Wikipedie

Siemens Vectron

řada lokomotiv
(přesměrováno z Vectron)

Siemens Vectron je platforma modulárních víceúčelových lokomotiv firmy Siemens Mobility, vyráběných od roku 2010. Na platformě jsou stavěny jak elektrické, tak dieselelektrické lokomotivy. Je zamýšlena jako nástupce úspěšné rodiny EuroSprinter a také rodiny dieselelektrických lokomotiv EuroRunner. Původně ohlášena jako čistě elektrická, nicméně na veletrhu InnoTrans 2010 byla představena i verze se vznětovým motorem. V roce 2018 byla představena také duální varianta Vectron Dual Mode, umožňující provoz v elektrické i dieselové trakci.[1]

Siemens Vectron
Vectron MS na veletrhu InnoTrans v roce 2016
Vectron MS na veletrhu InnoTrans v roce 2016
Tovární označeníSiemens Vectron
Řada dle UIC (ČR)383
Základní údaje
VýrobceSiemens Mobility
Výroba v letech2010–dosud
ProvozovatelRegioJet, ČD, ČD Cargo,
DB Cargo Polska, Railpool, PKP Cargo, ZSSK a další
Období provozu2011–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě80 000 – 90 000 kg
Délka přes nárazníky18 980 mm (MS, AC, DC, DE)
19 975 mm (DM, DM Light)
20 510[p 1] mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		150 m
Rozchod1 435 mm
1 524 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Trvalý výkon3 500 kW (1,5 kV ss)
6 000 kW (3 kV ss)
6 400[p 2] kW
2 400[p 3] kW
Trvalá tažná síla300 / 320 / 350 kN
Maximální povolená rychlost160 km/h
200 km/h
230 km/h
Napájecí soustava1,5 kV ss
3 kV ss
15 kV / 16,7 Hz
25 kV / 50 Hz
Vytápění vlakuelektrické
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Do začátku roku 2025 bylo prodáno více než 2600 lokomotiv z rodiny Vectron 103 zákazníkům v 16 zemích. Lokomotiva je schválena k provozu ve 20 zemích.[2]

Výroba lokomotivních skříní, části předmontáže a finální montáž probíhá v Mnichově-Allachu.

Kromě evropského trhu ji společnost Siemens nabízela i do Spojených států amerických firmě Amtrak coby vhodnou lokomotivu pro Severovýchodní koridor. Zakázku získala a bylo objednáno 70 lokomotiv. Verze upravená pro americké železnice se nazývá Amtrak Cities Sprinter.

Historie

editovat
 
Lokomotiva Vectron Dual Mode 248 001

Lokomotivní platforma Vectron jako nástupce platformy EuroSprinter byla představena v červnu 2010 ve zkušebním centru Wegberg-Wildenrath, tehdy však pouze jako elektrická lokomotiva.[3] Dieselová verze Vectron DE pak byla představena na veletrhu InnoTrans 2010.[4] Vectron získal v roce 2010/2011 cenu za inovaci časopisu Privatbahn Magazin. První objednávku na 6 lokomotiv zadala v roce 2011 německá leasingová společnost Railpool,[5] v roce 2013 Siemens získal zakázku od finských státních drah VR, pro které byly lokomotivy poprvé vybaveny širokorozchodnými podvozky. V červnu 2017 byla objednána 500. lokomotiva Vectron,[6] v květnu 2020 pak 1000. lokomotiva Vectron.[7]

Zkušební provoz první lokomotivy z platformy Vectron, elektrické vícesystémové varianty Vectron MS, byl v Česku zahájen dne 15. listopadu 2014,[8] na Slovensku pak o deset dní později.[9] Prvním zákazníkem v Česku, který si objednal novou lokomotivu Vectron, se v dubnu 2016 stala společnost ČD Cargo.[10]

V březnu 2018 Siemens představil nekonfigurovatelnou, levnější verzi lokomotivy pod názvem Smartron.[11]

Na veletrhu InnoTrans 2018 byla představena duální lokomotiva Vectron Dual Mode, umožňující provoz v elektrické i dieselové trakci.[1][12] Nahradila lokomotivu Vectron DE, jejíž výroba byla ukončena z důvodu nedostatečné poptávky. První lokomotiva (248 001) byla veřejnosti představena v březnu 2019.

Na podzim 2019 společnost Siemens oznámila, že bude vyvíjet variantu Vectron pro rychlost 230 km/h. Lokomotiva 193 780 byla pro tento účel vybavena upravenými podvozky. Zkušební jízdy byly zahájeny v Rakousku v polovině srpna 2020.[13] V březnu 2022 podepsaly České dráhy smlouvu na dodávku 50 lokomotiv Vectron ve variantě pro rychlost 230 km/h a staly se tak prvním zákazníkem, který si takovou variantu objednal.[14][15] Na konci roku 2019 byl Vectron schválen pro provoz ETCS dle specifikace Baseline 3 v Německu.[16]

Německá státní železniční nákladní společnost DB Cargo vypsala v říjnu 2019 výběrové řízení na rámcovou smlouvu na 400 duálních lokomotiv, aby nahradila starší dieselové lokomotivy řady 290 a 294 v regionální nákladní dopravě a obsluze vleček. Rámcová dohoda se společností Siemens na dodávku těchto lokomotiv byla podepsána v září 2020. První objednávka na základě výzvy byla na 150 lokomotiv nově vyvinuté lehčí varianty, nazvané Vectron Dual Mode Light. První lokomotivy Vectron Dual Mode Light s objednacími čísly 001–004 opustily výrobu v květnu a červnu 2022 a do roku 2024 procházely zkušebním a schvalovacím provozem.[17] Lokomotiva 249 001, pojmenovaná „Emma“, byla předána DB Cargo 15. března 2024 a na přední polovině lokomotivy dostala zbarvení v bordó červené barvě ve stylu řady 130 Deutsche Reichsbahn s potištěnými mřížkami ventilátorů z téže řady.[18] 4 ze 150 lokomotiv připadnou skupině DB Bahnbau, zabývající se stavební činností a opravami tratí.

V roce 2025 byla představena nová varianta elektrické lokomotivy Vectron, disponující bateriovým modulem pro posun pod obchodním názvem Battery Power Module.[19]

Varianty

editovat
 
Čistě stejnosměrná lokomotiva Vectron DC pro provoz v Polsku

Zpočátku byly v rámci lokomotivní platformy Vectron vyvinuty čtyři elektrické a jedna dieselelektrická základní varianta, které mohou být nabízeny všem zákazníkům. V roce 2018 byla představena také duální lokomotiva,[1] jejíž varianta pro dopravu lehkých nákladních vlaků a posun je od roku 2021 uvedena na trh pod názvem Vectron Dual Mode Light. V rámci lokomotivní platformy Vectron vznikly postupně tyto varianty:[20]

  • Vectron MS: vícesystémová lokomotiva s výkonem 6400 kW (střídavé soustavy) / 6000 kW (stejnosměrná soustava 3 kV) / 3500 kW stejnosměrná soustava 1,5 kV) a maximální rychlostí 160, 200 nebo 230 km/h
  • Vectron AC high power: střídavá lokomotiva s výkonem 6400 kW a maximální rychlostí 160 nebo 200 km/h (německé označení řady 193)
  • Vectron AC medium power: střídavá lokomotiva s výkonem 5600 kW a maximální rychlostí 160 km/h
  • Vectron DC medium power: stejnosměrná lokomotiva s výkonem 5200 kW a maximální rychlostí 160 nebo 200 km/h (německé označení řadou 191 bylo krátce přiděleno dvěma prototypům na stejnosměrnou soustavu 3 kV, které nebyly v Německu schváleny)
  • Smartron
  • Vectron DE: dieselelektrická lokomotiva s výkonem 2400 kW a maximální rychlostí 160 km/h (německé označení řadou 247)
  • Vectron Dual Mode (DM): duální lokomotiva pro střídavou soustavu 15 kV / 16,7 Hz (elektrický režim) s dieselovým motorem o výkonu 2000 kW na kolech (dieselový režim), maximální rychlostí 160 km/h a maximální hmotností na nápravu 22,5 tuny (německé označení řadou 248)
  • Vectron Dual Mode Light (DM Light): duální lokomotiva pro střídavou soustavu 15 kV / 16,7 Hz (elektrický režim) s dieselovým motorem o výkonu 750 kW na kolech (dieselový režim), maximální rychlostí 120 km/h a maximální hmotností na nápravu 21 tun (německé označení řadou 249)

Vozidla Siemens Charger (dieselová lokomotiva) a Amtrak Cities Sprinter (střídavá elektrická lokomotiva) jsou založena na platformě Vectron. Pro americký trh se vyrábějí v závodě Siemens Mobility v Sacramentu v Kalifornii. Oba typy jsou navrženy pro maximální rychlost 200 km/h.

Řadová označení různých variant Vectronu v Německu jsou 191 až 193 pro elektrickou verzi, 247 pro dieselelektrickou verzi a 248 a 249 pro duální verzi. Cena jedné lokomotivy se v závislosti na výbavě (elektrická/naftová verze, volitelné pakety pro jednotlivé země, pomocný dieselový motor atp.) pohybuje mezi třemi a pěti miliony eur.[21]

Technický popis

editovat

Obecně

editovat
 
Vectron AC na malém zkušebním okruhu v Cerhenicích

Vozidla platformy Vectron jsou traťové lokomotivy pro vysokorychlostní osobní dopravu i interoperabilní nákladní dopravu se dvěma koncovými kabinami strojvedoucího a uspořádáním dvojkolí Bo’Bo’. V souladu s koncepcí platformy je ve všech variantách použito co nejvíce shodných dílů. Kromě toho existuje celá řada balíčků volitelné výbavy a vybavení, které lze instalovat v závislosti na požadavcích provozovatele.[21]

Provozní hmotnost čtyřnápravových lokomotiv se v závislosti na verzi pohybuje mezi 80 a 90 tunami. Skříně lokomotiv jsou připraveny pro montáž centrálních spřáhel UIC a obdobných spřáhel v jednotné výšce. Tato možnost byla poprvé využita u lokomotiv VR Sr3 pro Finsko. Lokomotivy Vectron mohou být vybaveny všemi národními vlakovými zabezpečovacími systémy požadovanými v Evropě i systémem ETCS. Stanoviště strojvedoucího je u všech lokomotiv vpravo ve směru jízdy. Jednotlivé varianty lokomotivy jsou dohromady schváleny k provozu ve 20 zemích Evropy.[2]

Vzhledově lokomotiva vychází ze svého předchůdce Siemens ES 2007. Zvenku vypadá Vectron velice podobně, nejvýraznější designové úpravy prodělala čela lokomotivy, která byla estetizována. Zásadních změn však doznal vnitřek lokomotivy. Ve strojovně se nachází přímá středová ulička, po jejíchž stranách jsou rozmístěny komponenty.

Mechanická koncepce skříně

editovat
 
Stanoviště strojvedoucího

Kromě kabiny strojvedoucího se skříň lokomotivy Vectron skládá ze spodku a dvou bočních stěn. Skříň je celá vyrobena z oceli. Střechu nad strojovnou tvoří tři odnímatelné střešní segmenty. Zatímco kabiny strojvedoucího jsou pro elektrickou i dieselelektrickou variantu z velké části shodné, spodek, boční stěny a uspořádání střechy se liší.

Přední části skříně jsou uzavřeny unifikovanými čelními segmenty, tzv. Frontend. Frontend uzavírá kabinu strojvedoucího v přední části. Na rozdíl od čel lokomotiv ES64U2 a ES64U4 jsou tyto vyrobeny výhradně z oceli a neobsahují žádné sklolaminátové prvky. Frontend odpovídá normám pro nárazovou odolnost a lze jej po nehodě vyměnit. Do frontendu jsou integrovány mimo jiné tyto prvky:

  • Čelní sklo včetně ostřikovačů a vyhřívání čelního skla
  • Kompletní stanoviště strojvedoucího včetně všech ovládacích prvků potřebných k řízení
  • Klimatizační systém kabiny strojvedoucího
  • Světla pro zobrazení všech návěstí (s dálkovými světly) v souladu s vnitrostátními předpisy jednotlivých zemí

Většina lokomotiv nemá v kabině strojvedoucího boční okna; jsou zde pouze boční okna ve vstupních dveřích. Pouze finské širokorozchodné lokomotivy byly vybaveny bočními okny v kabině strojvedoucího.[21]

Pojezd

editovat
 
Ulička ve strojovně lokomotivy

Podvozky jsou navrženy v souladu s tradicí závodu Krauss-Maffei a srovnatelně s předchozími konstrukcemi podvozků se silnými čepy a obdélníkovým průřezem.[22] Přenášejí všechny síly v podélném i příčném směru. Hluboký kloub čepu podvozku má minimalizovat odlehčení dvojkolí a ztrátu adheze. Příčný nosník, který je k tomu v rámu podvozku zapotřebí, je důvodem větších osových vzdáleností podvozku ve srovnání s podvozky s táhly. Dvojkolí jsou poháněna částečně odpruženým pastorkem s dutým hřídelem. Konstrukce podvozků Vectron DE a Vectron Dual Mode (typ SF3) se liší od konstrukce podvozků elektrických variant (typ SF4).[22]

Na rozdíl od podvozků pro lokomotivy rodiny Taurus však bylo upuštěno od „vysoce výkonného pohonu s odpruženým brzdovým hřídelem“ (HAB) a na rozdíl od rodiny ES64F4 nebyl zachován volný prostor pro montáž. To je navenek rozpoznatelné podle kotoučových brzd na kolech, které díky tomu lze použít. Podvozky pro široký rozchod jsou navrženy tak, aby bylo možné namontovat dvojkolí s rozchodem až 1676 mm.

Systém řízení

editovat

Řídicí systém vozidla provádí všechny řídicí, regulační, ochranné a diagnostické úlohy. Je založen na systému Sibas a skládá se z centrálních řídicích jednotek, řídicích jednotek pohonu, barevných displejů na pultech strojvedoucího, řídicí jednotky brzd a dalších připojených komponent. Ty spolu komunikují prostřednictvím sběrnice Multifunction Vehicle Bus (MVB). Komunikace s ostatními vozidly v rámci vlakové soupravy probíhá buď prostřednictvím sběrnice WTB (Wire Train Bus), nebo časově děleného multiplexu pro vícenásobné řízení (TMC). Ten lze použít v provozních režimech časově děleného multiplexu pro řízení dvojité trakce (ZDS), časově děleného multiplexu pro řízení vícenásobné trakce (ZMS) a časově děleného multiplexu pro řízení vratné soupravy (ZWS).

Lokomotivy tak mohou být provozovány ve vícenásobné trakci s jinými lokomotivami Vectron stejného typu i ve smíšené vícenásobné trakci s lokomotivami řad 120, ES64F, ES64U2, ES64U4 a ES64F4.

Zabezpečovací systémy

editovat
Ostrava Svinov, Vectron MS v čele spoje IC 1008 RegioJet

V závislosti na řadě lokomotivy a výbavě pro danou zemi mohou být lokomotivy vybaveny většinou evropských zabezpečovacích systémů:

Plánuje se integrace dalších zabezpečovacích systémů.

Provoz v Česku

editovat
Související informace naleznete také v článku Lokomotiva 393.
 
Lokomotiva 383.001 na ostravském veletrhu Czech Raildays 2016
Lokomotiva Vectron MS (193.295) pronajatá společností ELL Českým drahám na pražském hlavním nádraží
 
Lokomotiva ELL 193 296 „Vectron“ v Praze na hlavním nádraží

RegioJet

editovat

Tři tyto lokomotivy si od společnosti ELL Austria[23] zapůjčila koncem roku 2014 společnost RegioJet, využívat je plánuje na trati mezi Bratislavou a Košicemi.[24] Od prosince 2015 má Regiojet další dvě lokomotivy, které využívá i na nočních vlacích z Prahy do Košic. V jízdním řádu 2023/24 nasazuje společnost flotilu lokomotiv Vectron nepravidelně na linky do Brna resp. Vídně a Bratislavy. Objevují se také na vlacích dopravce Gepard Express z Brna na vídeňské letiště. [25]

LTE

editovat

Dalším uživatelem lokomotiv najatých od společnosti ELL Austria[23] na českém a slovenském území se stala společnost LTE, která provozuje 4 lokomotivy Vectron.

LokoTrain

editovat

LokoTrain provozuje lokomotivy 193.823, 844 a dále lokomotivy 383.060, 061, 062, 063, 064 a 065.[zdroj?]

ČD Cargo

editovat

ČD Cargo podepsalo 13. dubna 2016 se společností Siemens smlouvu na dodání pěti třísystémových lokomotiv Vectron,[10] s opcí na další tři do konce roku, kterým Drážní úřad přidělil řadu 383.

Důvodem pro nákup lokomotiv byla potřeba vícesystémových lokomotiv pro zajíždění do sousedních států a Maďarska. Výhledově se plánuje i zajíždění do vzdálenějších zemí jako jsou Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko a státy Beneluxu.

Lokomotivy mohou jezdit pod třemi napájecími soustavami 25 kV / 50 Hz, 15 kV / 16,7 Hz a 3 kV ss. Maximální rychlost je omezena na 160 km/h. První lokomotivu nové řady 383 dopravce převzal 2. června 2016.[26]

2. května 2017 ČD Cargo potvrdilo odebrání i tří lokomotiv z opce.

V roce 2023 společnost odebrala také dvě dvousystémové (15 kV, 16,7 Hz a 25 kV, 50 Hz) elektrické lokomotivy s pomocným spalovacím motorem. V Česku jsou označena jako řada 393.[27]

České dráhy

editovat

Po neúspěchu se schvalováním řady 380 na síti DB vyhlásily na jaře 2017 ČD veřejnou zakázku na pronájem 10 lokomotiv na 10 let pro rychlost 200 km/h na vlaky EuroCity Praha – Berlín – Hamburk. V červnu byl vyhlášen vítěz, stala se jím společnost ELL a již na konci měsíce došlo k prvnímu nasazení Vectronu 193.270 na rychlíky Praha – Ústí nad Labem – Cheb v úseku Praha – Ústí nad Labem. Stroj sloužil k zaškolení a zkouškám; lokomotivy, které následně byly pronajaty, byly v té době ještě ve výrobě.

Nasazování na vlacích EC začalo v prosinci 2017. Zatím však kvůli opožděnému zaškolení německých strojvedoucích jezdily pouze v úseku Praha – Drážďany, kde nahradily řadu 371. Dále vlaky byly stále vedeny německými stroji řady 101. Jedna lokomotiva pak od prosince 2017 vozí rychlíky Praha – Cheb v úseku Praha – Ústí nad Labem. Od 10. 6. 2018 byl přepřah v Drážďanech zrušen, od tohoto dne jsou vlaky EC vedeny Vectronem z Prahy až do Berlína, resp. Hamburku; 1 pár vlaků denně pokračuje s touto lokomotivou v čele až do Kielu.

Unipetrol Doprava

editovat

Dceřiná společnost firmy Unipetrol zakoupila od Siemensu 3 lokomotivy Vectron MS, které v ČR jezdí pod řadou 383, stejně jako lokomotivy ČDC. Rozdíl je v inventárním čísle, zatím jediná lokomotiva společnosti Unipetrol Doprava nese označení 383 050. Nákup nových elektrických lokomotiv je součástí postupné obnovy vozového parku společnosti Unipetrol Doprava[28] a další 4 stroje budou zprovozňovány od roku 2021.[29]

METRANS

editovat

Intermodální operátor METRANS podepsal se Siemensem v dubnu roku 2019 smlouvu na 10 strojů, společně s opcí na další dvacítku lokomotiv. Účelem nákupu nových strojů je jejich nasazení na mezinárodních vlacích v regionu střední a východní Evropy, kde by měly nahradit starší pronajaté lokomotivy.[30] K únoru 2023 byla využita opce a Metrans má 30 strojů. Poslední 4 stroje dorazily na přelomu ledna a února 2024, takže Metrans bude mít 40 lokomotiv Siemens Vectron.[31] Lokomotivy mají české označení 383.401-383.440.

Správa železnic

editovat

V roce 2021 zakoupila Správa železnic od firmy Siemens Mobility zánovní lokomotivu 193 901, která byla vyrobena již v roce 2010 a do odprodeje Správě železnic byla používána pro testovací účely přímo svým výrobcem. Správa železnic si lokomotivu pořídila pro potřebu vozby svých diagnostických vozů pro měření parametrů železničních tratí.[32]

Provoz v Rakousku

editovat

První lokomotivu tohoto typu ve dvoufrekvenční verzi převzal dopravce CargoServ v roce 2014. Byl označen řadou 1193.[33]

Počátkem roku 2018 zahájil výrobce dodávky 30 Vectronů pro rakouské dráhy ÖBB (řada 1293), které by měly sloužit především v nákladní dopravě. Jedná se o součást zakázky na dodávku až 200 strojů.[34]

Provoz ve Finsku

editovat

Finská státní společnost VR Group si v roce 2013 objednala 80 Vectronů verze AC s dalšími úpravami pro provoz při teplotách do -40 °C, s pomocným dieselovým motorem pro dojezd po vlečkách a samozřejmě s úpravou pro 1524mm rozchod. První dodané lokomotivy začaly jezdit v roce 2017. Součástí kontraktu je i opce na dalších 97 lokomotiv. Nové Vectrony mají pod označením Sr3 nahradit staré sovětské lokomotivy řady Sr1.

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Vectron DM Light pro DB Cargo (s automatickými spřáhly)
  2. ↑ Přesný výkon konkrétní lokomotivy závisí na variantě, viz kapitola Varianty.
  3. ↑ Vectron DE, Vectron Dual Mode

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siemens Vectron na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c Siemens Mobility presents new Vectron Dual Mode locomotive [online]. Siemens Press, 2018-08-28 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Siemens Mobility erhält ersten Auftrag für Vectron-Lokomotiven mit Batterie-Modul [online]. Siemens Mobility, 2025-02-05 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Vectron – die universale Lokomotive von Siemens für den europäischen Schienenverkehr [online]. Innovations Report, 2010-06-29 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Der Vectron auf der InnoTrans 2010 [online]. Innovations Report, 2010-09-20 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Railpool bestellt VECTRON-Elektrolokomotiven von Siemens [online]. Eisenbahn-Kurier, 2011-03-21 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Werk München-Allach erhält Bestellung für 500. Vectron-E-Lok [online]. Siemens Press, 2017-06-26 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Siemens Mobility verkauft 1000. Vectron-Lokomotive [online]. Siemens Press, 2020-05-04 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Zkušební provoz Vectronů v ČR zahájen [online]. Železniční magazín, 2014-11-15 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Deset let Vectronů na české i slovenské železnici [online]. Železniční magazín, 2024-11-15 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Lokomotivy Siemens Vectron rozšíří lokomotivní park ČD Cargo [online]. ČD CARGO, 2016-04-13 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Siemens: Neue Standard-Lokomotive "Smartron" für Güterverkehr in Deutschland [online]. LOK Report [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ Eisenbahn Magazin. Roč. 2019, čís. 5, s. 32. (německy) 
  13. ↑ Vectron-Versuche mit 230 km/h. Rail Business. 2020-09-14, roč. 2020, čís. 38, s. 6. (německy) 
  14. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. České dráhy objednaly 50 Vectronů pro rychlost 230 km/h [online]. Zdopravy.cz, 2022-03-31 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ PLANINSKI, Konstantin. [CZ / Expert] ČD orders 50 Vectron locomotives - top speed 230 km/h [video] [online]. Railcolor, 2022-03-31 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Vectron erhält ETCS-Zulassung Baseline 3 [online]. Siemens Press, 2019-12-13 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ OESTREICH, Matthias. Baureihe 249 Die neue für DB Cargo. Eisenbahn-Kurier. Roč. 2022, čís. 8, s. 42. ISSN 0170-5288. (německy) 
  18. ↑ Řada 249 DB do provozu [online]. Železniční magazín, 2024-03-15 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ Siemens Mobility: Erster Auftrag für Vectron-Lokomotiven mit Batterie-Modul von JeMyn/Widmer Rail Services [online]. LOK Report, 2025-02-05 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ Vectron. Die Lok, die neue Wege schafft. [online]. Siemens Mobility [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b c Vectron -Multitalent von Siemens [online]. 2024-01-01 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b SF 4 - Drehgestellplattform für elektrische Lokomotiven [online]. Siemens Mobility [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b ŠTEFEK, Petr. Zkušební provoz lokomotiv Vectron MS v Česku. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné online. 
  24. ↑ HRADILEK, Ludvík: Fotky: Nejmodernější v Evropě. RegioJet ukázal lokomotivu. Aktuálně.cz 21. listopadu 2014. Dostupné online.
  25. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » 193 RJ. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. ČD Cargo převzalo první lokomotivu Vectron, už jezdí v modrých barvách [online]. E15, 2016-06-02 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ BRABENEC, Daniel. Vectrony řady 393 ČD Cargo nasazeny do provozu. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2023 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Unipetrol koupí od společnosti Siemens tři nové lokomotivy Vectron. Tiskové centrum SIEMENS Česká republika [online]. 2019-04-12 [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-19. 
  29. ↑ První Vectron z druhé série pro UNIDO | Železniční magazín. www.zeleznicni-magazin.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ SŮRA, Jan. Metrans má první vectron, vyjede do dvou týdnů [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  31. ↑ SŮRA, Jan. METRANS Rail završil obří nákup vectronů, čtyřicátý vyjede do provozu [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ BRABENEC, Daniel. Vectron MS 193.901 Správy železnic. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2021 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  33. ↑ ŠTEFEK, Petr. První Vectron rakouského dopravce CargoServ. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2014 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  34. ↑ BRABENEC, Daniel. Vectrony pro ÖBB. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2018 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Siemens Vectron na Wikimedia Commons
  • JANČAR, Rostislav. Jeli jsme 200 km/h novou „evropskou“ lokomotivou Vectron. iDNES.cz [online]. 2011-01-13 [cit. 2011-1-14]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Siemens_Vectron&oldid=24734237“