Vladislav Fiala

československý odbojář, pekař, voják a úředník

Vladislav Fiala (19. března 1914 Myslibořice27. září 1944 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Vladislav Fiala
Narození19. března 1914
Myslibořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1944 (ve věku 30 let) nebo 26. září 1944 (ve věku 30 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtípopraven
Národnostčeská
Povolánípekař, voják, úředník
ChoťBožena Holečková
Dětidcera Olga
RodičeJakub Fiala, Anežka Drbalová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladislav Fiala se narodil 19. března 1914 v Myslibořicích 41 na Třebíčsku v rodině koláře Jakuba Fialy a Anežky rozené Drbalové. Mezi lety 1920 a 1925 navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti, do roku 1928 pak obecnou školu v Hrotovicích. Následně se vyučil pekařem, mezi lety 1932 a 1934 pracoval v pekařství v Dukovanech, v praxi pekařského dělníka pokračoval i nadále. V roce 1935 nastoupil na prezenční vojenskou službu, kterou zakončil na podzim roku 1937 v hodnosti četaře, následně pokračoval ve službě jako délesloužící poddůstojník. Souběžně s vojenskou službou absolvoval jednoroční učební kurz při chlapecké měšťanské škole v Jemnici, který ukončil v červnu 1937. Jako voják se zúčastnil Květnové krize i Všeobecné mobilizace v roce 1938. Služba mu byla ukončena společně se zánikem Československé armády v červnu 1939. V květnu a červnu téhož roku absolvoval živnostensko-obchodní kurz organizovaný německou okupační správou. Do října 1939 byl příslušníkem Vládního vojska, ze kterého na vlastní žádost vystoupil. Po krátké anabázi ve službách ministerstva obchodu nastoupil v srpnu 1940 na pozici kancelářského pomocníka na katastrálním úřadu v Moravských Budějovicích. V důsledku nedoléčeného zápalu plic začal Vladislav Fiala trpět na podzim 1940 srdeční neurózou. Dne 30. srpna 1941 se oženil v Pálovicích s Boženou Holečkovou, se kterou jej pojil vztah již od roku 1937, kdy studoval v Jemnici. Dne 17. června 1942 se manželům narodila dcera Olga.

Odbojová činnost

editovat

Bezprostředně po německé okupaci v březnu 1939 se Vladislav Fiala stal členem Obrany národa. Díky práci v Praze sloužil jako kurýr mezi ní a oblastí moravskobudějovicka. Po rozbití ON pokračoval díky svým kontaktům v Praze v práci pro odbojovou organizaci Bílá hora a Kapitán Nemo, kdy využíval služebních cest do hlavního města k doručování zpravodajských informací. Po likvidaci vysílačky Sparta II v tzv. Jinonickém akcízu ukrýval na podzim roku 1941 v Pálovicích člena organizace ÚVOD Rudolfa Volka. Ve stejné době se mu podařilo sloučit v oblasti hrotovicka a moravskobudějovicka zbylé členy Obrany národa se sokolským odbojem v organizaci Zdravíme naše lesy 1941. V důsledku nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského kancléře a masového zatýkání odbojářů v Praze zaniklo spojení s ní a tím i utlumení činnosti organizace. Ta se obnovila, když na začátku května 1944 došlo u Kramolína k vysazení parašutistů v rámci Operace Spelter, jejichž vysílání začala materiálně i zpravodajsky podporovat. Konkrétně Vladislav Fiala dodal informace o přesunu části Vládního vojska do Itálie, snažil se rovněž o obnovení spojení z Prahou. Jiní členové se pokoušeli o provázání s brněnským odbojem. Schůzky na toto téma se kromě Vladislava Fialy a dalších odbojářů zúčastnil i Otakar Večeřa, který byl pod vlivem konfidenta gestapa Viktora Ryšánka. Přestože osoba Otakara Večeři nebudila u některých členů důvěru, spolupráce pokračovala a gestapo tak získalo informace o dosavadních osudech výsadku, dokonce byl předjednán přesun vysílačky k Brnu. Dne 15. června 1944 se ve vysílání BBC objevilo varování před Viktorem Ryšánkem a proto gestapo rozjelo zatýkací akci. Vladislav Fiala nebyl v první vlně zatčen, ale věděl, že po něm gestapo pase, a vzal si v práci volno ze zdravotních důvodů. Odmítl nabídku přesunu na Slovensko a ukrýval se na několika různých místech. Zatčen protektorátními četníky byl na jemnickém nádraží dne 19. srpna 1944. Vězněn a vyslýchán byl v Jihlavě a brněnských Kounicových kolejích. Mezi 21. a 25. zářím téhož roku byl společně s dalšími spolupracovníky výsadku převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 27. září 1944 v 10.30 hodin popraven.

Posmrtná ocenění

editovat
  • V rodných Myslibořicích byla na rodném domě Vladislava Fialy odhalena pamětní deska[1]

Literatura

editovat

Reference

editovat