Věnceslav Metelka
Václav, alias Věnceslav Metelka (podle vysocké římskokatolické matriky narozených 15. září[1] nebo podle poznámky svého otce v knize rodinných záznamů 17. září 1807[2] Sklenařice – 1. května 1867 Paseky) byl český učitel, houslař, houslista a písmák, prototyp „zapadlého vlastence“.
| Věnceslav Metelka | |
|---|---|
.jpg) Věnceslav Metelka | |
| Narození | 17. září 1807, 15. září 1807 nebo 5. září 1807 Sklenařice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. května 1867 (ve věku 59 let) Paseky nad Jizerou Rakouské císařství |
| Povolání | pedagog a houslař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako nejstarší syn chalupníka Jáchyma Metelky ve Sklenařicích čp. 11,[1] ve škole se setkal s písmákem a hudebníkem Matějem Hájkem, který ho učil také hrát na housle, na flétnu a klavír. Od deseti let chodíval hrát po hospodách, byl na zkušené v Německu, učil se truhlářem a pracoval v Náchodě v houslařské dílně. Roku 1829 odešel do Jičína studovat učitelství a po úspěšném absolvování se roku 1831 stal pomocným učitelem v Pasekách. Od roku 1835 hrál v ochotnickém divadle, ale protože s jeho učitelstvím nebyl spojen pravidelný plat, žil velice chudě. Roku 1836 dostal výjimku a mohl se i jako školní pomocník oženit s dcerou učitele Kateřinou Šimůnkovou, s níž měl čtyři děti: Pavlínu (1836–1857), Václava (1838–1856), Josefa (1841–1880) a Johanku (1843–1868); nejstarší dvě ale zemřely na tuberkulózu krátce po sobě v mladém věku. Když tchán roku 1838 zemřel, z dědictví koupil domek v Pasekách a začal také hospodařit. Přivydělával si hraním a hlavně stavěl housle a další dřevěné hudební nástroje včetně kytar. Roku 1841 se stal řádným učitelem a 1850 byl zvolen rychtářem, ale funkci odmítl. Zemřel na tuberkulózu a zanechal po sobě ženu a dvě děti, které ale také brzy zemřely.[3] Pohřben je na hřbitově v Pasekách nad Jizerou u zdejšího kostela svatého Václava.[4]
Odkaz
editovat
Houslařství naučil své děti a založil tak významnou houslařskou školu, z níž vzešly i houslařské rody Pilařů a Špidlenů. Kromě četných nástrojů, které se dnes velice cení, zanechal po sobě deníky z let 1835–1844 a 1856–1866.[5] Z nich čerpal Karel Václav Rais inspiraci i materiál pro román Zapadlí vlastenci.
Významná část Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách je věnována Metelkovi. Roku 2007 se v Pasekách slavil „Rok Věnceslava Metelky“ a na hřbitově mu postavili pomník s bustou od sochaře Vladimíra Preclíka.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Archivovaná kopie. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-18.
- ↑ Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983, s. 13.
- ↑ P. Kalvínská, Věnceslav Metelka
- ↑ FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha: Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Semily, s. 238.
- ↑ Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence.
- ↑ Rok 2007 – rok Věnceslava Metelky. www2.paseky.cz [online]. [cit. 2013-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.
Literatura
editovat- Jalovec, Karel: Čeští houslaři. Praha: SNKLHU, 1959.
- Metelka, Věnceslav: Ze života zapadlého vlastence. Praha: Vyšehrad, 1982.
- Jech, Jaromír (ed.): Kde na jabloních harmoniky rostou : Dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny. Hradec Králové: Kruh, 1983.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Věnceslav Metelka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věnceslav Metelka
- Věnceslav Metelka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Kalvínská, Petra: Věnceslav Metelka
- Rok 2007 – rok Věnceslava Metelky v Pasekách
- 801. Archivováno 11. 11. 2013 na Wayback Machine. a 802. Archivováno 11. 11. 2013 na Wayback Machine. Toulky českou minulostí, Český rozhlas
- Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
