Velká Lesná

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary
Možná hledáte: Veľká Lesná – slovenská obec v okrese Stará Ľubovňa.

Velká Lesná (německy Gross Spinnelsdorf) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách čtyři kilometry jižně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce okolo 545 metrů.[1]

Velká Lesná
les u vesnice
les u vesnice
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Nadmořská výška545 m n. m.
Velká Lesná
Velká Lesná
Další údaje
Zaniklé obce.cz98
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prvotní jméno vesnice znělo nejspíše Spilmannsdorf a bylo odvozeno ze středněhornoněmeckého slova spilman (potulný zpěvák). V českém překladu proto znamenalo Hudcova ves. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Sspilmisdorf maior (1460), „Sspilmisdorffie wietssim y menssim“ (1488), „Sspilesdorff wietssj y menssj“ (1591) a Grosz Spinnelsdorf (1787).[2] Později se vesnice jmenovala Velký Špinelsdorf a název Velká Lesná se začal používat v roce 1947.[3]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1460 a nachází se v urbáři panství hradu Egerberk. U něj zůstala až do roku 1623, kdy byla po pobělohorských konfiskací připojena ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo sedm chalupníků a tři poddaní bez pozemků. Obdělávali málo úrodná pole, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a práce v lese. Na polích se pěstovalo žito, oves, hrách a čočka.[4]

V devatenáctém století docházely děti z vesnice do školy v Martinově. V samotné Velké Lesné byla pouze hospoda, trafika a kaple svatého Jana Nepomuckého. Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Obyvatelé se museli vystěhovat do 15. května 1954.[4]

Přírodní poměry

editovat

Velká Lesná stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry jižně od Klášterce nad Ohří a 2,3 kilometru jihozápadně od Lestkova. Vesnice se nacházela v nadmořské výšce okolo 545 metrů[4] na severozápadním úbočí vrchu Tok (720 metrů). Mezi hranicí vojenského újezdu, Kotvinou a Lestkovem existuje katastrální území Velká Lesná v okrese Chomutov. Oblast se nachází v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Velká Lesná stála v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 67 obyvatel (z toho 28 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 69 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 72 71 66 74 50 67 69 28
Domy 13 13 13 13 13 13 13 13

Obecní správa

editovat

Po zrušení patrimoniální správy se Velká Lesná stala roku 1850 obcí. Při sčítání lidu v roce 1868 vesnice byla osadou Martinova, kterou zůstala do roku 1924, kdy se znovu osamostatnila. V době, kdy byla Velká Lesná obcí, k ní patřila osada Malá Lesná.[4]

Reference

editovat
  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Velký Špinelsdorf, s. 292. 
  3. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. S. 77, 88. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Velká Lesná, s. 83. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat