Bitva u Zely

bitva mezi Gaiem Iuliem Caesarem a Farnakem II. roku 47 př. n. l.
(přesměrováno z Veni, vidi, vici)

Bitva u Zely se odehrála poblíž Zile v Malé Asii 21. května 47 př. n. l. (juliánský kalendář) neboli 2. srpna 47 př. n. l. podle předjuliánského římského kalendáře mezi Gaiem Iuliem Caesarem na jedné straně a Farnakem II., králem Bosporské říše, na druhé straně. Své drtivé vítězství prý Caesar oznámil slavnou lakonickou frází veni vidi vici, tj. přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.

bitva u Zely

Trváníčerven 47 př. n. l.
Souřadnice

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kontext

editovat

Farnakés porazil římského legáta Gnaea Domitia Calvina v bitvě u Nikopole roku 48 př. n. l., a poté chtěl ovládnout území svého otce Mithridata VI. a získat zpět Pontus. Po svém vítězství prý podle římských záznamů Farnakés páchal zvěrstva na římských občanech a bývalých spojencích Říma. Když však zjistil, že se blíží Caesar, okamžitě vyslal posly s nabídkou smíru, kterou římský vojevůdce rozhodně odmítl, protože nebyly splněny jeho mírové podmínky, mimo jiné okamžité stažení Farnaka z Pontu.

Poté, co byl Farnakés II. informován o Caesarových nepřátelských záměrech, rozmístil své jednotky na kopci poblíž dnešního města Zile. Měl jen několik dobře vycvičených jednotek, velkou část jeho armády tvořili žoldnéři a nuceně naverbovaní vojáci. Caesar, který měl velmi zkušené legionáře prověřené občanskou válkou, také své jednotky nechal postavit tábor na kopci, aby byl v dobré obranné pozici, stejně jako Farnakés. Navzdory veškeré vojenské logice zaútočil Farnakés na Caesarovu armádu do kopce, což zpočátku způsobilo mezi Římany určitý zmatek a ztráty. Ostřílení římští legionáři však dokázali překvapivý útok rychle odrazit a obrátit pontskou armádu na útěk. Farnakés s několika věrnými stoupenci uprchl z bojiště, ale byl ještě téhož roku úkladně zavražděn uzurpátorem Asandrem na Krymu.[1]

Veni vidi vici

editovat

Pětidenní tažení proti bosporskému králi Farnakovi a čtyřhodinovou rozhodující bitvu shrnul Caesar v dopise svému příteli Gaiovi Matiovi slovy veni vidi vici („Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“), jak nás informuje řecký historik Plútarchos.[2] Podle Suetonia navíc Caesar nechal na svém triumfálním průvodu Pontem nést nápis s těmito třemi slovy.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht bei Zela na německé Wikipedii.

  1. De bello Alexandrino 69-76; Cassius Dio 42,47; Appianos, Občanské války 2,91; Plútarchos, Caesar 50,2; Titus Livius, Periochae 113
  2. Conrad Cichorius: Römische Studien. Historisches, Epigraphisches, Literaturgeschichtliches aus vier Jahrhunderten Roms. Leipzig und Berlin 1922, S. 245–250

Literatura

editovat
  • Luciano Canfora: Caesar, der demokratische Diktator. Deutsche Übersetzung. C. H. Beck, München 2001, ISBN 3-406-46640-0, S. 227f.