Velká kyslíková katastrofa

ekologická událost v paleoproterozoiku

Velká kyslíková katastrofa, někdy také nazývaná Velká oxidační událost (angl. Great Oxidation Event, GOE) či kyslíková krize, je časové období (trvající minimálně 0,2 Ga),[2] kdy v zemské atmosféře a mělkém oceánu došlo k prvnímu zvýšení obsahu kyslíku, přibližně před 2,4–2,0 Ga (miliardami let) v období paleoproterozoika.[3] Změna to byla spíše dlouhodobá než náhlá událost.[4] Souvisela s oxidací magmatu a pláště.[5] Ještě v době před 2,5 Ga bylo patrně množství kyslíku zanedbatelné.[6] Geologické, izotopové a chemické důkazy naznačují, že se v zemské atmosféře začal hromadit biologicky produkovaný molekulární kyslík (O2) a změnil ji ze slabě redukční atmosféry, neobsahující prakticky žádný kyslík, na atmosféru oxidační, která obsahovala kyslíku velké množství,[7] což způsobilo zánik mnoha druhů, existujících v té době na Zemi.[8] Událost způsobily sinice produkující kyslík, a následně tento nárůst obsahu kyslíku v atmosféře umožnil rozvoj mnohobuněčných forem života.[9]

Nárůst obsahu O2 v atmosféře Země. Červená a zelená udávají rozmezí odhadů, čas je uveden v miliardách let (Ga) před současností.
  • Fáze 1 (3,85–2,45 Ga): Prakticky žádný O2 v atmosféře. Oceány, s možnou výjimkou mělkých vod, neobsahovaly žádný O2.
  • Fáze 2 (2,45–1,85 Ga): O2 je produkován, roste na hodnoty 0,02 a 0,04 atm, ale je absorbován oceánem a horninami mořského dna.
  • Fáze 3 (1,85–0,85 Ga): O2 začíná být uvolňován z oceánů jako plyn, ale je absorbován povrchem Země. Žádná výrazná změna v úrovních obsahu kyslíku v atmosféře.
  • Fáze 4 a 5 (0,85 Ga – současnost): Ostatní zásobníky O2 jsou naplněny; plynný kyslík se začíná akumulovat v atmosféře.[1]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Oxidation Event na anglické Wikipedii.

  1. Holland, Heinrich D. The oxygenation of the atmosphere and oceans. Philosophical Transactions of the Royal Society: Biological Sciences. 2006, s. 903–915. DOI 10.1098/rstb.2006.1838. PMID 16754606. 
  2. Earth's 'Great Oxidation Event' was spread over 200 million years, according to recent geochemical discoveries. phys.org [online]. [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  3. LYONS, Timothy W.; REINHARD, Christopher T.; PLANAVSKY, Noah J. The rise of oxygen in Earth's early ocean and atmosphere. Nature. February 2014, s. 307–315. DOI 10.1038/nature13068. PMID 24553238. S2CID 4443958. Bibcode 2014Natur.506..307L. 
  4. Ancient oxygen levels provide clues to the timing of life and death on Earth. phys.org [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. New research reveals connection between Earth's atmospheric changes and mantle chemistry. phys.org [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  6. New research questions 'whiff of oxygen' in Earth's early history. phys.org [online]. 2022-01-05 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SOSA TORRES, Martha E.; SAUCEDO-VÁZQUEZ, Juan P.; KRONECK, Peter M.H. Sustaining Life on Planet Earth: Metalloenzymes Mastering Dioxygen and Other Chewy Gases. Redakce Kroneck, Peter M.H.. [s.l.]: Springer, 2015. (Metal Ions in Life Sciences volume 15; sv. 15). ISBN 978-3-319-12414-8. DOI 10.1007/978-3-319-12415-5_1. PMID 25707464. Kapitola Chapter 1, Section 2: The rise of dioxygen in the atmosphere, s. 1–12. 
  8. HODGSKISS, Malcolm S. W.; CROCKFORD, Peter W.; PENG, Yongbo; WING, Boswell A.; HORNER, Tristan J. A productivity collapse to end Earth's Great Oxidation. PNAS. August 27, 2019, s. 17207–17212. DOI 10.1073/pnas.1900325116. PMID 31405980. Bibcode 2019PNAS..11617207H. 
  9. SCHIRRMEISTER, Bettina E.; DE VOS, Jurriaan M.; ANTONELLI, Alexandre; BAGHERI, Homayoun C. Evolution of multicellularity coincided with increased diversification of cyanobacteria and the Great Oxidation Event. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-01-29, s. 1791–1796. DOI 10.1073/pnas.1209927110. PMID 23319632. Bibcode 2013PNAS..110.1791S. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat