_Arrest_Photo_B.jpg)
_Arrest_Photo_C.jpg)
Urna s popelem Vladivoje Tomka byla převzata státními orgány. Její další osud není znám.[9] Na Čestném pohřebišti na pražském Ďáblickém hřbitově se nachází Tomkův symbolický hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[10]
Publicita
editovatO popravě nebyla vydána tisková zpráva; věc byla široké veřejnosti prakticky neznámá až do Sametové revoluce. Dodnes nebyly okolnosti případu dostatečně vědecky studovány.
V roce 1967 však v 50 000 nákladu vyšla prorežimně naladěná kniha autorů Romana Cílka a Jaromíra Křivana s názvem Smrtelný byl druhý zásah.
V roce 2001 byla v Praze Tomkovi odhalena pamětní deska v Praze 7 (U Krále železnic).[11]
Rodina
editovatByl bratrancem Vladimíra Bystrova.[12]
Jeho strýc Nikolaj Bystrov byl vězněn v gulagu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jitka Lenková. Pamětní deska Vladivoj Tomek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_tomekv.php Navštíveno 28. 2. 2009
- ↑ Podle názoru historika Ivo Pejčocha poslední popravy z politických důvodů v Československu byly vykonány 9. srpna 1966, kdy byli v Praze popraveni vojíni základní služby Vladimír Cagášek a Alois Porteš. PEJČOCH, Ivo. Vojáci na popravišti. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-87567-01-2.
- ↑ www.army.cz [online]. [cit. 2006-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-03-02.
- ↑ http://www.arcig.cz/projekty/historseminar/lang.pdf
- ↑ Praha 7 [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-10.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 165.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
- ↑ http://www.totalita.cz/pomnik/pomnik_praha_005.php
- ↑ Umřel Vladimír Bystrov. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2010-06-01 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladivoj Tomek na Wikimedia Commons - Petr Blažek - Tomáš Bartovský: webové stránky věnované Vladivoji Tomkovi, 17. 11. 2020 Archivováno 22. 1. 2021 na Wayback Machine.
- Petr Zídek: Tajemný případ-Vladivoje-Tomka
- informace o Tomkově skupině a informace o pamětní desce na tematicky zaměřeném webu
- informace z tisku
- o protikomunistické činnosti skautů, v přílohách fotokopie obžaloby, rozsudku, protokolu o výkonu Tomkova trestu
- Vladimír Bystrov: Vladivoj Tomek – poslední politická poprava Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Ivo Krieshofer VZPOMÍNKA: Můj spolužák terorista (?)
- Kriminalistický sborník 1962
- Roman Cílek, Jaromír Křivan: Smrtelný byl druhý zásah, Vydavatelství MNO Praha 1967
- Proč dostal poslední politický trest smrti teprve 27letý Vladivoj Tomek? Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, citace z vyšetřovacího spisu.
