Veit Stoss

Veit Stoss
Narození	1447; Horb am Neckar
Úmrtí	20. září 1533 (ve věku 85–86 let) nebo 1533 (ve věku 85–86 let); Norimberk
Místo pohřbení	Johannisfriedhof
Povolání	sochař, řezbář, malíř, grafik a mědirytec
Děti	Veit Stoß; Andreas Stoss; Stanisław Stwosz
Významná díla	Mariánský oltář v Krakově
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veit Stoss, polsky také Wit Stwosz nebo Wit Stosz; německé verze jména: Veit, Feyt, Veydt, Vit, Víťa, německé verze příjmení: Stoss, Stuosz, Stoß (narozen kolem roku 1448 v Horbu nad Neckarem nedaleko Stuttgartu, zemřel 20. září 1533 v Norimberku) byl sochař, grafik a malíř, jeden z nejvýznamnějších představitelů středoevropského pozdněgotického sochařství. Je považován za německého i polského umělce.

Život a dílo

O mládí a učení Veita Stosse se neví téměř nic. Snad nějakou dobu pobýval v Porýní, nejspíše ve Štrasburku, kde se setkal s tvorbou Nicolause Gerhaerta z Leydenu, jenž působil ve Štrasburku v letech 1463-1467. Stoss znal velmi dobře také dílo Monogramisty E.S. a Martina Schongauera. Pravděpodobně také navštívil Nizozemí a Brusel a seznámil se zde s tvorbou Rogiera van der Weydena.

V roce 1477 opustil Norimberk a usadil se se svou ženou Barborou rozenou Herzovou v Krakově. Zde vytvořil své nejvýznamnější dílo - Mariánský oltář v Kostele Nanebevzetí Panny Marie. Po jeho dokončení v roce 1484 zde pracoval ještě na několika zakázkách (např. náhrobku krále Kazimíra Jagellonského v katedrále na krakovském Wawelu) a v roce 1496 se přestěhoval zpět do Norimberku. Ve stejném roce zemřela jeho žena Barbora.

V Norimberku se Stoss dostal do finančních potíží a 16. listopadu 1503 byl uvězněn za falšování úředních listin. Hrozil mu trest smrti nebo oslepení. S pomocí zetě Jörga Trummera z města Münnerstadtu a po přímluvě několika vážených osobností (např. würzburského biskupa Vavřince von Bibra) mu byl trest zmírněn na vypálení cejchu na obou tvářích a doživotní zákaz opuštění města. Fyzický trest byl vykonán 4. prosince 1503 pomocí rozpáleného železa.

Přes zákaz opuštění města Stoss v roce 1504 uprchl do Münnerstadtu, kde ho městská rada požádala o polychromování a zlacení oltáře, který zde předtím vytvořil Tilman Riemenschneider. V roce 1506 byl v Norimberku znovu uvězněn a nepomohl mu ani přímluvný dopis císaře Maxmiliána Habsburského. V roce 1512 jej císař povolal k vytvoření návrhu císařské hrobky v Hofkirche v Innsbrucku.

V letech 1515-1520 Stoss získal od bohatého florentského kupce Raphaela Torrigianiho zakázku na vytvoření několika soch. V roce 1516 tak pro něj vytvořil sochu Tobiáše s Andělem Rafaelem (dnes v Germanisches Nationalmuseum v Norimberku). Následovala pak socha Svatého Rocha, která se dnes nachází v bazilice Della Santissima Annunziata ve Florencii. Toto dílo označil Giorgio Vasari za "zázrak ve dřevě"^[1]. V roce 1523 vytvořil oltář pro karmelitský kostel v Norimberku, který se dnes nachází v bamberské katedrále.

Veit Stoss zemřel v Norimberku roku 1533 a byl pohřben na místním Hřbitově sv. Jana v hrobě číslo 268. Zanechal po sobě sedm synů: nejstarší Andreas byl karmelitským mnichem, Stanisław (narozený v Krakově) byl úspěšným sochařem, Florian byl zlatníkem ve Zhořelci, Veit mladší a Willibald byli také sochaři, Johannes malířem a sochařem, a nejmladší Martin byl zlatníkem v Krakově^[2].

Výběr z díla

Mariánský oltář (Oltář Smrti Panny Marie) v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krakově, 1477-1484
Náhrobek krále Kazimíra Jagellonského v Kapli sv. Kříže v katedrále na krakovském Wawelu
Krucifix v jižní lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krakově
Kristus na Olivetské hoře - pískovcový reliéf, dnes Muzeum Narodowe v Krakově, mezi léty 1480-1485
Náhrobek primase Zbigniewa Oleśnického (zemřel 1493) v katedrále v Hnězdně
Epitaf Filipa Kallimacha v Kostele sv. Trojice v Krakově, před rokem 1500
Krucifix ze Špitálu sv. Ducha v Norimberku (dnes v Germanisches Nationalmuseum v Norimberku), kolem roku 1510
Andělský pozdrav (Zvěstování Panně Marii), Kostel sv. Vavřince v Norimberku, 1517-1518
účast na návrhu náhrobku císaře Maxmiliána Habsburského v Hofkirche v Innsbrucku, odlil Gilgo Sesselschreiber
Tobiáš s Andělem Rafaelem, dnes v Germanisches Nationalmuseum v Norimberku, 1516
Svatý Roch, dnes v Bazilice Della Santissima Annunziata ve Florencii
Bamberský oltář (Oltář Narození Krista), dnes v katedrále v Bambergu, 1523

Odkazy

Reference

↑ Baxandall,Michael, The Limewood Sculptors of Renaissance Germany, Yale University Press 1980
↑ http://www.answers.com/topic/veit-stoss

Bibliografie

Skubiszewski, Piotr, Wit Stwosz, Warszawa 1985
Wokól Wita Stwosza, sborník příspěvků z vědecké konference, konané v Krakowě 19.-22.5.2005. Editoři Dobroslawa Horzela a Adam Organisty. Muzeum narodowe Krakow 2006

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Veit Stoss na Wikimedia Commons
Osoba Veit Stoss ve Wikicitátech
Robin Pilch Craren (2012): VEIT STOSS/WIT STWOSZ CONTEXTUALIZED WITHIN THE POLISH TRADITION OF SCULPTURE IN THE LATE FIFTEENTH CENTURY, Disertační práce, 118 stran, obrázky - anglicky
Web gallery of art: STOSS Veit
(polsky)Život a dílo Veita Stosse
Wit Stwosz (polsky)^{[nedostupný zdroj]}

[1] Baxandall,Michael, The Limewood Sculptors of Renaissance Germany, Yale University Press 1980

[2] ttp://www.answers.com/topic/veit-stoss

[1]

[2]

Veit Stoss

Narození	1447 Horb am Neckar
Úmrtí	20. září 1533 (ve věku 85–86 let) nebo 1533 (ve věku 85–86 let) Norimberk
Místo pohřbení	Johannisfriedhof
Povolání	sochař, řezbář, malíř, grafik a mědirytec
Děti	Veit Stoß Andreas Stoss Stanisław Stwosz
Významná díla	Mariánský oltář v Krakově
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.