Vincent Placcius

německý spisovatel

Vincent Placcius (4. února 1642 Hamburk6. dubna 1699) byl německý spisovatel, knihovník, profesor, právník, polyhistor.

Vincent Placcius
Narození4. února 1642
Hamburk
Úmrtí6. dubna 1699 (ve věku 57 let)
Hamburk
PseudonymPacemutus Analyticophilus Nomicus
Povoláníknihovník, spisovatel a právník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

editovat

Placcius se narodil v Hamburku v rodině lékaře. Otec na něj měl velký vliv, byl poměrně významným lékařem, působil v Jeně a Rostocku a po zakotvení v Hamburku založil Collegium medicum. Vincent Placcius se ale nevydal na lékařskou dráhu. Otec mu nejdříve zařídil soukromé vzdělávání, pak navštěvoval hamburské gymnázium. Studoval na univerzitách v Helmstedu a Lipsku. Poté podnikl poznávací cesty po západní a jižní Evropě (Francie, Itálie). V Itálii působil jako knihovník v Padově, ve Francii v Orleáns vystudoval práva a poté přes Holandsko zamířil zpět domů. Po návratu do Hamburku nejdříve působil jako advokát, poté přednášel až do roku 1699 jako profesor morálku na hamburském akademickém gymnáziu. Věnoval se i jazykům, korespondoval se vzdělanci své doby (Gronovius, Thomasius, Leibniz, Bayle). Především jeho filozofické dopisy s Leibnizem, který patřil společně se Spinozou, k největším postavám své doby, jej řadí k tehdejším významným vzdělancům. Zemřel v roce 1699 jako svobodný mládenec. Ve své závěti stanovil, že má být vytvořena nadace pro podporu studentů a pak též nadace pro proselyty, kteří opustili židovské náboženství a konvertovali ke křesťanství.

Zanechal po sobě spisy různého obsahu (právní, filozofické, teologické apod.). Jeho základním dílem je „De Scriptis et Scriptoribus anonymis atque pseudonymous Syntagma“, „Hamburger Schriftsteller-Lexikon“, „Theatrum Anonymorum Et Pseudonymorum, Ex Symbolis & Collatione Virorum Per Europam Doctissimorum Ac Celeberrimorum, Volume 1 (French Edition)". Někdy bývá řazen do proudu tzv. raných osvícenců.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat