Vatroslav Jagić

Vatroslav Jagić
Vatroslav Jagić
Narození	6. července 1838; Varaždín
Úmrtí	5. srpna 1923 (ve věku 85 let); Vídeň, Rakousko
Místo pohřbení	Varaždin City Cemetery (46°18′36″ s. š., 16°19′35″ v. d.)
Povolání	jazykovědec, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, klasický filolog, filolog a slavista
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	filologie, slavistika, lingvistika, archeografie a literární věda
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1908); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Děti	N. von Jagic
Vlivy	Juraj Križanić
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vatroslav von Jagić (6. července 1838 Varaždín – 5. srpna 1923 Vídeň) byl chorvatský slavista.

Život

Základní školu a gymnázium navštěvoval v rodném Varaždínu, ale gymnázium zakončil v Záhřebu. Od roku 1856 studoval filologii ve Vídni. Po absolvování se vrátil do Záhřebu, kde v letech 1860–1870 vyučoval na tamním gymnáziu. V roce 1869 byl zvolen členem Jugoslávské akademie věd a umění a dopisovatelem Ruské akademie věd. V roce 1871 byl z politických důvodů propuštěn ze záhřebského gymnázia.

O dva roky později se stal profesorem slavistiky na oděské univerzitě. Roku 1874 nastoupil na Humboldtovu univerzitu v Berlíně jako profesor slavistky. V roce 1880 přešl na univerzitu do Petrohradu. Po šesti letech se vrátil na Univerzitu do Vídně a stal se nástupcem svého někdejšého profesora France Miklošiče. Zde působil do odchodu do důchodu roku 1908. Zemřel ve Vídni 5. srpna 1923, ale pochován je v rodném Varaždíně v Chorvatsku.

Jagičova korespondence s českým jazykovědcem Antonínem Matzenauerem je dochována v Rakouské národní knihovně ve Vídni a v Moravském zemském archivu v Brně.^[1]

Dílo (výběr)

Deklinacija imena samostavnoga kako se razvi u staroslovenskom-srbskom-hrvatskom jeziku (1862)
Gram. jezika hèrvatskoga, osnovana na starobugarskoj slovenštini. Dio pèrvi. Glasovi. (1864)
Priměri starohèrvatskoga jezika iz glagolskih i cirilskih književnih starinah sastavljeni za sedmi i osmi gimn. razred. I. II. (1864–1866)
Historija književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga. I. Staro doba (1867)
Prilozi k historiji književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga (1868)
Opisi i izvodi iz nekoliko južnoslovinskih rukopisa (1873, 1874, 1877 a 1878)
Quattuor evangeliorum codex Zographensis (1879)
Zakon Vinodolskij (1880)
Specimina linguae palaeoslovenicae (1882)
Menaea Sept. Octobr. Novembris (1886)
Kritičeskija zamětki po istoriji russkago jazyka (1889)
Svetostefanski christovulj kralja Stefana Uroša II. Milutina (1890)
Statut Poljički (1890)
Missale glagoliticum Hervojae ducis Spalatensis (1891)
Razum i filosofija iz srpskich kniževnich starina (1892)
Die Menandersentenzen in der altkirchenslav. Übersetzung (1892)
Das byzantinische Lehrgedicht Spaneas i. d. altkirchenslav. Übersetzung (1892)
Slavische Beiträge zu den biblischen Apokryphen. I. Die altkirchenslav. Texte des Adambuches (1893)
Glagolitica II. Grškovićev odlomak glagolskog apostola (1893)
Der erste Cetinjer Kirchendruck vom Jahre 1494. Erste Hälfte: Bibliographisch-Kritisches. Zweite Hälfte: Griechisch-slavisches Glossar (1894)
Die Geheimsprachen bei den Slaven. I. Bibliographie des Gegenstandes und die slavischen Bestandtheile (1895)
Ruska književnost u osamnaestom stoljeću (1895)
Codex slovenicus rerum grammaticarum čili lépe Razsužděnija južnoslavjanskoj i russkoj stariny o cerkovnoslavjanskom jazykě (1895)
Veteris testamenti prophetarum interpretatio istro-croatica saeculi XVI. (1897)
Die Aufgaben der Erforschung der südslavischen Dialekte, erläutert an dem Verhältnisse der serbokroatischen Schriftsprache zur bosnisch-hercegovinischen Mundart (1897)
Spomeni mojego života (1930)

Odkazy

Reference

↑ Jagić, Vatroslav von (1838–1923), Slawist. In: Österreichische Biographische Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1975, s. 152–153. ISBN 978-3-7001-3213-4. Dostupné také z: https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_J/Jagic_Vatroslav_1838_1923.xml;internal&action=hilite.action&Parameter=Jagi%u0107*

Literatura

MILOJKOVIĆ, Andelka. Sedamdeset godina po smrti Vatroslava Jagića ili jugoslovenski fin de siècle velikog slaviste. In: Bohemistika-sorabistika-polonistika – jihoslovanská miscelanea. Práce z dějin slavistiky. 17. Praha: Euroslavica, 1994 s. 113–120.
Oslava 70. narozenin a zároveň i opuštění universitní katedry vídeňské prof. Vatroslavem Jagićem. Český časopis historický. 1908, sv. 14, č. 3, s 374. ISSN 0862-4356.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vatroslav Jagić
Vatroslav Jagić v Ottově slovníku naučném^{[nedostupný zdroj]}
Vatroslav Jagić v souborném katalogu Akademie věd ČR
Österreichisches Biographisches Lexikon
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vatroslav Jagić na Wikimedia Commons
Autor Vatroslav Jagić ve Wikizdrojích

[1] Jagić, Vatroslav von (1838–1923), Slawist. In: Österreichische Biographische Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1975, s. 152–153. ISBN 978-3-7001-3213-4. Dostupné také z: https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_J/Jagic_Vatroslav_1838_1923.xml;internal&action=hilite.action&Parameter=Jagi%u0107*

[1]

Vatroslav Jagić

Narození	6. července 1838 Varaždín
Úmrtí	5. srpna 1923 (ve věku 85 let) Vídeň, Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Varaždin City Cemetery (46°18′36″ s. š., 16°19′35″ v. d.)
Povolání	jazykovědec, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, klasický filolog, filolog a slavista
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	filologie, slavistika, lingvistika, archeografie a literární věda
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1908) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Děti	N. von Jagic
Vlivy	Juraj Križanić
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.