Vilém Sasko-Výmarský

Vévoda Sasko-výmarský

Vilém Sasko-Výmarský (11. dubna 1598, Altenburg17. května 1662, Výmar) byl vévoda Sasko-výmarský a po smrti bratra Albrechta od roku 1644 až do své smrti vládce Sasko-eisenašský. Jeho rodiči byli Jan II. Sasko Výmarský a jeho manželka Dorota Marie.

Vilém Sasko-Výmarský
Vévoda Sasko-výmarský
Portrét
Narození11. dubna 1598
Altenburg
Úmrtí17. května 1662 (ve věku 64 let)
Výmar
ManželkaEleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
PotomciJan Arnošt
Adolf Vilém
Jan Jiří
Vilemína Eleonora
Bernard
Dorota Marie
RodWettinové
OtecJan II. Sasko-Výmarský
MatkaDorotea Marie Anhaltská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém se narodil 11. dubna 1598 v Altenburgu jako pátý potomek vévody Jana a jeho manželky Doroty Marie. Měl několik sourozenců: bratry Jana Arnošta, Fridricha, Albrechta, Jana Fridricha, Arnošta a Bernarda. Studoval na univerzitě v Jeně a později doprovázel své bratry i při studiích v zahraničí. V roce 1613 bratři navštívili Francii, Nizozemsko i Velkou Británii a roku 1614 se vrátili do Sasko-výmarského vévodství.

24. srpna 1617 společně s dalšími šlechtici založil jazykovou akademii Fruchtbringende Gesellschaft. Stalo se tak na pohřbu matky Doroty Marie.

Vilém se narodil až jako pátý (třetí přeživší) potomek svých rodičů a ani nepředpokládalo, že by někdy vévodství mohl vládnout. Vévodou byl po otcově smrti nejstarší bratr Jan Arnošt, nicméně, ten o veškeré tituly přišel, když se odmítal podrobit císaři Ferdinandovi II. Štýrskému. Vilém se tak stal vládcem vévodství, avšak samotný titul stále náležel bratrovi. Až po jeho smrti v roce 1626 získal titul vévody Sasko-výmarského. O rok později se Vilém stal držitelem Řádu stability (Orden der Beständigkeit). Mezi lety 1622 až 1623 vytvořil vlastenecký spolek Deutscher Friedbund, který hlásal, mimo jiné, i náboženskou svobodu. Štědré finanční podpory se Vilémovi dostalo například od strýce z matčiny strany Ludvíka I. Anhaltsko-Köthenského.

Stejně jako mnoho jiných vévodů a knížat, i Vilém se musel zapojit do třicetileté války – sloužil pod Petrem Arnoštem II. Mansfeldem a Jiřím Fridrichem Bádensko-Durlašským. Až později začal sloužit pod Kristiánem Brunšvickým.

Během přerozdělování v roce 1614 Vilém udržel Výmar i Jenu pohromadě ve své moci a jeho bratr Albrecht navíc získal Eisenach. Roku 1644 ale Albrecht zemřel a Vilémovi tak připadl i Eisenach, od kterého bylo později odvozováno i Sasko-eisenašské, resp. Sasko-Výmarsko-eisenašské vévodství.

Vilémova armáda byla na poměrně dobré úrovni, za kterou mohl především švédský král Gustav II. Adolf. Když ale Gustav zemřel, hrabě Axel Oxenstierna dohnal Viléma k přistoupení na Pražský mír.

Když v lednu 1650 zemřel Vilémův strýc Ludvík I. Anhaltsko-Köthenský, shodli se členové spolku Deutscher Friedbund, že se Vilém stane Ludvíkovým nástupcem a tedy i hlavou organizace. Oficiálně se tak stalo 8. května 1651 a Vilém si svoji pozici držel až do své smrti.

Vilém Sasko-Výmarský zemřel 17. května 1662 ve Výmaru, když mu bylo čtyřiašedesát let. Jeho nástupcem v roli vévody Sasko-výmarského se stal jeho syn Jan Arnošt II., který vládl až do roku 1683. Vládci Sasko-eisenašského vévodství se po smrti správce Viléma stali (společně) Adolf Vilém Sasko-Eisenašský a Jan Jiří.

Manželství a potomci

editovat
 
Vilémova manželka Eleonora Dorota

23. května 1625, kdy bylo Vilémovi 27 let, se oženil s Eleonorou Dorotou Anhaltsko-Desavskou, která byla jeho nevlastní sestřenicí (byla dcerou Jana Jiřího I., který vzešel z prvního manželství Jáchyma Arnošta Anhaltského, zatímco Vilémova matka Dorota Marie vzešla až z jeho druhého manželství). Pár měl devět dětí, přičemž šest z nich (dvě dcery a čtyři synové) se dožili dospělosti.

  1. Vilém Sasko-Výmarský (26. března 1626 – 1. listopadu 1626)
  2. Jan Arnošt II. Sasko-Výmarský (11. září 1627 – 15. května 1683), ⚭ 1656 Kristýna Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská (23. června 1638 – 7. června 1679)
  3. Johan Vilém Sasko-Výmarský (16. srpna 1630 – 16. května 1639)
  4. Adolf Vilém Sasko-Eisenašský (14. května 1632 – 22. listopadu 1668), ⚭ 1663 Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (7. ledna 1638 – 15. února 1687)
  5. Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský (12. července 1634 – 19. září 1686), ⚭ 1661 Johanetta ze Sayn-Wittgensteinu (27. srpna 1632 – 28. září 1701)
  6. Vilemína Eleonora Sasko-Výmarská (7. června 1636 – 1. dubna 1653)
  7. Bernard II. Sasko-Jenský (14. října 1638 – 3. května 1678), ⚭ 1662 Marie Charlotte de La Trémoille (26. ledna 1632 – 24. srpna 1682)
  8. Fridrich Sasko-Výmarský (19. března 1640 – 19. srpna 1656)
  9. Dorotea Marie Sasko-Výmarská (14. října 1641 – 11. června 1675), ⚭ 1650 Mořic Sasko-Zeitzský (28. března 1619 – 4. prosince 1681), vévoda sasko-zeitzský

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jan I. Saský
 
 
Jan I. Falcko-Simmernský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenbursko-Schwerinská
 
 
Jan Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Sibyla Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
Jan II. Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Simmernsý
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
 
 
 
 
Beatrix Bádenská
 
 
Dorotea Zuzana Simmernská
 
 
 
 
 
 
Kazimír Braniborsko-Bayreuthský
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
 
 
 
 
Zuzana Bavorská
 
Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
Arnošt I. Anhaltsko-Desavský
 
 
Jan V. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Markéta Minsterberská
 
 
Jáchym Arnošt Anhaltský
 
 
 
 
 
 
Jáchym I. Braniborský
 
 
Markéta Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Dorotea Marie Anhaltská
 
 
 
 
 
 
Oldřich Württemberský
 
 
Kryštof Württemberský
 
 
 
 
 
 
Sabina Bavorská
 
 
Eleonora Württemberská
 
 
 
 
 
 
Jiří Braniborsko-Ansbašský
 
 
Anna Marie Braniborsko-Ansbašská
 
 
 
 
 
 
Hedvika Minsterberská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William, Duke of Saxe-Weimar na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat