Vladimír Kadlec (ministr)

český politik a ekonom

Vladimír Kadlec (4. října 1912 Žižkov[1]3. dubna 1998 Praha) byl český a československý ekonom, vysokoškolský pedagog a politik KSČ, v době pražského jara ministr školství Československé socialistické republiky, za normalizace signatář Charty 77.

Prof. JUDr. Vladimír Kadlec, DrSc.
Vladimír Kadlec
Vladimír Kadlec
Ministr školství ČSSR
Ve funkci:
duben 1968 – prosinec 1968
PředchůdceJiří Hájek
Nástupcerezort zrušen
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození4. října 1912
Žižkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. dubna 1998 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
ChoťVěra Kadlecová
Alma materUniverzita Karlova
Profesepedagog, ekonom, politik, publicista, učitel a vysokoškolský učitel
CommonsVladimír Kadlec (ministr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodil se na Žižkově. Pocházel z rodiny železničáře. S rodiči se v mládí přestěhoval do Zdic. Zde vychodil základní školu a v Berouně absolvoval státní reálné gymnázium. V letech 1931-1935 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce pracoval v Národní bance Československé, v Ústřední správě bank a v Kanceláři prezidenta republiky. V období let 1952-1962 působil jako pedagog na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1962 se stal pedagogem na Vysoké škole ekonomické v Praze a od roku 1966 rektorem této školy. Angažoval se i ve stranických funkcích. XIII. sjezd KSČ a znovu Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Od roku 1963 byl členem ekonomické komise ÚV KSČ a členem Státní komise pro řízení a organizaci. Publikoval ekonomické odborné studie. Zabýval se využitím výpočetní techniky.[2][3][4]

V dubnu 1968 získal vládní post v československé první vládě Oldřicha Černíka jako ministra školství. Portfolio si udržel do prosince 1968.[2][5]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“.[6] Po nástupu normalizace byl vytlačen z politického života. Na funkci člena ÚV KSČ rezignoval v září 1969. Rezignace byla schválena v lednu 1970.[3]

V následném období se angažoval v opozici. Patřil mezi první signatáře Charty 77.[4] V roce 1987 mu byla udělena Cena Františka Kriegla za samizdatový ekonomický sborník, který vydával od roku 1977.[7]

Manželkou byla oftamoložka prof. MUDr. Věra Kadlecová, DrSc.[8]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Rocha na pražském Žižkově
  2. a b Životopisy členů nové vlády ČSSR. Rudé právo. Duben 1968, roč. 48., čís. 100, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. 
  4. a b Osobnosti města Zdice [online]. mesto-zdice.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 614–615. 
  6. Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. 
  7. Cena Františka Kriegla [online]. kontobariery.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  8. KADLEC, Vladimír. Podivné konce našich prezidentů. Hradec Králové: Kruh, 1991. 336 s. ISBN 80-7031-612-8. S. 8. 

Externí odkazy

editovat
2. rektor VŠE v Praze
Předchůdce:
Vladimír Sedlák
19661968
Vladimír Kadlec
Nástupce:
Ladislav Veltruský