Vladivoj Tomek

skaut a protikomunistický odbojář popravený 1960
Tento článek je o skautovi popraveném v roce 1960. O historikovi a politikovi pojednává článek Václav Vladivoj Tomek.

Vladivoj Tomek (9. června 1933 Praha17. listopadu 1960 Praha, Pankrácká věznice) byl skaut, odpůrce československého komunistického režimu odsouzený za trestné činy velezrada, vražda, padělání a pozměňování platidel. Podle některých názorů je Tomek poslední osobou popravenou československou komunistickou justicí z politických důvodů.[2][3]

Vladivoj Tomek
Narození9. června 1933
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. listopadu 1960 (ve věku 27 let)
Pankrácká věznice, Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtípopraven
Místo pohřbeníneznámé
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
PříbuzníVladimír Bystrov bratranec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v ulici Dukelských hrdinů číslo popisné 349/15 v Praze 7[1]
Symbolický náhrobek Vladivoje Tomka na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let – třetí odboj

Životopis

editovat

Činnost Vladivoje Tomka

editovat
Související informace naleznete také v článku Othello (skupina).

Již jako mladistvý vystupoval proti komunistickému režimu (například karikatury politiků apod.). Dne 16. prosince 1952 se třemi kamarády potkal v tramvaji čtyři vojáky, které chtěl odzbrojit. Dva z nich souhlasili a zbraně jim vydali, ovšem druzí dva se je pokoušeli zastavit. Poté, co se jeden z vojáků pokoušel střílet, začali utíkat a jednoho vojáka buď Tomek nebo jeho kamarád zastřelil a dalšího zranil.[4][5] Se svou skupinou chtěl Tomek dále podnikat protikomunistické záškodnické akce. Plán na bombový útok na ÚV KSČ byl však přerušen z důvodu rozdrcení Maďarského povstání.[6]

Zatčení a soudní proces

editovat

Zatčen byl dne 18. prosince 1959. Členové odbojové skupiny byli obžalováni z velezrady, vraždy, padělání a pozměňování platidel. On sám projevil ochotu učinit doznání, které bylo poprvé v dějinách československé kriminalistiky zaznamenáno pomocí magnetofonu.[7]

Řádný soud na základě zajištěných důkazů se v podstatě ztotožnil s názory obžaloby. Členům Tomkovy skupiny – kromě něj samotného – vyměřil tresty odnětí svobody od 2,5 do 25 let nepodmíněně, propadnutí veškerého jmění, ztrátu vojenských hodností a ztrátu čestných práv na dobu 3 let po odpykání trestu.

V jeho případě soud přihlédl k míře jeho iniciativy a závěrům posudku, který jej charakterizoval – mimo jiné – jako jedince, jehož ponecháním v lidské společnosti by dále byly ohrožovány lidově demokratický společenský řád a životy lidí a jehož náprava není možná. Tomek byl odsouzen podle § 78 odstavce 3 a 5, § 216, § 139 odstavce 1 trestního zákona[8] s přihlédnutím § 22 odstavci 1 k trestu smrti, prezident republiky Antonín Novotný mu neudělil milost a poprava byla vykonána 17. listopadu 1960 (výkon trestu byl nařízen na 11:50; v tomto případě nebylo dodrženo nařízení popravovat za úsvitu).

Urna s popelem Vladivoje Tomka byla převzata státními orgány. Její další osud není znám.[9] Na Čestném pohřebišti na pražském Ďáblickém hřbitově se nachází Tomkův symbolický hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[10]

Publicita

editovat

O popravě nebyla vydána tisková zpráva; věc byla široké veřejnosti prakticky neznámá až do Sametové revoluce. Dodnes nebyly okolnosti případu dostatečně vědecky studovány.

V roce 1967 však v 50 000 nákladu vyšla prorežimně naladěná kniha autorů Romana Cílka a Jaromíra Křivana s názvem Smrtelný byl druhý zásah.

V roce 2001 byla v Praze Tomkovi odhalena pamětní deska v Praze 7 (U Krále železnic).[11]

Byl bratrancem Vladimíra Bystrova.[12]

Jeho strýc Nikolaj Bystrov byl vězněn v gulagu.

Reference

editovat
  1. Jitka Lenková. Pamětní deska Vladivoj Tomek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  2. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_tomekv.php Navštíveno 28. 2. 2009
  3. Podle názoru historika Ivo Pejčocha poslední popravy z politických důvodů v Československu byly vykonány 9. srpna 1966, kdy byli v Praze popraveni vojíni základní služby Vladimír Cagášek a Alois Porteš. PEJČOCH, Ivo. Vojáci na popravišti. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-87567-01-2. 
  4. www.army.cz [online]. [cit. 2006-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-03-02. 
  5. http://www.arcig.cz/projekty/historseminar/lang.pdf
  6. Praha 7 [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  7. [1]
  8. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-10. 
  9. DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 165. 
  10. Dvořáková, 2013, s. 32.
  11. http://www.totalita.cz/pomnik/pomnik_praha_005.php
  12. Umřel Vladimír Bystrov. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2010-06-01 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat