Veletržní kino
Veletržní kino se nachází na brněnském výstavišti, v severní části areálu, mezi pavilonem H a pavilonem UMPRUM. Funkcionalistická budova kina byla dokončena v roce 1928[1] jako jedna z prvních budov na brněnském výstavišti a sloužila již pro výstavu soudobé kultury v Československu.
| Veletržní kino | |
|---|---|
_%C3%A9p%C3%BClete._Fortepan_51375.jpg) Pohled na budovu v roce 1959 | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Emil Králík |
| Výstavba | Desetiletí od 1920 (1927–1928) |
| Poloha | |
| Adresa | Pisárky, Brno-střed,  Česko |
| Souřadnice | 49°11′21,49″ s. š., 16°34′57,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 47820/7-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Brněnské výstaviště) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kino mělo kapacitu 1600 diváků, kteří se mohli umístit do kryté haly (805 lidí) s jedním patrem a do otevřeného hlediště. Hala uvnitř kina má rozměry 16x19 m. V duchu tehdejších architektonických trendů byla nad vstupní halou umístěna dominantní prosklená stěna. Funkcionalistickou budovu tvoří hlavní objekt kina a ve stejné době realizovaná přístavba kavárny/restaurace.
Historie
editovatV roce 1929 zde částečně působilo Studio NDB pod vedením Emila Františka Buriana. Částečně také místy měnilo svůj účel na divadlo, poprvé bylo takto využito tři měsíce od svého otevření. V meziválečném období zde vystupoval i soubor Osvobozeného divadla.
Za druhé světové války se zde uskutečnila představení pro členy NSDAP. Po skončení konfliktu zde vystupovalo Svobodné divadlo Rudolfa Waltera a následně i Městské divadlo mladých, známé později jako Divadlo Julia Fučíka. Vzhledem k tomu, že bylo při bombardování Brna divadlo značně poškozeno, byla jeho rekonstrukce nevyhnutelná.
V 50. letech 20. století byl v souvislosti s rozšiřováním a modernizací výstaviště objekt přebudován a bylo pozměněno původní pojetí kina. Byly uzavřeny terasy kina a později zrušeno schodiště, které bylo původně otevřené.[1]
V 70. letech 20. století dostala budova název Divadlo na výstavišti a působil zde soubor činohry Státního divadla v Brně, někdy mimořádně i jiné jihomoravské divadelní soubory. Bylo to z důvodu rekonstrukce Mahenova divadla probíhající mezi lety 1971–1978.
Budova byla využívána až do 90. let 20. století (naposledy jako plodinová burza), poté byla opuštěna.[2] Město Brno uvažuje o rekonstrukci budovy, bez ohledu na to, jestli bude do budoucna sloužit jako kino, či nikoliv. V roce 2013 mělo kino sloužit jako otevřený umělecký prostor, od původního záměru však bylo nakonec upuštěno.[2]
V roce 2019 vznikl spolek Divadlo na výstavišti, který si klade za cíl rekonstrukci a obnovení provozování divadla.[3]
Zajímavost
editovat- V květnu 1929 zde při odpoledním posezení v kavárně divadla, kde vykonávali zájezdové turné, Jaroslav Ježek společně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem vytvořili známou píseň Tmavomodrý svět.
Jiří Voskovec ve vzpomínkách píše: „…jednoho májového odpoledne v Brně jsme všichni tři vespolek míchali tóny se slovy, až jsme rukou společnou a nerozdílnou zhotovili nejmodřejší ze všech svých blues: Tmavomodrý svět.“
Z vyprávění Jana Wericha: „Ježek se stal v devětadvacátém roce hudebním šéfem v Osvobozeném. ..... Byli jsme po uši v dluzích a nezbývalo než odjet z Prahy a zkusit štěstí na zájezdovém turné. A zachránilo nás tenkrát Brno, kde zabrala Vestpoketka. ..... Tenkrát v Brně jsme, myslím, napsali Tmavomodrý svět. V divadle na Výstavišti. Seděli jsme tam, bylo odpoledne a my potřebovali rychle hudbu do jednoho skeče. Chtěli jsme, aby to bylo blues, a nutili jsme Ježka, aby napřed složil melodii a my že pak uděláme slova. Ježek se zlobil a říkal: ,Aspoň první řádku kdybyste si vymysleli, volové, ať se mám čeho chytit.‘ Plácali jsme, co nám přišlo na jazyk. Až taky někdo navrhnul: ,Netoliko, že je tma, ale nevidím.‘ To se mu zalíbilo. Bručel si to a najednou z něj vylítla melodie. ,Volové, teď to to musíme opakovat,‘ naléhal, ,zase dvanáct stop.‘ A už skládal pokračování , při kterém nás napadlo: ,Vím, že je tu všude tma, já ji nevidím…‘ A za chvíli byla ta písnička hotová.“
Galerie
editovat-
Kino v roce 2020 -
Hlavní vchod do kina -
Hlavní sál kina -
Hlavní sál kina s ochozem -
Předsálí s prodejnou lístků
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 39.
- ↑ a b FLORIANOVÁ, Hana; NEČASOVÁ, Alžběta. Hráli tam V+W. Bývalé kino a divadlo u veletrhů v Brně čeká oprava. deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-06 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Webové stránky z. s. Divadlo na výstavišti [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BLÁHA, Jiří; STARÁ, Jana. Bývalá kino-kavárna v areálu brněnského výstaviště. Průzkumy památek. 2009-12-30, roč. XVI, čís. 2, s. 83–112. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu veletržní kino na Wikimedia Commons - Kino – Divadlo – Kavárna[nedostupný zdroj] na webu Veletrhů Brno
- veletržní kino v Encyklopedii dějin města Brna
- Kino divadlo kavárna v Brněnském architektonickém manuálu
- Divadlo na Výstavišti v Databázi divadel
- Budova v Památkovém katalogu
- Webové stránky spolku Divadlo na výstavišti
