Vasyl Kovalskyj
Vasyl Kovalskyj, též Vasyl Damianovyč Kovalskyj, cyrilicí Василь Даміанович Ковальський, polsky Wasyl Kowalśkyj (13. ledna[1] 1826[2] Brody[1] – 19. března 1911 Vídeň[3]), byl rakouský právník a politik ukrajinské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Vasyl Kovalskyj | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1891 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1882 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rusínský klub Coroniniho klub |
| Narození | 13. ledna 1826 Brody  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1911 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatV letech 1844–1848 studoval ve Lvově a Vídni a v letech 1848–1850 znovu ve Lvově. Během roku 1848 dočasně studia přerušil kvůli účasti na revolučním dění.[1] V roce 1848 byl mezi účastníky Slovanského sjezdu v Praze. Tehdy je Vasil (Vasyl) Kovalskyj uváděn jako chovanec řeckokatolického konviktu ve Vídni.[4][5] Patřil mezi spoluzakladatele rusínského národního domu v Haliči[2] a působil jako jeho prezident.[3] Napsal ukrajinskou čítanku pro nižší gymnázia.[2] Počátkem 50. let[1] se podílel se na prvních oficiálních překladech rakouské legislativy do ukrajinštiny.[2] Zároveň tehdy studoval práva na Vídeňské univerzitě.[1]
Profesí byl soudcem. V roce 1858 nastoupil ke krajskému soudu v Přemyšli. Roku 1867 se stal radou zemského soudu ve Lvově. Roku 1883 získal titul dvorního rady. V období let 1880–1898 zastával funkci rady vrchního soudního dvora a kasačního soudu ve Vídni. Od roku 1898 působil na postu předsedy senátu vrchního soudního dvora.[1] V roce 1894 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[6]
Byl aktivní i politicky. V letech 1867–1882[1] (podle jiného zdroje od roku 1873 do 80. let 19. století[3]) působil jako poslanec Haličského zemského sněmu.[2][7] Byl taky poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Stryj, Drohobyč atd.[8] V roce 1873 se uvádí jako Basil Kowalski, c. k. rada vrchního zemského soudu, bytem Lvov.[9] Mandát obhájil ve volbách roku 1879 a zvolen byl i ve volbách roku 1885, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Žovkva, Sokal atd.[8]
V parlamentu zastupoval provládní rusínský blok.[10] Ten v roce 1873 čítal 15-16 poslanců (jeden poslanec, Stepan Kačala, kolísal mezi rusínským a polským táborem). Kovalskyj náležel mezi čtyři rusínské poslance z řad státních úředníků.[11] Rusíni zpočátku v roce 1873 tvořili jen volnou skupinu, která v parlamentu vystupovala jako spojenec německorakouské centralisticky a liberálně orientované Ústavní strany. Brzy však vznikl samostatný Rusínský klub.[3] Jako člen Rusínského klubu se uvádí i v roce 1878.[12] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[13] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.[14]
Zemřel v březnu 1911 ve Vídni ve věku 85 let. Pohřeb se konal z řeckokatolického kostela svaté Barbory na vídeňský ústřední hřbitov.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g КОВАЛЬСЬКИЙ Василь [online]. history.org.ua [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c d e Святослав Пахолків: Українська інтеліґенція у Габсбурзькій Галичині: освічена верства й емансипація нації [online]. fedora.e-book.fwf.ac.at [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c d e Senatspräsident i. P. Basil Ritter v. Kowalski. Neue Freie Presse. Březen 1911, čís. 16730, s. 12. Dostupné online.
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk V. Slovanský sjezd v Praze 1848: sbírka dokumentů, Svazek 1. Praha: Slovanský Ústav, 1952. 520 s. Dostupné online. S. 322.
- ↑ HOSTIČKA, Vladimír. Spolupráce Čechů a haličských Ukrajinců v letech: 1848-1849. Praha: Nakladatelství Československé Akademie věd, 1965. 74 s. Dostupné online. S. 23.
- ↑ Notizen. Gerichtshalle. Prosinec 1894, čís. 49, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1881, roč. 21, čís. 271, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=228&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Poláci na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1874, čís. 85, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasyl Kovalskyj na Wikimedia Commons
