Vatikánská vlajka

státní symbol evropského státu

Vlajka Vatikánu je tvořena čtvercovým listem (stejně jako u švýcarské vlajky) se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíče sv. Petra a tiára ze státního znaku.[1] Klíče jsou obrácené zuby ven a připomínají evangelium sv. Matouše („…tobě dám klíče od království nebeského“). Stříbrný klíč symbolizuje duchovní autoritu papeže na Zemi a také moc otvírat či vpouštět. Zlatý klíč naopak značí možnost zavírat, zadržovat a znamená také moc nad nebeským královstvím. Červená šňůra, jíž jsou klíče svázány, dokládá, že obě moci spolu souvisí. Žluto-bílá tiára – trojnásobná papežská koruna – představuje trojitý papežský úřad: učitelský, kněžský a pastýřský.[1]

Užití vlajkyZlevadoprava Vatikánská vlajka
Poměr stran: 1:1

Protože je Vatikán městským státem, je vlajka i městskou vlajkou.[2]

Obdélná vlajka na Palazzo dei Convertendi v Římě, který patří mezi exteritoriální území Vatikánu

Podoba vatikánské státní vlajky byla poprvé uvedena v Základním zákoně státu Vatikán z 11. února 1929 (Lateránské smlouvy).[3] Mladší revize tohoto zákona (naposledy 2023, § 1 článku č. 23) vzhled vlajky potvrzují.[4] Nezvyklý čtvercový formát však bývá často porušován.[5] Ačkoliv v příloze Základního zákona státu Vatikán je zobrazena ceremoniální čtvercová vlajka, vlastní text ústavy poměr stran nespecifikuje.[4] V praxi je často používána vlajka obdélná, a to i na objektech pod správou Vatikánu či Svatého stolce.[6] Ani v minulosti nebyl používaný formát vždy jednoznačný a čtvercový tvar zůstával vyhrazen zejména pro ceremoniální příležitosti.[7][8]

Historie

editovat
 
Papežští četníci se žluto-bílými kokardami (1890)

Zkřížené klíče i tiára patří k symbolům papežství již od 14. století.[1] Papežský stát až do roku 1808 používal zejména kombinaci červené (karmínové) a zlaté, tedy tradičních barev Říma a římského senátu.[9] Současně neexistovala žádná oficiální jednotná vlajka a různé subjekty používaly při různých příležitostech mírně odlišné symboly, jednotliví papežové navíc využívali vlajky s osobním znakem, od novověku obvykle v bílém poli.[6]

 
Papežská vlajka nad Andělským hradem v Římě, nejstarší známé vyobrazení žluto-bílé kombinace na vlajce (C. W. Eckersberg, 1819)

Při francouzské okupaci Říma roku 1808 byly červeno-žluté kokardy papežských vojáků nahrazeny bílo-žlutými (v heraldice bílá barva zastupuje stříbrnou a žlutá nahrazuje zlatou). Důvodem ke změně byl fakt, že velká část papežských vojsk se přidala k Napoleonovým mužům, a tudíž bylo nutné odlišit vlastní vojáky od přeběhlíků.[9][10] Zlato-stříbrná kombinace je s největší pravděpodobností odvozena od barev svatopetrských klíčů,[6] ale podle tradice může odkazovat i na znak království jeruzalémského, který ve 12. století tvořil zlatý kříž na stříbrném poli (jedná se o jedinou výjimku z heraldického pravidla, že zlato a stříbro se nikdy nedotýkají).[11]

Roku 1825 zavedl papež Lev XII. dekretem ze 17. září tyto barvy pro papežské loďstvo, a to včetně zkřížených klíčů v bílém poli.[6] Brzy začala být žluto-bílá (zlato-stříbrná) vlajka při různých příležitostech používána i na souši.[8][10] Její podoba však nebyla ustálená, doložené jsou i vlajky dělené diagonálně.[6] V době obsazení Říma roku 1870 vlála nad Andělským hradem vlajka pouze se dvěma svislými pruhy, zatímco nad bránou Porta Pia v Aureliánově hradbě byla vyvěšena vlajka se znakem zkřížených klíčů ve středu vlajky, v místě dotyku obou svislých pruhů.[6][8]

V letech 1870 – 1929, kdy oficiálně neexistoval žádný církevní stát s mezinárodně uznávanými státními symboly, byla při vzácných veřejných vystoupeních papeže obvykle používána vlajka se dvěma svislými poli žluté a bílé barvy, se zkříženými klíči a tiárou ve středu.[6]

Po podpisu Lateránských smluv, které v roce 1929 znamenaly vznik nezávislého městského státu Vatikán papež rozhodl, že jako státní vlajka bude používána varianta z roku 1825, se dvěma svislými pruhy a zkříženými klíči v bílém poli.[6] Moderní vlajka byla poprvé vztyčena 8. června 1929, tedy den poté, co nabyly účinnosti Lateránské smlouvy a byl vydán Základní zákon státu Vatikán.[9]

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlajka Vatikánu na slovenské Wikipedii.

  1. a b c www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  2. EXNER, Petr. CIVITATIS VATICANÆ. Vexi.info [online]. Středisko vexilologických informací, 2020 [cit. 2024-02-15]. Čís. 167. Dostupné online. 
  3. Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. a b Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  5. Vatican City (Holy See) - Part I. www.crwflags.com [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h BECKER, William M. Vatican Flags: Keys and Crowns Since 1800. 1. vyd. Boston: North American Vexillological Association, 2018. 163 s. ISBN 978-0-9747728-7-5. 
  7. BECKER, William M. The Vatican Flag: Proportions & Alternatives. S. 2–4. NAVA news [online]. North American Vexillological Association, 2012 [cit. 2024-02-15]. Čís. 213, s. 2–4. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. a b c mnflag.tripod.com [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  9. a b c Bandiera. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  10. a b Ecco come nacque la bandiera dello Stato del Vaticano [online]. 2008-07-09 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (italsky) 
  11. Několik heraldických pravidel. pvh.historie.upol.cz [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat