Viktor Perner
Viktor Perner, také Victor Perner (27. května 1911 Terezín – 10. února 1997 Dolní Podluží) byl za 2. světové války příslušník československé zahraniční armády, kapitán pěchoty (podplukovník gšt. v.v.) československé armády, kapitán francouzské armády.[1][2]
| Viktor Perner | |
|---|---|
| Narození | 27. května 1911 Terezín |
| Úmrtí | 10. února 1997 (ve věku 85 let) Dolní Podluží |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | kapitán pěchoty (podplukovník gšt. v.v.) československé armády, kapitán francouzské armády |
| Složka | Československá exilová armáda |
| Vyznamenání | Důstojník Řádu čestné legie |
Život
editovatJeho otec byl plukovník československé armády (lékař). Studoval na gymnáziu v Litoměřicích a na střední zemědělské škole v Mělníku, kde maturoval. V letech 1933 až 1934 absolvoval vojenskou základní službu. Dne 1. dubna 1935 se stal vojákem z povolání.
Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska ilegálně emigroval do Polska. V červnu 1939 vstoupil do francouzské cizinecké legie, kde byl zařazen do 15. pluku senegalských střelců. Po vypuknutí 2. světové války byl z cizinecké legie uvolněn pro nově vznikající československou zahraniční armádu, sloužil u 1. československé divize v Béziers. Po vojenské porážce Francie v roce 1940 byl spolu s ostatními Čechoslováky evakuován do Anglie, kde prošel několika výcvikovými kursy a získal hodnost nadporučíka pěchoty. Na jaře 1942 požádal prezidenta Edvarda Beneše o povolení přihlášení se do vojenských sil Svobodné Francie (francouzsky Forces Françaises Libres), které po francouzské kapitulaci pokračovaly v boji na straně Spojenců. Na podzim 1942 bylo jeho žádosti vyhověno a Perner se stal příslušníkem 1. divize Svobodné Francie, kde dělal nejdříve velitele čety těžkých kulometů a poté velitele střelecké roty, Dne 21. srpna 1944 byl před Toulonem vážně zraněn šrapnely, po uzdravení se připojil ke své jednotce.[2] Dne 16. března 1945 byl v Sospelu znovu zraněn, a to výbuchem miny.[2] Byl jmenován kapitánem francouzské armády (25. 6. 1945). Demobilizován (z vojenských sil Svobodné Francie) byl dne 10. září 1945.
Dne 15. listopadu 1945 vstoupil do činné služby v československé armádě. Sloužil ve štábních funkcích a přitom absolvoval kurzy na Válečné škole (francouzsky Ecole de Guerre) v Paříži.[2] Dne 1. 4. 1949 byl povýšen na podplukovníka pěchoty a zařazen byl jako profesor
na Vysoké škole válečné v Praze. Z armády byl propuštěn v roce 1953 v hodnosti podplukovníka generálního štábu. Poté dělal v zemědělství (agronoma, předsedu JZD). V v roce 1972 odešel do důchodu.[1][2]
Vyznamenání
editovat- Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky „F“ a „VB“
- Řád čestné legie (ve stupni chevalier) (1945)
- Důstojník Řádu čestné legie (1996)[2]
- Ordre de la Libération (1945)[2]
- Croix de Guerre avec palme (2x)[1]
- Médaille des Blessés
- Médaille Coloniale
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c LÁNÍK, Jaroslav a kol. Vojenské osobnosti československého odboje: 1939–1945. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 223.
- ↑ a b c d e f g Victor PERNER. Musée de l'Ordre de la Libération [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky)