Wikipedie

Vidolice

část obce Pětipsy v okrese Chomutov

Vidolice (německy Widelitz) jsou malá vesnice, část obce Pětipsy v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na západ od Pětipes. V roce 2009 zde bylo evidováno 8 adres.[3] Vidolice leží v katastrálním území Pětipsy o výměře 5,09 km².[4] Vesnicí protéká Vintířovský potok.

Vidolice
Dům čp. 22
Dům čp. 22
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPětipsy
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°19′24″ s. š., 13°19′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel13 (2021)[1]
Katastrální územíPětipsy (5,09 km²)
Nadmořská výška279 m n. m.
PSČ431 53
Počet domů6 (2011)[2]
Vidolice
Vidolice
Další údaje
Kód části obce119580
Zaniklé obce.cz19383
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Antonín Profous odvozuje pojmenování vesnice ze spojení ves lidí Vidolových. V průběhu dějin je vesnice uváděna například ve tvarech a spojeních in Vidoliczich (1383), Vidovice (1518), w Widoliczych (1545), Wiedolicz (1618), Wiedelycze (1654) nebo Widelitz (1846).[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1383, kdy pravděpodobně patřila vladykům z nedalekých Zahořan. Další záznamy z roku 1455 uvádí vesnici v majetku Chotka z Vojnína a v roce 1505 patřila rodu Raberů z Brus. Raberové přišli po stavovském povstání o část majetku včetně Vidolic.[6] Vesnici v roce 1623 koupil od královské komory Ferdinand z Naragolu a připojil ji k vintířovskému panství.[7]

Berní rula z roku 1654 ve vesnici uvádí čtyři sedláky, čtyři chalupníky a dvě rodiny, které žily na obecním majetku. Jedna selská usedlost byla zpustlá, a proto byla připojena k panskému majetku. Zbývající sedláci dohromady obhospodařovávali 105 strychů půdy, měli šest potahů, pět krav a třicet prasat. Majetky chalupníků byly mnohem menší.[8]

Jeden kilometr jižně od vesnice byl od první poloviny 19. století hnědouhelný důl Kazimír. Do jeho uzavření v roce 1873 se v něm vytěžilo asi třicet tisíc tun uhlí. Další důl Jan vybavený parním strojem se nacházel mezi Vidolicemi a Pětipsy. Jeho dolová míra byla propůjčena již v roce 1808 S. Sieglovi a od roku 1838 patřil knížeti Windischgrätzovi, majiteli vintířovského panství. Produkce dolu se do roku 1848 odhaduje na dvacet až padesát tisíc tun uhlí. Potom byl provoz kvůli požáru přerušen a posledním majitelem se stal L. Langhans, který nechal důl v 60. letech 19. století uzavřít.[9]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel (z toho 70 mužů). Kromě sedmi Čechů byli německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 151 obyvatel, kteří byli s výjimkou jedenácti Čechů německé národnosti a všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 133 168 144 157 157 137 151 62 56 30 25 12 23 10 13
Domy 22 24 25 25 25 26 26 20 — 10 7 3 5 6 6
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Pětipsy.

Narodil se zde malíř, grafik a ilustrátor Josef Liesler (1912–2005).

Galerie

editovat
  •  
    Hospodářská budova statku
  •  
    Náves
  •  
    Vintířovský potok na kraji osady

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-10-09 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-05-21 [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-27. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl IV. S–Ž). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 540. 
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vidolice, s. 201–202. 
  7. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Vintířov – starý zámek, s. 513. 
  8. ↑ VALEŠ, Vladimír. Pětipsy, Vidolice a Račetice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Vidolice, s. 26–29. 
  9. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 148, 149. 
  10. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  11. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vidolice&oldid=24074126“