Velký Bor (hrad)
Velký Bor je zaniklý hrad ve stejnojmenné vesnici v okrese Klatovy. Stával v místech školní budovy čp. 49 v nadmořské výšce 450 metrů
Velký Bor | |
---|---|
Hrad stával v místech dlouhé budovy vlevo | |
Základní informace | |
Výstavba | 1. polovina 14. století |
Další majitelé | Páni z Potštejna a Litic Zderazský klášter, páni z Rýzmberka |
Poloha | |
Adresa | čp. 49, Velký Bor, Česko |
Souřadnice | 49°21′47,98″ s. š., 13°42′8,57″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatZa zakladatele hradu bývá považován Půta z Potštejna, který městečko získal výměnou od krále Václava II. v roce 1304. Archeologický výzkum však doložil vznik hradu již ve třináctém století.[1] Kromě toho existuje zpráva z roku 1283, kdy byl hrad v majetku krále Václava II. a královskému založení nasvědčuje také existence výstavné kaple. V případě zeměpanského založení by mohl být velkoborský hrad náhradou za zaniklou Prácheň.[2]
Dne 27. prosince král Václav II. borské panství daroval Jetřichovi, řečenému Špacman. Po krátké době se panství vrátilo panovníkovi a ten jej 22. září 1304 přenechal Půtovi z Potštejna výměnou za polovinu Litic. Z Půtových synů připadl Bor Vilémovi, který měl s manželkou Benediktou syny Oldřicha a Viléma z Boru. Jejich otec zemřel před rokem 1331 a bratři zdědili dvě třetiny hradu. Zbývající díl vlastnil Bušek z Boru, který jej v roce 1334 prodal Oldřichovi z Boru za 200 kop grošů. Kromě podílu na hradu byl předmětem prodej plat z Boru ve výši sedmi kop grošů, popluží v Jetenovicích a dvůr v Počeplicích.[3]
Oldřich ani Vilém nejspíše neměli vlastní potomky a v roce 1336, se souhlasem matky, darovali Bor s několika vesnicemi (většina z nich se nacházela u Sušice) zderazskému klášteru. Převod potvrdil 10. února 1336 král Jan Lucemburský a zároveň klášterní borské panství osvobodil od královských daní. Bratři si však vymínili, že budou statek užívat až do své smrti. Oldřich žil ještě v roce 1342.[3]
Koncem čtrnáctého století se hradu násilně zmocnil Dobeš z Bron, kvůli čemuž ho klášter zažaloval u Svatého stolce. Soudcem byl ustanoven opat strahovského kláštera, který dal v roce 1401 Dobeše s manželkou a jejich pomocníky do klatby.[3] V roce 1420 král Zikmund městečko zastavil Janovi a Vilémovi z Rýzmberka, jejichž potomci hrad drželi až do roku 1481. V roce 1519 bylo jeho panství připojeno k Horažďovicím, ale není jisté, zda hrad ještě stál.[4] Je možné, že zanikl už za husitských válek, když v roce 1420 husité neúspěšně obléhali Strakonice.[5]
Zřícenina hradu byla v roce 1765 rozebrána při stavbě špitálu s kaplí, který byl roku 1810 přestavěn na dochovanou školu.[4]
Stavební podoba
editovatDosud nebyl proveden žádný průzkum, který by ukázal na případný rozsah hradu.[1] Předpokládalo se, že části hradního zdiva mohly být zahrnuty do školní budovy,[1] ale podle historických pramenů je škola zcela barokní novostavbou. Fragmenty obvodové zdi hradu a k ní přiléhající budovy byly odkryty při budování inženýrských sítí podél zadní strany školní budovy.[6] U jihozápadního nároží bylo v jižní zdi budovy pod úrovní terénu nalezeno hradní zdivo se štěrbinovitým okénkem a jiná středověká zeď vedla kolmo k severní fasádě, přibližně uprostřed její délky.[2]
Hradního původu je jednolodní kaple, v minulosti zasvěcená svatému Burianovi.[6] Původně byla sklenuta dvěma poli bezžeberné klenby oddělenými pasem a vybavena koutovou věží a emporou. Empora byla zrušena už během některé gotické přestavby a ve stejné době vznikla jižní zeď kaple.[2]
Reference
editovat- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Velký Bor, s. 587–588.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Velký Bor, s. 131–132.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Větší Bor hrad, s. 213–214.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Velký Bor – hrad, s. 206.
- ↑ SMITKA, Josef. Panská sídla, kostely a špitál ve Velkém Boru u Horažďovic ve světle archivních pramenů a archeologických nálezů. Průzkumy památek. 2000, roč. 11, čís. 2, s. 48. Dostupné online. ISSN 1212-1487.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Velký Bor, s. 102.