Velké Dvorce (zámek)

zámek v Česku

Velké Dvorce jsou zámek ve stejnojmenné vesniciPřimdyokrese Tachov. Založen byl v poslední čtvrtině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem novobarokní přestavby z let 1907–1910. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka,[1] přesto se nachází v havarijním stavu.[2]

Velké Dvorce
Hlavní průčelí
Hlavní průčelí
Základní informace
Slohnovobarokní
Výstavba1690
StavebníkJan Václav Novohradský z Kolovrat
Další majiteléLibštejnští z Kolovrat
Kolowrat-Krakowští
Poloha
AdresaVelké Dvorce, Přimda, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Velké Dvorce
Velké Dvorce
Další informace
Rejstříkové číslo památky39955/4-1972 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Zámek ve Velkých Dvorcích založil jako centrum nového rodového panství hrabě Jan Václav Novohradský z Kolovrat poté, co roku 1675 koupil přimdecké panství. Raně barokní zámek byl dokončen roku 1690 a zakladatel na něm sídlil ještě v roce 1705. Jeho potomkům patřil až do roku 1829, kdy zemřela poslední příslušnice novohradské větve rodu Kolovratů Johana, dcera Františka Antonína Novohradského z Kolovrat.[3]

 
zámek ve 20. letech 20. stol.

Zámek zdědil František Antonín Libštejnský z Kolovrat, který zámek navštěvoval zejména v letních měsících a shromáždil na něm sbírku obrazů a knih. Po jeho smrti v roce 1861 knihovnu zdědilo Národní muzeum a zámek připadl příbuzným Krakovským z Kolovrat.[3] Za nich zámek vyhořel, a Leopold Filip Krakovský z Kolovrat jej nechal v letech 1907–1910 zrekonstruovat v novobarokním slohu. Alexandr Josef Krakovský z Kolovrat na zámku založil filmové ateliéry, ale po dalším požáru v roce 1912 je přestěhoval do Vídně. Majitelé nechali zámek opravit, ale své sídlo nechal hrabě Jindřich Kolowrat-Krakowský přestěhovat na zámek Diana.[4]

Během první světové války byla v zámku zřízena nemocnice a ve druhé světové válce sloužil jako ubytovna Hitlerjugend.[4] V roce 1945 Kolovratové o zámek přišli a ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál sloužil potřebám státního statku.[3] Po sametové revoluci získal Jindřich Kolowrat-Krakowský zámek zpět, ale v roce 1992 jej prodal.[4]

Stavební podoba

editovat
 
Hospodářské křídlo

Hlavní zámecká budova má čtyři křídla postavená kolem čtvercového dvora. Hlavní průčelí je obrácené do zahrady a jeho dominantou je konvex-konkávně zvlněný balkón, nad kterým se zvedá podobným způsoběm zvlněný štít. Fasádu zdobí střídající se lomené a segmentové římsy nad přízemními okny, zatímco v patře jsou nadokenní římsy rovné a sedlovité. Ostatní fasády mají podobnou ale jednodušší výzdobu. Vstupní portál je v jižním křídle. Nádvoří s kašnou lemují trojlistě uzavřené arkády. Arkádové chodby v přízemí i prvním patře jsou zaklenuté křížovými klenbami. V přízemních místnostech jsou složité křížové klenby s lunetami, zatímco prostory v patře mají, s výjimkou chodby, ploché stropy.[5]

Nejspíše v polovině osmnáctého století bylo postaveno vedlejší křídlo s půdorysem ve tvaru písmene L, které bylo určené správě zámku a k ubytování služebnictva. K památkově chráněným objektům patří také terasy s balustrádou z počátku dvacátého století, budova čp. 2 a park se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1784.[2]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-15]. Identifikátor záznamu 152001 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  3. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Velké Dvorce – zámek, s. 379–381. 
  4. a b c Velké Dvorce [online]. Kolowrat-Krakowští [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Velké Dvorce, s. 200–201. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat