Valy u Bělčic

sídliště z doby laténské

Valy u Bělčic jsou pozůstatkem čtyřúhelníkového ohrazeného areálu z období laténské kultury. Archeologická lokalita se nachází západně od města Bělčiceokrese Strakonice v Jihočeském kraji.

Bělčické valy
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbadoba laténská
Poloha
Adresazápadně od města, Bělčice, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška524 m
Souřadnice
Bělčické valy
Bělčické valy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Lokalita byla objevena v roce 1986.[1] Roku 1988 proběhl archeologický výzkum, který doložil pravěký původ valů a vyvrátil hypotézu, že jsou pozůstatkem polního opevnění z doby třicetileté války, které měl osobně navštívit král Fridrich Falcký.[2]

Typologicky lokalita patří mezi objekty typu Viereckschanze, které jsou známé především z oblasti Bavorska a v menším měřítku také z Čech. Někdy bývají označovány jako keltské valy. Tvoří je čtvercové nebo obdélníkové areály ohrazené valy zpravidla bez vnitřní konstrukce a příkopy na vnější straně. Původně byly považovány za kultovní areály, ale později převládl názor, že se jedná o druh sídliště z doby laténské.[1]

Ohrazení u Bělčic existovalo v mladší až pozdní době laténské.[2] S areálem souvisí laténské osídlení doložené za silnicí jižně od ohrazení v blízkosti Závišínského potoka.[1]

Stavební podoba

editovat

Lokalita se nachází jihovýchodně od vrcholu vrchu Budín (536 metrů).[2] Ohrazený areál má půdorys s rozměry 107 × 101 metrů. Valy se dochovaly na jižní a západní straně, zatímco na zbývajících dvou byly zničeny orbou. Na západní straně dosahuje dochovaný val výšky až tři metry. Objekty uvnitř ohrazení jsou patrné pouze v podobě vegetačních příznaků.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Bělčice, s. 47–49. 
  2. a b c WALDHAUSER, Jiří; FRÖHLICH, Jiří. Čtyřúhelníkové valy u Bělčic na Blatensku v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 1992, roč. 44, čís. 4, s. 637–465. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat