Věstonická brána
Věstonická brána[1][2] je sníženina, která přerušuje pásmo Vnějších Západních Karpat a odděluje od sebe Jihomoravské Karpaty (konkrétně Pavlovské vrchy) a Středomoravské Karpaty (Ždánický les). Je jednou ze dvou moravských bran z Vněkarpatských sníženin do Panonské pánve, protéká jí řeka Dyje (od 80. let zde v podobě jezera Novomlýnské přehrady). Geomorfologicky je součástí Dolnomoravského úvalu, vyplňuje jeho severozápadní výběžek okolo Šakvic a navazuje na ni Dyjsko-svratecký úval. Nazývá se podle Dolních Věstonic a její nejnižší partie leží ve výšce kolem 170 m n. m.
| Věstonická brána | |
|---|---|
_crop.jpg) Zřícenina hradu Děvičky vypínající se nad Věstonickou branou v pozadí | |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V rámci geomorfologického členění není přesně vymezena. V nejužším místě, zhruba na linii Dolní Věstonice – Strachotín – Popice, je široká asi 5 km.
Věstonickou branou prochází I. železniční koridor (trať Brno – Břeclav) a okrajem také paralelně vedoucí dálnice D2 (E65).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŠVAŘÍČEK, Jan. Vliv Novomlýnských nádrží na odtokové poměry Dyje v období nízkých vodností [online]. Brno: Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ LÓCZY, Dénes; STANKOVIANSKY, Miloš; KOTARBA, Adam. Recent Landform Evolution: The Carpatho-Balkan-Dinaric Region [online]. Springer Science & Business Media, 2012 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
