Velká Roudka

část města Velké Opatovice v okrese Blansko

Velká Roudka je vesnice nacházející se asi 2 km od Velkých Opatovic, jejíž je součástí, v oblasti Malé Hané.

Velká Roudka
Kaple v centru vesnice
Kaple v centru vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVelké Opatovice
OkresBlansko
KrajJihomoravský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel95 (2021)[1]
Katastrální územíVelká Roudka (3,42 km²)
PSČ679 63
Počet domů62 (2011)[2]
Velká Roudka
Velká Roudka
Další údaje
Kód části obce178608
Kód k. ú.778605
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci Velká Roudka pochází z roku 1355. Velká Roudka i sousední Malá Roudka byly zřejmě původně jedinou obcí, která se později rozdělila. Tato původní, velmi stará ves, vznikla s největší pravděpodobností současně s nedalekými Opatovicemi (dnes Velké Opatovice). Velká Roudka byla původně hornickou obcí, v jejímž okolí se těžila železná ruda, o čemž svědčí i název obce. Obyvatelé se většinou živili zemědělstvím, od 19. století se začíná znovu rozvíjet hornictví – v tomto období se těží v okolí především žáruvzdorné jíly. Obživu přinášelo také kamenictví. V nedalekých lomech na Kadleci a v Opatovicích se těžila opuka.

Lázně Velká Roudka

editovat
 
Zbytek zaniklého rekreačního střediska (2017)
 
Zbytek zaniklého rekreačního střediska (2013)
 
Františkův pramen

V roce 1839 založil majitel borotínského statku ve Velké Roudce klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou. Klimatologicky bylo území těchto lázní srovnatelné třeba s lázněmi Jeseník. Léčily se tu nervové choroby, kožní choroby, revma, dna a plicní choroby. Po vybudování železniční tratě z Velkých Opatovi do Skalice nad Svitavou v roce 1908 se prudce zvýšil počet lázeňských hostů – těch bylo ročně až 500. Někteří z nich dojížděli až z Vídně. Hosté byli ubytováni v lázeňských vilách, ale také privátně po různých soukromých staveních ve vesnici. Zájem o lázně poklesl během první světové války, ale v průběhu třicátých let 20. století, za nových majitelů, manželů Fišnarových z Brna, návštěvnost opět vzrostla.

Po druhé světové válce byly lázně majitelům odňaty a zestátněny. Budovy až do 60. let 20. století využíval k rekreaci podnik Zetor Brno. Areál lázní však postupně chátral. Do dnešních časů se dochovalo několik opuštěných a zdevastovaných budov, zanesený a zničený rybníček a dva prameny, které si uchovaly svou kvalitní vodu – Antoníčkův pramen a Františkův pramen. V současné době (rok 2007) se hledá řešení jak areál opravit a využít.

V roce 2017 byl zveřejněn plán, ve kterém by mělo dojít k obnovení lázeňské tradice rekonstrukcí areálu. V současné době probíhá architektonický návrh pro společnost Velká Roudka, která objekt vlastní.[3]

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. KUBÍK, Adam. Vyhlášené bývalé lázně čeká proměna. Osloví rodiny. Blanenský deník [online]. 2017-08-26 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. Dostupné online. S. 192–94. (Historické snímky roudeckých lázní na s. 7, 40, 41 a 193.)

Externí odkazy

editovat