Varen
Varen (francouzsky Varonne) je obec ve švýcarském kantonu Valais, okrese Leuk. Žije zde 642[1] obyvatel.
| Varen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°19′12″ s. š., 7°36′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 760 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Leuk |
  Varen Varen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,81 km² |
| Počet obyvatel | 642 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 50,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3953 |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovat
Varen leží na pravé straně údolí Rhôny mezi obcemi Leuk a Salgesch. Na jihu leží hranice obce na okraji širokého koryta řeky Rhôny, na východě a severovýchodě navazuje na soutěsku Dala a dále na skalní stěnu Schattuflüe. Na západě tvoří část hranice obce horský potok Gulantschi. Na severozápadě patří Varneralp a vyvýšená horská pastvina Chumme k obci Varen. Nad ní tvoří horský hřeben od Nuseyhornu přes Trubelstock až po Tschajetuhorn konec alpské krajiny v katastru Varenu.
Několik zavlažovacích kanálů (tzv. Suonen) přivádí vodu z horských potoků na pole ve Varenu.
Historie
editovat
Název místa je předněmeckého původu. Jedná se o původní název vodstva, který byl druhotně přenesen na obec. Je utvořen z indoevropského kmene *var- („voda, déšť, řeka“) a keltské přípony -ona.
Archeologické vykopávky dokládají osídlení Varen již v době bronzové (8. století př. n. l.). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1241 z listiny o prodeji vinice, kdy biskupství Sion koupilo od rodiny de Varona zboží ve Varenu, které následně spravovalo jako léno; písemně byly obecní stanovy zaznamenány v roce 1543.[2]
V roce 1363 získal Varen část Alp zum Stein, v roce 1379 pole Condemina, v roce 1382 biskupské zboží a v roce 1383 lokalitu Blechten. V letech 1484 a 1493 obec upravila užívání vodovodů z řeky Dala, v roce 1556 hranici s Leukem a v roce 1666 se Salgeschem. První zemědělský cech byl založen v roce 1543 a poslední v roce 1816. Varen původně patřil církevně k Leuku a v roce 1783 se stal samostatnou farností.[2]
Během bitvy u Pfynwaldu v roce 1799 bylo do soutěsky Dala svrženo mnoho francouzských útočníků. Jako odplata byl vypálen kostel Sedmibolestné Panny Marie, který byl již mezi lety 1800–1804 obnoven.[2]
V roce 1990 byla otevřena nová spojovací silnice Varen–Leuk přes nově postavený most přes říčku Dalu.
Obyvatelstvo
editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1798 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2016 | |||||
| Počet obyvatel | 282 | 413 | 484 | 605 | 602 | 624 | 614 | 616 | 619 | |||||
Hospodářství
editovat
Na ploše 132 hektarů se ve Varenu ročně vyrobí přibližně 1 milion litrů vína. Kromě typických valaiských odrůd, jako jsou Rouge du Pays (neboli Cornalin du Valais, Valais Cornalin), Chasselas, Johannisberg, autochtonní Petite Arvine nebo Cornalin d’Aoste (neboli Humagne Rouge, Cornalin) a Humagne Blanc, se zde pěstují také speciality jako Gwäss (Gouais) a Plantscher. V obci je deset vinařství, která jsou vedena jako rodinné podniky.
Koncem září se každoročně koná slavnost vína Pfyfoltru. Pfyfoltru (pojem pro motýla, používaný v oblasti Valais) je symbolem vinařské obce Valais a zároveň označuje speciální odrůdu Pinot Noir, která se za určitých podmínek vyrábí pouze ve Varenu a jeho okolí.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Varen VS na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d GRICHTING, Alois. Varen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-02-21 [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Varen na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
