Vavřinec Benedikt z Nudožer
Vavřinec Benedikt z Nudožer, případně z Nedožer, vlastním podpisem Nudožerinus,[1] (10. srpna 1555 Nedožery-Brezany – 4. června 1615 Praha), byl slovenský matematik, pedagog, básník, překladatel žalmů a filolog, který se podílel na rozvoji českého humanismu a sestavil první systematickou mluvnici češtiny.
| Vavřinec Benedikt z Nudožer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. srpna 1555 Nedožery (dnes Nedožery-Brezany) Královské Uhersko |
| Úmrtí | 4. června 1615 (ve věku 59 let) Praha  České království |
| Povolání | matematik, jazykovědec, básník, spisovatel, pedagog, překladatel, vysokoškolský učitel a bohemista |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | humanismus, filologie a matematika |
| Významná díla | Elementa arithmeticae e methodicis autoribus concinnatae et popularibus exemplis illustratae; Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatStudoval v Jihlavě a v Praze, kde v roce 1600 na univerzitě získal hodnost magistra. Byl správcem škol v Německém Brodě a dalších českých městech. Od roku 1603 nebo 1604 působil jako profesor na filosofické fakultě pražské univerzity, kde přednášel antické klasiky, matematiku a fyziku, po roce 1615 byl správcem Karolina. Na univerzitě se zasazoval o omezení výuky náboženství ve prospěch přírodních věd a spolu s profesory Martinem Bacháčkem z Nouměřic a Janem Campanem o reformu učebního procesu. Vypracoval školský řád pro městské školy, ve kterém prosazoval názornost, systematičnost, spojení teorie s praxí, vlastní četbu a vyučování v mateřském jazyce.[2]
Dílo
editovatSestavil první ucelenou systematickou gramatiku češtiny – Grammaticae bohemicae libri duo (Dvě knihy české mluvnice, 1603). Tato latinsky psaná mluvnice je rozdělena do dvou knih (tvarosloví a syntax) a inspirována latinskou gramatikou Petra Rama.[3]
Zabýval se časoměrnou poezií. Do češtiny přeložil dvě knihy žalmů (Časoměrné překlady žalmův…, 1606). Odborné dílo Penitioris scholae structura (Vnitřní školská soustava, resp. Struktura nižší školy, 1607) napsal latinsky jako básnickou skladbu v hexametrech. Byl též hudebník, napsal i knihu o poetice a učebnici matematiky. Většina jeho děl byla zničena v roce 1620 při plenění Prahy.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VEČERKA, Radoslav. Encyklopedický slovník češtiny. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X. Kapitola Gramatiky češtiny, s. 158.
- ↑ a b Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 [online]. Libri, 2000 [cit. 2012-07-26]. Heslo Benedikt z Nudožer (Nedožier) Vavřinec. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ KOUPIL, Ondřej. Modul digitalizovaných mluvnic [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2018-10-02, rev. 2019-03-26 [cit. 2019-03-26]. Heslo NudGram1603. Dostupné online.
Literatura
editovat- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 378–379.
- HOLÁ, M., HOLÝ, M. a kol.: Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1457/1458-1622). Praha, Academia, 2022, s. 273-275.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vavřinec Benedikt z Nudožer na Wikimedia Commons 
Autor Vavřinec Benedikt z Nudožer ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vavřinec Benedikt z Nudožer
- Benedikti ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
